Zatímco instalace solárních elektráren v Česku trhají rekordy výroba a spotřeba elektřiny u nás i v EU klesá. Již v roce 2022 výroba elektřiny v EU meziročně poklesla téměř o 100 TWh, letos nastal pokles o dalších 66 TWh. Pro srovnání přibližně tolik činí roční spotřeba elektřiny celé České republiky.
To by mohla být i dobrá zpráva, podle sdělení konzultantské firmy EGÚ ale za poklesem nestojí úspory, ale spíše nižší výkonnost ekonomiky. “Spotřeba elektřiny klesá i přes očekávanou elektrifikaci vytápění, dopravy a průmyslu. Nižší spotřeba se pak nepřímo promítá do poklesu výroby elektřiny z uhlí, “ uvedl Matěj Hrubý z EGÚ Brno.
Výroba elektřiny z uhlí klesá, roste fotovoltaika
Největší pokles výroby z uhlí nastal v Německu o 22 %, Polsku o 18 % a potom v Česku, kde došlo k poklesu o 11 %.
ReklamaV Česku po dlouhé době vzrostla výroba z fotovoltaiky (o 17 %) na 2,8 TWh. Jen nepatrně více elektřiny, než z fotovoltaiky bylo vyrobeno ze zemního plynu (3,3 TWh). Plynové elektrárny však vyráběly jen omezeně vzhledem k nižší spotřebě elektřiny a vysoké ceně komodity. Vodní elektrárny dodaly 2,3 TWh elektřiny. Větrná energie v Česku i v roce 2023 stagnovala, když její výroba dosáhla 700 GWh.
V Evropě “jede” vítr
Nejvyužívanějším zdrojem v celé EU nadále zůstává jádro (589 TWh). Dále z analýz poradenské společnosti EGÚ Brno vyplývá, že hned po jádru vyrobily nejvíce elektřiny větrné elektrárny. Jejich přínos se meziročně zvýšil o 13 % na 450 TWh. Podíl větru na celkové dodávce je nyní přes 18 %. Takové navýšení výroby však není na rozdíl od fotovoltaiky způsobeno navýšením výkonu, ale především příznivými povětrnostními podmínkami. Nejvíce elektřiny z větru se vyrobilo v Německu, více než 140 TWh. Dalšími významnými výrobci jsou Španělsko, Francie nebo Švédsko.
