Uplynulý rok má šanci zapsat se do české historie jako významný milník v upřednostnění eura domácím byznysem. Jak vyplývá z posledních statistik ČNB, od ledna do konce listopadu roku 2023 tuzemské firmy nabraly více nových úvěrů ve společné evropské měně než v české koruně. Stalo se tak poprvé v dějinách země, ještě v roce 2022 si byznys půjčoval zhruba o desetinu více peněz v korunách. Upřednostnění eura je projevem kombinace spontánního přechodu tuzemské ekonomiky na společnou měnu i odrazem pragmatického smýšlení českých finančních manažerů.
„Ekonomika se sama postupně, pokradmu euroizuje, navzdory politickému vakuu. Pro ekonomiku silně provázanou s eurozónou je to přirozený proces,“ zdůrazňuje ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Výrazně levnější půjčky v eurech v posledních dvou letech podle ní tento trend pouze logicky urychlily.
„Firmy tlačené ke snižování nákladů se snaží hledat úspory všude, i na straně konverze měn. Pro exportéry je nejlevnější platit stejnou měnou, kterou sami přijímají. Jedná se o přirozené zajištění kurzu, které nikoho nic nestojí,“ upřesňuje Horská.
Jak vyplývá z dat centrální banky, domácí firmy si za jedenáct měsíců loňského roku nově napůjčovaly eura v hodnotě bezmála 219,5 miliardy korun. Naopak v korunách byznys nově nabral o čtyři miliardy korun méně. „Z hlediska objemu je podíl nových firemních úvěrů v eurech a korunách zhruba vyrovnaný,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Ještě loni byl za stejné období rozdíl v objemech úvěrů třicet miliard, a to ve prospěch domácí měny.
Zcela jiná úvěrová realita pak panovala ještě v roce 2021, kdy si domácí firmy v korunách nabraly více než trojnásobný objem úvěrů. Atraktivita půjčky v eurech pak během loňska setrvale klesala. Ještě v lednu 2023 platily firmy na úrocích za korunový úvěr v průměru kolem 8,5 procenta a za půjčku v eurech si banky účtovaly obvykle kolem 3,5 procenta. Během roku ale eurové úvěry podražily až na více než šest procent.
„Nároky na eurové úvěry sice narůstají, stále jsou však nižší než v případě korunových úvěrů,“ popisuje důvody sílícího příklonu firem k euru mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka. „Pokud by se situace obrátila, vrátíme se ke koruně. Při rovnosti úroků budou firmy postupovat individuálně podle převažující inkasní měny,“ dodává šéf strojírenské firmy Atas elektromotory a místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Pro firmy s příjmy primárně v eurech je pak společná měna prakticky jedinou možnou volbou. „Pokles korunových sazeb může být navíc vykompenzován kurzovým rizikem,“ dodává mluvčí energetické skupiny EPH Daniel Častvaj. Skupina v korunách vytváří jen zanedbatelnou část tržeb.
Poptávka byznysu po euru zřejmě jen tak neopadne, má však své limity. „Navzdory našemu očekávání ohledně postupně se zmenšujícího rozdílu v úročení zůstane eurové financování stále lehce výhodnější, byť čím dál méně,“ soudí analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
Výrazným impulsem pro novou vlnu zájmu firem o financování v eurech by se ovšem stal případný vstup Česka do mechanismu Erm-II, který by v rámci přípravné fáze pro vstup do eurozóny částečně připoutal kurz koruny k vývoji společné měny. „Mechanismus by omezil vnímané riziko oslabení české koruny vůči euru, které by pro eurové dlužníky znamenalo dodatečný náklad,“ vysvětluje ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
Ekonomy všeobecně očekávaný razantní pokles sazeb ČNB během letoška má nicméně zchladit přinejmenším část poptávky firem, které spekulují na sílu koruny. „Obvyklou praktikou nadnárodních zahraničních společností, které zde investují, je půjčit si v eurech a ta následně konvertovat do korun,“ popisuje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. „Prakticky tak sází na další posilování české koruny vůči světovým měnám.“
Podle Tomčiaka pak silnější koruna ve výsledku zlevňuje splácení eurového dluhu. Vedlejším efektem poklesu sazeb ČNB ovšem bude naopak tlak na oslabení koruny. Motivace podobných firem nabírat eurové dluhy tak nutně opadne.
