Udělejme průvan jako za Stoibera! Česko si říká o pořádný antibyrokratický balík

Nálož oxidu uhličitého, která visí v ovzduší Země, se od vynálezu parního stroje výrazně zvýšila, dosahuje rekordní úrovně. Zaplaťpánbů jsme dospěli k poznání, že je nutné chránit planetu před spalováním fosilu, které výrazně přispívá k jejímu oteplování, a snažíme se prosazovat udržitelný rozvoj.

Neměli bychom se ale snažit i o udržitelný byznys? Tentokrát nikoli z hlediska jeho vlivu na životní prostředí, ale jeho samotné existence.  Nálož regulací, se kterou se musí podnikatelé v Česku vyrovnat, je rok od roku vyšší, také ona dosahuje rekordních hodnot.

Vláda už schválila dva antibyrokratické balíčky. Hospodářská komora však upozorňuje, že se zdaleka nemohou vyrovnat vysokému počtu povinností, které zákonodárci podnikatelům ukládají.

Podnikat v této zemi je zejména pro nové a malé firmy martýrium. Valí se na ně normy, které ukládají podnikatelům nové a nové administrativní úkoly. GDPR nepochybně znáte. Co ale DSA, P2B, NIS2 nebo třeba ESG?

Pod administrativní lavinou

Záměry regulací bývají zpravidla ušlechtilé. Snaží se chránit osobní údaje, spotřebitele, práva zaměstnanců, prosazovat kybernetickou bezpečnost, spravedlivé odměňování za práci a sociální i environmentální odpovědnost. Problém je v tom, že s sebou nesou administrativu spojenou s vedením nejrůznějších statistik a pravidelným reportováním.

Firmy tak utrácejí finance a mrhají lidské síly na to, aby hlídaly nové předpisy, sestavovaly statistky a reportovaly o věcech, které nemají s podstatou jejich podnikání nic společné.

Shutterstock

Změna větší než GDPR. Koho se týká směrnice NIS2 a jaké hrozí sankce?

Evropská směrnice NIS2 se blíží. Nejpozději od poloviny roku 2024 se dotkne nejméně šesti tisíc firem a dalších subjektů v Česku. Koho se směrnice NIS2 týká a co vše musí dotčená firma splnit? Napomůže náš velký přehled.

Nemělo by se s tím něco zásadního udělat? Takové snahy tady už byly. Pokud si dříve narození osvěží paměťové buňky, mohli by si třeba vzpomenout, že v roce 2007 pozval tehdejší šéf evropské komise José Barroso do Bruselu bavorského konzervativce Edmunda Stoibera.

Portugalský socialista ho pověřil úkolem, který nemohl zadat eurokratům: vypracovat návrhy, které by odbouraly administrativní zátěž firem spočívající zejména v plnění informačních povinností zabudovaných v evropské legislativě.

Stoiber dal dohromady tým firemních manažerů, který v předpisech „made in EU“ udělal průvan. V jeho závěrečné zprávě stálo, že návrhy expertní skupiny snižují papírování o 27 procent. Přepočteno na eura to mělo ročně firmám ušetřit 33,4 miliardy eur (tehdy 927 miliard korun) na fakturacích, účetních uzávěrkách a reportování.

Ne všechny návrhy komise byly přijaty. Závěrečná zpráva Stoiberova týmu, která už byla z webu Evropské komise stažena (že by z preventivních důvodů?), však prokázala, že podstatná část evropských firemních direktiv je jen na obtíž a byznysu překáží.

Za první Barrosovy komise nastal neobvyklý jev: Počet nařízení a směrnic se snížil. Tento jev však měl krátké trvání. Zatímco jedni z unijního práva plevel vytrhali, druzí ho tam zase rychle zanesli. Hned během další (druhé) Barrosovy pětiletky v čele evropské komise byla evropská legislativa obohacena o tisíce nových norem.

Dnes v Bruselu snahy o „debyrokratizaci“ byznysu vidět nejsou. Unijní regulovčíci zase pracují podle osvědčené zásady „čím víc předpisů, tím víc Evropy“.

Byznys dýchá. Zatím

Mohli bychom si tedy stěžovat na Brusel. Copak ale nejsme jeho součástí? Na normách, která z centra Unie přicházejí, se mnohdy podílíme.

Příkladem může být směrnice o transparentnosti odměňování. Česko se o ni zasazovalo za nedávného předsednictví Evropské unii. Norma nakládá firmám další administrativní ranec. Budou povinny pravidelně poskytovat údaje o „gender gapu“ jak svým pracovníkům, tak určenému státnímu úřadu

Ne vždy také využíváme možností, které evropské směrnice dávají k tomu, aby vlády a parlamenty při jejich přebírání do domácí legislativy zmírnily nadměrnou zátěž, zejména pro malé a střední podniky.

Co víc, ani domácí legislativa často podnikatele nešetří. Dopadá na ně hromada změn v zákonech, nařízeních a vyhláškách, kterými se musí řídit. Dva příklady: Zákoník práce byl roku 2006 změněn už 56krát a živnostenský zákon se roku 1991 novelizoval dokonce 137krát! A nebyly za tím jen změny vynucené unijním právem.

Navzdory politice a byrokracii byznys zatím dýchá. Nedozrál ale čas na to, abychom vytvořili nějakou českou verzi Stoiberovy komise?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Nezapomněli jste na něco? Malé a střední firmy mají novou povinnost, hrozí milionová sankce

• A dost, zvyšování daní stačilo. Teď je čas škrtat ve výdajích

• Právní a daňové změny 2024. Otestujte se a zjistěte, jak dobře jste připraveni

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag