„Samozřejmě, že bych se chtěl posunout výš. Ale i tady jsem spokojený. Rozhodně se nevzdávám,“ říká pětadvacetiletý Otruba.
Boj o elitní smlouvy v cyklistice je neúprosný. Míst je málo. Zájemců mnoho.
Týmů nejvyšší – worldtourové – kategorie je osmnáct a podle regulí Mezinárodní cyklistické unie může být v jednom z nich maximálně třicet závodníků.
„Lidí je přetlak,“ říká Otruba. „A pro tým z World Tour je risk vzít jezdce z kontinentálního týmu, navíc ještě když je mu pětadvacet.“
Že je mistr republiky v časovce? Účastník světového šampionátu v Glasgow, celkově třetí muž závodů Czech Tour či rumunského Sibiu Tour, kde byla i konkurence v podobě právě elitních týmů?
Ani takovéto úspěchy vám lepší místo nezajistí.
Spousta stájí raději sáhne do svých farmářských, tzv. development sestav, kde si piplá nadějné mladíky.
O smlouvu také bojujete s muži, kteří už mají zkušenosti mezi elitou, jenže jim skončila smlouva. V současnosti je stále devatenáct aktivních cyklistů, kteří ještě loni jezdili ve World Tour, k mání. Mezi nimi i devětadvacetiletý Odd Christian Eiking z Norska, jenž před třemi lety sedm dní vedl Vueltu, nebo dvaatřicetiletý Američan Joe Dombrowski, vítěz etapy Gira z roku 2021.
Do toho si ještě připočtěte fakt, že se loni několik týdnů řešila možná fúze Jumba s QuickStepem, po níž by se na cyklistickém trhu ocitla další třicítka volných cyklistů.
„V té době byla komunikace se mnou úplně na nule. Jen se řešila větší jména,“ podotýká Otruba.
Ne, dostat se do World Tour vážně není jednoduché.
„Doufám, že kdybych příležitost jednou dostal, tak bych se na této úrovni udržel dlouho. Jenže právě dostat se tam je pro mě nejnáročnější,“ povídá český cyklista.
Ale snaží se.
Jednání si zpravidla vede sám. I o dobré cyklistické agenty je totiž nouze.
„Najít špatného je lehké, ale najít velká jména, u kterých víte, že se o vás postarají, je z mého pohledu těžké,“ vysvětloval v létě. „Většina mě slušně odmítla s tím, že už mají plno a berou jen hvězdy.“
Využívá zejména kontakty, které má z českého cyklistického prostředí. Debaty s Bahrainem mu třeba zprostředkoval Roman Kreuziger, který zde působí jako sportovní ředitel. V DSM se zase ptal přes cyklistu Pavla Bittnera. A s Quick-Stepem mu zase pomohl společný sponzor s jeho současnou stájí ATT Investments a její majitel Radim Kijevský.
„Agent to má snazší, že má kontaktů přeci jen víc, a ví, kam napsat,“ přemítá Otruba. „Z mojí pozice musím využívat právě jména jako je Roman nebo Pavel. Také se můžu potkat s týmy během společných závodů. Nebo se stane, že sportovní ředitelé přijdou sami a ptají se. Cesty jsou různé.“
Štybar si může prodloužit silniční kariéru. Ve hře je ATT Investments |
Jen pohled do závodních úspěchů pak potenciálním zájemcům nestačí. Týmy chtějí i přístupové údaje do závodního profilu v aplikaci Training Peaks, kde si mohou prohlédnout všechna tréninková či závodní data. Zjistí z nich takřka vše.
Zároveň cyklisty chtějí i blíže poznat při videohovoru. „Chtějí slyšet, jestli umíte jazyk, jaký jste člověk, jestli budete platný člen a bude se s vámi dát normálně fungovat. Takový běžný pracovní pohovor,“ dodává Otruba.
Ačkoliv mu po minulé sezoně všechno tohle martirium nové angažmá nepřineslo, je rád, že získal alespoň nové známosti a bude více vědět co a jak.
„Výchozí pozice teď bude lepší než loni, kdy jsem byl v rámci kontaktů na nule,“ doufá.
Velkou roli bude samozřejmě hrát i to, aby výsledkově na loňský životní rok navázal. Má to v plánu.
„Letos bych chtěl určitě obhájit titul v časovce. Trať na letošním českém šampionátu v Jevíčku by měla být těžší, takže můj cíl je i silniční titul,“ vyjmenovává. „Také bych chtěl obhájit umístění ve větších závodech. Na nich jste přece jen nejvíc vidět a odtud je lepší šance se dostat do velkých týmů.“
O což chce usilovat dál.