Loňský rok přinesl záchranářům zklidnění, k případům vyjížděli každé 4 minuty

Po dvou letech, kdy Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy zaznamenala extrémní vypětí a rekordní počty ošetřených pacientů, evidují pražští záchranáři za rok 2023 mírný pokles řešených událostí. Dispečerky a dispečeři pražské záchranky přijali přes 224 tisíc volání na tísňových linkách a posádky zasahovaly v metropoli u téměř 135 tisíc událostí, při kterých ošetřily více jak 131 tisíc pacientů. Pražští záchranáři se také poprvé za posledních 35 let účastnili mezinárodní mise, když v Řecku poskytovali asistenci českým hasičům.

„Při mimořádných událostech loňského roku jsme potvrdili naši vysokou úroveň krizové připravenosti a zúročili jsme roky nácviků i naši speciální techniku. Jsem hrdý na své kolegyně a kolegy nejen za to, jak profesionálně si poradili při poskytování péče zraněným po střelbě na Filozofické fakultě či při pomoci v Řecku, ale celkově za jejich nasazení v každodenním provozu, kdy jsme ošetřili přes 130 tisíc pacientů a zároveň nadále rozvíjeli námi poskytovanou službu,“ řekl Petr Kolouch, ředitel ZZS.

V loňském roce do svého provozu zavedla pražská záchranka vlastní zdravotnickou dopravní službu (ZDS), jejíž posádky jsou vysílány k událostem nižší naléhavosti, kdy není nutné poskytnout pacientům přednemocniční neodkladnou péči, ale je potřebný urgentní transport do nemocnice. Posádky ZDS transportovaly více jak 3 300 pacientů a ulevily tak specializovaných záchranářským posádkám.

„Z toho, jak se podařilo ZDS začlenit do našeho provozu, máme velkou radost. Tyto posádky jsou už naší pevnou součástí nejen při běžných činnostech, ale zapojujeme je i do cvičení na specifické události a využili jsme je také při tragickém prosincovém útoku,“ dodal Kolouch.

„Děkuji pražským záchranářům za jejich celoroční náročnou práci a mimořádné nasazení při jedné z nejtragičtějších událostí, které v posledních desetiletích metropoli potkaly. Zcela jasně se ukazuje, že se Pražané mohou na záchrannou službu v těžkých chvílích spolehnout a mě těší, že ji mohu nadále v jejím rozvoji podporovat. V loňském roce se nám povedlo mimo jiné úspěšně vybrat v otevřené architektonické soutěži vítězný návrh na nové sídlo záchranné služby a jsem přesvědčena, že v letošním roce se jeho vzniku opět významně přiblížíme,“ řekla náměstkyně primátora Prahy Alexandra Udženija (ODS).

Průměrně zaznamenalo zdravotnické operační středisko pražské záchranky v loňském roce přes 600 volání za 24 hodin. Celkový počet volání je oproti roku 2022 o necelá 2 procenta nižší. Téměř 135 tisíc řešených událostí, tedy přibližně 370 denně, představuje meziročně pokles o 4,5 procenta. V průměru vyjížděla sanitka z některé z pražských základen každé 4 minuty. Ošetřených pacientů bylo méně cca o 5 procent.

U 8 z 10 událostí bylo příčinou výjezdu náhlé onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu při chronickém onemocnění, zejména v případě pacientů v seniorském věku, úrazové příčiny pak tvořily 20 procent událostí.

Vzrostl počet pacientů transportovaných na lůžka intenzivní péče

Nárůst (o cca 7 %) zaznamenala záchranná služba v počtu pacientů, které bylo nutné přímo z terénu transportovat na jednotky intenzivní péče, stalo se tak v případě přibližně 5 300 pacientů.

Posádky zahájily celkem 830 resuscitací, téměř v polovině případů se podařilo na místě obnovit účinný oběh a pacienty transportovat do nemocnice. Dalších 92 pacientů bylo transportováno do nemocnice za trvající resuscitace s cílem napojení na mimotělní oběh.

Druhý nejvyšší počet zásahů leteckých záchranářů

Letečtí záchranáři startovali ve vrtulníku k 789 zásahům, což je druhý nejvyšší počet za posledních 20 let.

Do nemocnic posádky transportovaly bezmála 120 tisíc pacientů. Nejvytíženější z nich byla v tomto ohledu tradičně FN Bulovka, kam bylo převezeno více než 25 000 pacientů. Mezi „velkou pětku“ nemocnic patří dále FN Královské Vinohrady (více než 23 000 pacientů), Fakultní Thomayerova nemocnice, FN v Motole a Všeobecná fakultní nemocnice.   

I přes náročnou dopravní situaci v Praze dorazily k pacientům v průměru posádky s lékařem za 8,5 minuty, záchranářské posádky pak měly dojezd přibližně jen o minutu delší. U 99 procent všech událostí byly posádky na místě do 20 minut.

V letošním roce záchranná služba mimo jiné naváže na předchozí pilotní projekt a proškolí několik desítek svých zaměstnanců v oblasti poskytování paliativní péče pacientům v konečných fázích nevyléčitelných onemocnění. Cílem je zvýšit jak komfort pacientů, tak propojení rodin s poskytovateli hospicové péče a snížení počtu opakovaných výjezdů záchranné služby.