V tomto článku se po zhruba půlroční zkušenosti s „technickou novelou“ zákona 134/2016 podělíme o některé praktické případy, které už jsme si při realizaci zakázek dle poslední novely aplikovali v praxi a které nám přijdou nejen zajímavé, ale hlavně užitečné.

Zásady odpovědného zadávání

Zásada o odpovědném zadávání dle § 6 se uplatní, na rozdíl od původní úpravy nikoliv v případech, kdy je to možné, což způsobovalo výkladové problémy, ale pouze v případech, jen je-li to vhodné. Navíc u veřejných zakázek malého rozsahu se nemusí uplatňovat vůbec.

Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy

Jako příklad těchto zakázek se nejčastěji uvádějí nákupy potravin, pohonných hmot, letenek, jízdenek atd.). Doposud nebylo nutné při stanovení předpokládané hodnoty těchto typů zakázek podlimitních i nadlimitních předpokládanou hodnotu sčítat. Úprava ustanovení o předpokládané hodnotě veřejné zakázky pravidelné povahy v případech, kdy je jednotková cena předmětu v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje plnění opakovaně podle svých aktuálních potřeb, tak byla změněna prostřednictvím výjimky dle § 19 odst. 3 ZZVZ. Jak je již uvedeno výše, zatímco doposud nemusel Zadavatele v těchto případech předpokládanou hodnotu sčítat, s ohledem na upravené ustanovení §19 odst. 3 ZZVZ již možnost nesčítat přepokládané hodnoty platí pouze pro podlimitní (a samozřejmě VZMR) zakázky. U nadlimitních zakázek tak zákon nově tuto povinnost sčítání zavádí.

Povinné prokazování základní kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení

Ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ zpřísňuje předchozí úpravu, kdy ve zjednodušeném podlimitním řízení stanoví povinnost, že veřejný zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74, přičemž pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nestanoví jinak, prokazuje dodavatel splnění základní způsobilosti čestným prohlášením. Nelze tedy ani ve zjednodušeném podlimitním řízení vůbec nepožadovat kvalifikaci, na druhou stranu lze administrativní zátěž odbourat požadavkem na prokázání pouze čestným prohlášením. Což může být často velmi praktické.

Povinnost zadavatele poskytnout údaje o číselných údajích z nabídek

Jedná se o zcela novou povinnost, která je zavedena do zákona v rámci ustanovení § 109 odst. 3, která říká, že  pokud o to účastník zadávacího řízení po skončení lhůty pro podání nabídek písemně požádá, zadavatel do 5 pracovních dnů od doručení této žádosti odešle všem účastníkům zadávacího řízení, nebo uveřejní na profilu zadavatele údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, a to bez identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení. Zákonodárce tak schválně stanovil tuto povinnost až na základě písemné žádosti Uchazeče po skončení lhůty, čímž chtěl jednoznačně předejít modifikaci tohoto institutu ze strany Uchazečů, kteří by žádost o zpřístupnění přikládali přímo v rámci nabídky. Nicméně i tak lze toto ustanovení zejména z pohledu Uchazečů považovat za logické a smysluplné, jelikož ti nebudou muset čekat mnohdy týdny i měsíce na informaci, jak si v rámci zakázky stojí a  budou moci lépe plánovat své kapacity a případně další účast v zadávacích řízeních ve svém oboru. Za zmínku pak stojí, že třeba Národní elektronický nástroj NEN nabízí přímo funkci na vygenerování a odeslání formuláře s číselně vyjádřitelnými kritérii, a to při splnění požadavku na anonymnost uchazečů, což Zadavatelé nepochybně ocení.

Odstranění povinnosti požadovat originály dokladů prokazujících kvalifikaci

K významnému snížení administrativní zátěže a zároveň k rychlejšímu průběhu zadávacích řízení jistě přispěje skutečnost, že s ohledem na §122 Zadavatel dále nebude muset vyžadovat originály dokladů prokazujících kvalifikaci před uzavřením smlouvy, a to zejména v případě, pokud by to představovalo nadměrnou administrativní zátěž a dříve poskytnuté dokumenty jsou stále aktuální. Dle § 122 odst. 4 Zadavatel ve výzvě vybranému dodavateli nemusí, ale může stanovit, že vybraný dodavatel má předložit originály, čímž je povinnost předkládání originálů v podstatě prolomena a je na zvážení Zadavatele, zda ji bude uplatňovat, nebo ne.

Úprava pravidel pro změny smluv na veřejnou zakázku

Z pohledu realizace plnění dle smlouvy uzavřené na základě veřejné zakázky je pak zásadní změnou novelizace ustanovení § 222. Nově tak již není potřeba počítat absolutní hodnoty změn v rámci § 222 odst. 5 a § 222 odst. 6 jelikož došlo k zrušení limitu 50 % pro tyto změny, což je jistě velká úleva jak pro Dodavatele, tak pro Zadavatele, kteří toto museli mnohdy velmi složitě hlídat a vzájemně sčítat méně a více práce v absolutních hodnotách. Aktuálně tak zůstává v tomto ohledu již  jen společný limit 30% cenového nárůstu dle § 222 odst. 9 ZZVZ.

Závěrem

Výše uvedené příklady aplikace zákona 134/2016 po poslední velké, tzv. Technické novele jistě nejsou zcela vyčerpávající, nicméně jsme se pokusili vybrat alespoň ty v naší praxi nejběžněji využívaná, novelizovaná ustanovení.

Pokud však chcete předejít možným komplikacím při zadávání zakázek ať už právě v režimu zákona, ale i třeba dle pravidel dotačních titulů,  neváhejte se s námi spojit. Rádi vám na základě našich zkušeností navrhneme postup a pomůžeme vše administrovat v souladu s legislativou a danými dotačními pravidly.

Redakce Dotačních novin, T: 530 338 801, @: info@dotacni.info

Stáhněte si tento článek ve formátu PDF

Tags: Novela zákona 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, Zákon o zadávání veřejných zakázek