Cvrnkací fotbálky a hokeje, skládačka Abeceda, deskové hry Mikádo a Domino, diaprojektor DIAX, rozličné plastové hračky, stejně jako nejrůznější stavebnice, zejména stavebnice Cheva jako česká alternativa slavnějšího Lega. To a ještě více svého času vyráběla společnost Chemoplast Brno. Pod značkou Chemoplast Blansko stále vyrábí, retrohračky této značky jsou také aktuálně k vidění v Muzeu Českého krasu v Berouně.
Expozičně-herní výstava Chemoplast Brno hravě i zdravě v Muzeu Českého Krasu Beroun představuje léty ověřené stavebnice s legendární stavebnicí CHEVA v hlavní roli. Nechybí však ani další stavebnice, skládačky, deskové hry společnosti Chemoplast Brno, vyráběné v letech 1945 až 2008.
Výrobce je současně tvůrcem známé stavebnice CHEVA. Expozici tak doplní tovární sety modelů této oblíbené stavebnice včetně původních obalů a výrobní program současného výrobce, firmy Chemoplast BEC Blansko,
…upřesňuje Ing. arch. Petr Šimr, Ph.D., který předměty na výstavu zapůjčil ze své soukromé sbírky.
Součástí berounské výstavy je i dětská herna s herními zónami s kostičkami Cheva (pro děti ve věku 6+) nebo Cheva Bimbo (pro děti ve věku 2+). Na nejmenší tady čekají herní kubusy ve dvou variantách (pro děti ve věku 2+) či kostky Fantazie (pro děti ve věku 1+). A k řádnému ozkoušení jsou tady připraveny i cvrnkací fotbaly, vše z produkce současného výrobce Chemoplast BEC Blansko.
Výstava vznikla ve spolupráci s projektem putovních expozičně – herních výstav Svět kostiček®. Ten využívá polytechnické stavebnice, aby vytvářel zajímavé exponáty a modelové scenérie ze standardních dílů stavebnic SEVA®, CHEVA®, LEGO®,VARIANT, GECCO, ROTO, BLOK, VARIANT.
Video: Muzeum Českého krasu Beroun (YouTube)
Muzeum Českého krasu Beroun
Muzeum sídlí v Jenštejnském domě z počátku 17. století, architektonicky nejcennějším domě Berouna, uvádí server Kudy z nudy. Pro návštěvníky jsou tady připraveny expozice věnované CHKO Český kras, krasovým jeskyním, propastem i živé přírodě, zaměřují se i na světově významnou geologickou oblast Barrandien.
Nechybí expozice věnované městu Beroun, lze tady vidět i typický měšťanský interiér z 19. století, ale také vybavení vesnických lidových staveb. Muzeum zavádí i do historie Berouna a berounských řemesel. Představuje berounský cech mlynářů, který údajně potvrdil sám Karel IV. a ocenil i Rudolf II. Seznamuje i s cechem řezníků nebo sladovníků. V Berouně měly zastoupení i cech krejčovský, ševcovský, soukenický nebo tkalcovský. Muzeum představuje i další cechy a řemesla jako kovář, puškař, cvočkař, zámečník, ostruhář, plechař, kotlář, klempíř, hodinář, zámečník, tesař, kameník, sklenář nebo zedník. Největšího věhlasu přitom v Berouně dosáhli hrnčíři.