Praha - Spisovatelka Radka Denemarková dnes ve zcela zaplněném pražském Divadle Na zábradlí, kde lidé vzali za vděk i místy ke stání, pokřtila svůj nový román Čokoládová krev. Autorka v něm popisuje 19. století skrze tři hlavní postavy - Johna D. Rockefellera, George Sandovou a Boženu Němcovou. Kniha neobsahuje chronologické vyprávění, jde o román témat a národní, rodinné i společenské paralely. Úvodní slovo pronesli za nakladatelství Host Miroslav Balaštík a ředitel Divadla Na zábradlí Petr Štědroň.
Fotogalerie
"Chtěla jsem otevřít témata 19. století, což jsou naše témata, protože tam začalo všechno, s čím dnes bojujeme. To znamená nacionalismus a brutální podoba kapitalismu. A samozřejmě nejjednodušší bylo zvolit si rodiny a postavy, které každý zná a na kterých jsem zároveň mohla románově ukázat témata, jež mě zajímají. To znamená paralelně ukázat Habsburskou monarchii, kde jsem si vzala náš prostor a Boženu Němcovou, kolébku mnoha důležitých myšlenek Francii, kterou reprezentuje George Sandová, a Ameriku, kde rabování Země začínalo, ukazuju na nejbohatším muži světa Rockefellerovi," řekla ČTK Denemarková.
"Chtěla jsem ukázat, že všechno souvisí se vším a že není možné si myslet, že se tady zavřeme v nějakých státních a národnostních útvarech. Svět s námi souvisí, a to se tehdy ukázalo, kde byla naše budoucnost připravovaná, aniž jsme to tušili. Protože v globalizovaném světě všechno souvisí se vším," dodala autorka.
Denemarková jako paralelu ve svém díle používá vlak. Sedí v pomyslném vlaku projíždějícím 19. stoletím a zachycuje výjevy za oknem jako ucelené miniromány. Mimo jiné uvádí, že kam jsme jako civilizace po kolejích, které začaly být hustě pokládané v našem světě právě v 19. století, dostali, tam jsme to jako lidstvo vydrancovali. Zatímco Rockefeller byl podle ní jedním z prvních oligarchů, Němcová naopak doplácela na to, že byla žena a pocházela z chudých poměrů. Denemarková podle svých slov pročetla všechny texty Němcové a za nejautentičtější považuje korespondenci, s jejímž využitím se snaží vyprávět její příběh nově a bez romantizujícího balastu. Postava Sandové pak podle ní ukazuje, že být autorkou v 19. století bylo složité, ale pokud měla spisovatelka jmění, mohla si dopřát více tvůrčí svobody než chudá a nemocná Němcová.
Čokoládová krev má zvláštní ořízku, která odkazuje k době, o níž román pojednává. Autoři a autorky tehdy psali na nesourodé kousky vzácného a drahého papíru, a právě tomu odpovídá podoba ořízky. Podle Denemarkové však nejde o historický román, neboť autorka prokládá 150 let starými příběhy současné paralely, glosuje z dnešního pohledu, vkládá komentáře a je autobiografická.
Denemarková jako jediná z českých autorů obdržela cenu Magnesia Litera ve čtyřech různých kategoriích - za prózu (román Peníze od Hitlera), publicistiku (románová monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla), překlad (Herta Müllerová: Rozhoupaný dech) a knihu roku (Hodiny z olova). Za Hodiny z olova získala mimo jiné německou cenu Brücke Berlin Preis 2022 a rakouskou cenu Literaturpreis des Landes Steiermark. Její knihy byly přeložené do třiadvaceti jazyků.
