Podle Bureše přijde další obdobně velký balíček opatření zřejmě už v příštím týdnu. Asi třetina dosavadních opatření se týkala posunutí časů odjezdů, zbytek pak změn tras jednotlivých spojů.

Bureš dodal, že dosud byly změny prakticky na každodenní bázi. Nově bude krajský koordinátor změny zavádět do praxe každý týden, aby se je podařilo vykomunikovat jak s cestujícími, tak například se starosty. „Ty nejzásadnější problémy tak vyřešíme do konce ledna. Do konce února by se pak celý systém měl definitivně zaběhnout,“ doplnil zastupitel.

Nejčastěji se výtky týkají nevhodně zvolených autobusů na jednotlivé spoje. Menší z nových autobusů, které kraj nakoupil z dotace, mnohdy nedokázaly pobrat všechny cestující. „Kapacita nás trápí. Je nižší, než potřebujeme. Jiné podněty se ke mně zatím nedostaly,“ uvedl například plesenský starosta Petr Schaller (Sdružení pro Plesnou). Kritické hlasy znějí i z ašské radnice.

„Evidujeme přímé stížnosti vedení města i podněty na sociálních sítích. Lidem vadí, že je v autobusech zima a rovněž že vázne návaznost spojů Aš – Cheb a Cheb – Praha. Tyto spoje na sebe někdy vůbec nenavazují,“ uvedl ašský místostarosta Pavel Matala (Za Aš). Poukázal i na to, že ranní spoje, které vozí děti do chebských škol a zaměstnance do firem v Chebu, jsou přeplněné.

Někde jízdné prodražilo

Také došlo k rozdělení ranního spoje Aš – Krásná – Aš, kterým jezdí děti do ašských škol, na dvě linky s přestupem. „Už několikrát se stalo, že měl první autobus zpoždění a druhý na něj nečekal. Na přestupní stanici pak zůstalo několik školáků, kteří nevěděli, co mají dělat,“ řekl místostarosta. Dalším negativem podle něho je cena jízdného.

8 fotografií

Původní cesta do školy totiž stála devět korun, nyní s přestupem děti zaplatí dvakrát po osmi korunách. „Rodiče na to v některých případech zareagovali tak, že se domlouvají a sváží děti hromadně osobním automobilem,“ dodal Matala.“ Pokud jeden autobus obsluhuje místo pěti třeba 15 zastávek, je jasné, že se do něj cestující nemusejí vejít,“ reagoval Martin Hurajčík (ANO).

Tento problém by měl podle Jana Bureše vyřešit nákup dvou desítek nových velkých autobusů mimo systém dotace. Z té kraj hradil nákup 150 ze 170 strojů. „Byli bychom rádi, kdyby byly také poháněné stlačeným zemní plynem, ale vzhledem k tomu, že jde o čas, mohou být některé i na naftu. Ovšem všechny budou plnit emisní normu EURO 6,“ doplnil Bureš.

Někde to bylo i horší

Podle Martina Hurajčíka má sice každý podobně velký projekt své porodní bolesti, kterým by se nevyhnul nikdo, kdo by jej zaváděl do praxe, řadě problémů se ale dalo předejít. „Třeba funkčnosti autobusů,“ řekl v narážce na stížnosti cestujících na zimu. „Nikoho nenapadlo, že mají zimní a letní režim. Ale napadnout to někoho mělo,“ podotkl.

Stejně tak v případě odbavovacích systému, s nimiž měli mnozí řidiči problémy. „Měli se s ním seznámit dříve,“ podotkl Hurajčík. Směrem k řidičům pak zazněla na krajském zastupitelstvu i výtka od Karly Maříkové (SPD). „Neuměli odbavovací systém, neznali trasu, někteří ani neuměli česky,“ podotkla Maříková.

Martin Hurajčík, který stál u zrodu nového systému meziměstské dopravy v kraji, ovšem připustil, že v jiných regionech, kde také zaváděli nový systém dopravy, se změny odehrály ještě hůř. „Osobně budu spokojený v okamžiku, kdy se budou na Mariánskolázeňsku děti dostávat včas do školy a nebudou muset stát na zastávce hodinu a půl při cestě domů,“ dodal.