Jediní, kdo věří, že Západ ve válce s Ruskem není, jsou Evropané a Američané, ukazuje globální průzkum
Západní lídři mají stále tendenci vnímat dnešní svět optikou soupeřících ideologií a politických systémů, v níž jsou státy buď „s námi, nebo proti nám“. Podle globálního průzkumu veřejného mínění, který zpracovaly Evropská rada pro zahraniční vztahy spolu s Oxfordskou univerzitou, to ale tak docela není pravda – občané po celém světě místo toho upřednostňují uspořádání „à la carte“, ve kterém si jejich vlády mohou partnery vybrat pragmaticky podle problematiky, kterou zrovna řeší. Jaké ponaučení by si z toho měli vzít nejen evropští politici?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Vědci z Michiganské univerzity před lety pracovali na psychologické studii, jejíž účastníků se ptali, jak se na ně podle jejich názoru dívají jejich nejbližší přátelé, a těch se pak zase dotázali, jak daného člověka opravdu vnímají. Výsledky byly podle bulharského politologa Ivana Krasteva depresivní, ostatní nás totiž málokdy mají rádi tak jako my sami sebe. A to podle něj platí i u států.
„Na to, jak nás a naši politiku vidí ostatní, máme jako Evropané nerealistický pohled,“ odpovídá na otázku, proč by nás vůbec mělo zajímat, jak na Evropskou unii nahlíží lidé ze zemí mimo Evropu a Severní Ameriku. „Znalost nálady v nezápadní části světa nám pomůže nevytvářet si mylné domněnky a pracovat se správnými předpoklady,“ doplňuje Krastev pro Deník N.
Průzkum veřejného mínění Living in an à la carte world (do češtiny lze volně přeložit jako život ve světě s možností volby, pozn. red.) proběhl letos na podzim ve 21 zemích, včetně 11 evropských států, a kromě Krasteva na něm spolupracovali také historik Timothy Garton Ash z Oxfordské univerzity a politolog a ředitel Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) Mark Leonard.
Výsledky průzkumu podle trojice autorů odkrývají
