Rozhovor s Janem Kopeckým a Petrem Pilátem: Neudělat chybu!

Svět motorů poznal závodní speciály obou našich hostů. S Kopeckým absolvoval několik svezení při testování a s Pilátem skočil tandemové salto na motocyklu.

Co víte o tom druhém?

Kopecký: Občas ho sleduju. Když vidím kousky, které předvádí, hlava mi to nebere. Pro mě to jsou lidé z jiné planety. Dívám se na jejich tréninky na Youtube, kde padají do molitanů. Běhá mi mráz po zádech, když vidím, co všechno ve vzduchu dělají.

Pilát: S Honzou jsme se viděli několikrát v životě, ale víme, co ten druhý dokázal. Je jedním z nejlepších českých rallyeových jezdců všech dob. Když v tomhle sportu řeknete ve světě jméno Kopecký, každý přesně ví, jak je dobrý.

Zkusil byste jeho sport?

Kopecký: Jsou to odvážní profíci. Na druhou stranu si nedokážu představit, že bych něco takového zkusil.

Pilát: Láká mě to, ale mám velký respekt a pokoru. Moje sestra si vzala rallyeového jezdce Martina Semeráda a já se mohl několikrát svézt s ostřejším autem v Sosnové. Když jsem si po tréninku myslel, jak mi to jde, sedl si do auta Martin. Řídil jednou rukou a jel o sto padesát procent lépe než já.

Rallye Pačejov v cíli: Pech vyhrál o sekundu

Co je na vaší disciplíně nejobtížnější?

Kopecký: Jízda na rozpis na neznámé cestě. Vezměte si třeba Korsickou rallye, kde rychlostní zkoušky měří přes padesát kilometrů. Na téhle vzdálenosti jsou stovky zatáček. V žádné z nich nesmíte udělat chybu, jinak nebudete nejrychlejší. Současně musíte neustále sledovat stav vozovky a měnící se podmínky na ní.

Pilát: Zvládnout psychiku a nervy, neudělat chybu. Umět si to v hlavě správně srovnat, a když se motorka rozjede, věřit si. To dělá hodně. Pády k našemu sportu patří, vznikají z nedostatku soustředění nebo z obavy z výsledku.

Je váš sport nebezpečný?

Kopecký: Do určité míry je každý motoristický sport nebezpečný. Rallye je specifická jízdou po běžných komunikacích, kde nejsou žádné únikové zóny. Auto se může z mnoha důvodů ocitnout mimo silnici.

Pilát: Před freestylem jsem dělal klasický motokros a měl přibližně stejně úrazů. Rozhodně se nestresuji, když slyším tvrzení, jak je freestyle nebezpečný. Stačí se podívat jednou týdně na statistiky dopravních nehod.

Měli jste někdy při svém sportu strach?

Kopecký: Strach z jízdy ne, protože to by byla známka, že mám okamžitě ukončit kariéru. Strach mívám spíše o fotografy nebo diváky, kteří stojí občas nebezpečně blízko trati v místech, kde se může něco stát.

Pilát: Bojíme se všichni. Strach je velká pomoc, která mě žene kupředu, ale ve správný okamžik také přibrzdí, abych neudělal něco, na co nemám.

Změnil se váš přístup ke sportu po narození dětí?

Kopecký: Pokud jde o rallye, určitě ne. Když si sednu za volant, musím se maximálně koncentrovat a nedělá mi to problém. Děti však zaberou spoustu času. Neumím si představit, že bych jezdil třeba mistrovství světa, to bych si je vůbec neužil.

Pilát: Při samotných závodech se nemění nic, musíte se soustředit. Ovšem na večírcích po závodech si dávám o nějaké pivo méně, abych byl brzy ráno fit a mohl co nejdříve vyrazit domů za rodinou.

Proháníte motory ve volném čase?

Kopecký: Vůbec ne, odpočinu si bez nich. Pro běžné jezdění mám Octavii RS TDI třetí generace. Ta se v dnešním provozu moc prohánět nedá. A ani to nemá smysl.

Pilát: Když ho trochu mám a je hezké počasí, sednu si na Harley-Davidson 1200 Roadster. Jedu se jen projet osmdesátkou, kochám se pohledem na krajinu a vyčistím si hlavu. Pro běžnou dopravu používám poslední model superbu a na závody jezdím dodávkou MAN TGE.

Rozhovor s Janem Kopeckým: Co bude teď? Láká ho i Dakar

Sledujete ještě jiný motoristický sport?

Kopecký: Když je čas, podívám se na formuli 1. S manželkou nás zaujalo, jak byla popularizovaná na Netflixu pro lidi, kteří tento sport moc neznají. A k tomu se přidala řada zajímavostí ze zákulisí. V lednu si nenechám ujít Rallye Dakar, na kterou mám čas, protože v téhle době nezávodíme.

Pilát: Mám řadu kamarádů v motokrosu a americkém superkrosu, takže se je snažím sledovat, abych měl přehled. A jak je to možné, podívám se na MotoGP.

Je těžké dostat se do špičky a udržet se v ní?

Kopecký: Začíná to financemi, protože motorsport je v tomto směru hodně náročný. Musíte mít také štěstí dostat se k dobrému autu, získat dobrou příležitost a nedělat chyby, abyste využil situace a prosadil se.

Pilát: Komunita nejlepších světových sportovců je ve freestylu úzká a pro každého mladého je obtížné propracovat se mezi nás. Musí mít odvahu dělat ještě odvážnější kousky, a k tomu velice schopného manažera.

S jakým zraněním se dá závodit v motorsportu? Bolest nevadí

Mohou vás soupeři k něčemu inspirovat?

Kopecký: Vždycky jsem se snažil dívat na kluky, kteří byli rychlejší, a snažil se zjišťovat, proč jsou lepší. Dělám to takhle celý život.

Pilát: Všichni se dobře známe a sledujeme jeden druhého. Když vidím něco nového, říkám, co bych k tomu ještě vymyslel a předvedl to lépe. V téhle souvislosti bych chtěl připomenout, že mým velkým vzorem je česká legenda Petr Kuchař a největší osobnost tohoto sportu Američan Travis Pastrana tím, jak byl pokorný vůči divákům.

Může mít člověk mezi soupeři kamarády?

Kopecký: Všichni moji dosavadní spolujezdci a byli kamarády – až na jednoho, kterého nechci jmenovat. Mezi jezdci mám také řadu kámošů. S některými se bavím víc, s jinými vůbec.

Pilát: Mám hodně zahraničních kámošů, a když se občas na akcích sejdeme, nechybí pivo ani nějaký drink, abychom si popovídali o všem možném.

Jak zvládáte práci s médii?

Kopecký: Díky startům s továrním týmem Škoda jsem vlastně projel celý svět a závodil na všech kontinentech kromě Antarktidy. Nasbíral jsem dost zkušeností, takže jsem na tom snad dobře.

Pilát: Trochu pokulhávám, měl bych být v této práci systematičtější. Moje kariéra bude snad ještě dlouhá, a tak mám čas se zlepšit. Je to důležité také proto, abych správně odprezentoval své sponzory, kteří mě podporují.

Tandemové salto vzad: Podívejte se, jak jsme na motorce skákali ve dvou! S Petrem Pilátem

Komu vděčíte za to, čeho jste dosáhli?

Kopecký: Lidí, co prošli mojí kariérou, bylo hodně. Ovšem nejvíce bych vyzdvihl svého tátu.

Pilát: Jednoznačně rodiče. Přivedli mě k tomuhle sportu a později mívali občas strach, ale vždycky mě podrželi. Táta se mnou jezdí na každý trénink, protože z bezpečnostního hlediska nesmím být sám. Co kdyby se něco stalo. Neuvěřitelně si ho za jeho přístup vážím.

Jakou pozici má český motorsport ve světě?

Kopecký: V rallye máme jeden z nejkvalitnějších národních šampionátů, pokud jde o rychlé jezdce i samotnou organizaci. Navíc se několik našich kluků prosadilo i na mezinárodní úrovni. Po průšvihu v roce 2012 se tady udělal kus ohromný práce v zajištění bezpečnosti.

Pilát: Jsme malá země a dokážeme udělat ve světě velké haló. A nejde jen o freestyle, ale také o řadu jiných sportů. Ať už se ukážeme jako dobří závodníci, nebo organizátoři.

Co byste si přál pro rok 2024?

Kopecký: Abychom byli všichni zdraví a splnili si plány, které máme před sebou.

Pilát: Začnu zdravím, aby sloužilo. A pak ať se všem lidem daří, rád bych s nimi prožil spoustu radostí.

Freestyle motokrosaři Petr Pilát a Libor Podmol: Žijeme svůj sen!