Tvorba nového územního plánu Hradce Králové dlouhá třináct let jde do finále. Město se sice nejspíš bude muset vypořádat se stovkami námitek a připomínek, ale věří, že v první polovině roku 2025 dostane nový plán k odsouhlasení zastupitelstvo.
Autorská dvojice architektů Tomáš Vymetálek a Patrik Kotas už odevzdala dokument, který má na 1 700 stran. Odbor hlavního architekta sice našel několik běžných vad, ale plán už směřuje k veřejnému projednání, nejspíš hned na začátku příštího roku.
Když v roce 2010 začal územní plán vznikat, mluvilo se o fantastických vizích a velkorysých projektech. Město fantazírovalo o mezinárodním letišti, hybridní tramvajové dopravě, o výrazném zklidnění dopravy u Grandu nebo o dominantním městu celých východních Čech se 110 tisíci obyvateli.
A teď se některé z představ, které se tehdy jevily jako utopie, uskutečňují nebo se k tomu o velký kus přiblížily. Nová čtvrť roste v Kuklenách, výstavba další se připravuje u Piletického potoka, stojí lávka přes Labe a připraveny na obří investice jsou lukrativní plochy u Aldisu.
Výsledek je kompromisem
„Nenastanou velké revoluční změny, protože výsledek musel být určitým kompromisem. Na začátku byly velkolepé vize, ale když se sejdou stovky či spíš tisíce námitek, vyjádří se k tomu všechny státní orgány a přibude ohromné množství požadavků, spousta projektů se vzájemně vyruší. V novém územním plánu jsou samozřejmě doplněny nové plochy k výstavbě, další naopak vypuštěny. Územní plán také mnohem více reaguje na ochranu významných přírodních hodnot a lokalit, kde byly v minulosti různé střety a snaha o výstavbu. Vyřešena je například lokalita Na Plachtě anebo Březhradské písčiny, kde měl stát sklad železa,“ jmenuje některé změny náměstek primátorky pro územní plánování Adam Záruba (Změna a Zelení).
Podle něj je tvorba strategického dokumentu pro tak rozsáhlé území nesmírně složitým procesem i kvůli legislativním vlivům. Blížící se veřejné projednání už nejspíš bude klidnější než to první v roce 2016, z něhož vzešly stovky námitek, které muselo město vypořádat. Nyní se už nebude projednávat celý návrh územního plánu, ale pouze podstatné úpravy.
Ne rozpínat, ale zahušťovat
Rodící se územní plán za krátkou dobu prošel dramatickými změnami. Před deseti lety - v době podání 1 600 námitek proti konceptu klíčového dokumentu - si například majitelé areálu ZVU v Kuklenách prosadili šedou průmyslovou plochu, přestože návrh počítal s jeho rozsáhlou přestavbou na městskou funkci. Teď se však již přiklánějí k původní verzi. V někdejší Škodovce by mohla vzniknout zcela nová čtvrť se školami, školkami, kulturními podniky, obchody, kancelářemi, ale hlavně s až dvěma tisíci byty, pěti tisíci obyvateli a čtyřmi tisíci nových pracovních míst.
V Severní zóně stávající územní plán počítal se skladovacími a průmyslovými halami, ale podle nového by u Piletického potoka měla vyrůst další zcela nová čtvrť. „A takových lokalit máme v Hradci víc,“ připomněl Adam Záruba.
Náčrt plánovaného sídliště Severní zóna v Hradci Králové
Příkladem může být unikátní bytová výstavba čtvrti nazvané Sousedství v Kuklenách. Její obyvatelé nebudou závislí na plynu a uhlí, teplo jim budou dodávat tepelná čerpadla, na střechách bude fotovoltaika a ke splachování se nebude používat pitná voda.
„Myslím, že je správné město zastavovat zevnitř, tedy proměňovat brownfieldy. Hradec má takových ploch s už rozvinutou infrastrukturou docela dost, což je jeho velká výhoda. Také bychom se neměli bát stavět víc do výšky. Aby město opravdu fungovalo, ideální je počet asi 1 400 obyvatel na jeden hektar. Když je jich méně, dost obtížně se tam uživí drobní podnikatelé typu pekaře. Ani pro nové obyvatele to pak není komfortní,“ řekl Tomáš Vrbický, šéf firmy Noho, jež staví čtvrť Sousedství, a současně také člen hradeckého výboru pro územní plánování.
„Hradec potřebujeme zahustit už jen proto, že infrastruktura je velmi drahá a zabírání nových území vše prodražuje. Na druhou stranu máme i nová území, která bychom rádi otevřeli, protože potřebujeme nové byty i prostory pro podnikatelské záměry. Nový územní plán pamatuje na oboje,“ uvedl předseda výboru pro územní plánování Oldřich Vlasák (ODS).
„Přijetí nového územního plánu je naprosto zásadní pro další rozvoj města. Přinese nové plochy pro bytovou výstavbu na několik desetiletí, obzvlášť důležité budou lokality Severní zóna a Koželužna, kde město vlastní pozemky, které po přijetí územního plánu bude možné využít k výstavbě dostupného bydlení,“ doplnil jej bývalý šéf výboru Jan Holásek (Rozvíjíme Hradec).
Mezinárodní letiště jen snem
Podle někdejších vizí architektů mělo obrovským rozmachem projít zvlášť letiště. Jeho význam sice bude po dokončení severní tangenty podstatně větší, ale s mezinárodním provozem letecké dopravy počítat nelze.
„Na letišti jsou nesmírně zajímavé rozvojové plochy. Určitě nechceme, aby tam v budoucnu byly jen skladové haly, ale plochy s přidanou hodnotou,“ řekl Adam Záruba.
Podle představ architekta Patrika Kotase by Hradec Králové a Pardubice měly do roku 2050 vytvořit jednu metropolitní aglomeraci s předměstím v Opatovicích. Nový územní plán jim však spíš šlape na brzdu.
„Propojka Hradce s Pardubicemi je velmi silná, aktuálně se pracuje i na dvoukolejce, ale zástavbu směrem na Pardubice bychom neměli moc rozšiřovat. Raději bych se soustředil na zaplňování prázdných mezer než na zabírání zemědělské půdy. Každopádně před Hradcem jsou obrovské možnosti,“ soudí Tomáš Vrbický.
Podle něj Hradec třináct let tvorby územního plánu neprospal. „Posledních pět let jsme si zvykli pravidelně slýchat, že územní plán bude za dva roky. Je to ale velmi obtížná legislativní záležitost. Obecné parametry jsou nastaveny na průměrnou obec s pouhou tisícovkou obyvatel, a přitom Hradec, Brno nebo Praha mají úplně jiné potřeby a specifika. Ten proces je nesmírně zdlouhavý, já ale vidím, že se náš územní plán řeší opravdu velmi intenzivně a že všichni včetně úředníků mu chtějí pomoct. Vždyť je to předpoklad rozvoje Hradce,“ míní Vrbický.
