Motor v únorovém retro zápase uctí první mládežnické mistry!
Foto: hcmotor.cz
Už téměř stoletá tradice českobudějovického klubu má spoustu momentů, které stojí za připomenutí. Letos uplyne přesně 60 let od chvíle, kdy byli mladí hokejisté poprvé nejlepší v celé zemi, tehdy ještě v Československu.
Tým do 19 let pod trenérským vedením mistra světa z roku 1949 Františka Vacovského nejprve ovládl jednu ze čtyř základních skupin, aby pak ve čtyřčlenné finálové skupině jasně vyhrál před Chomutovem, Jihlavou a Popradem. Po titulu A týmu v roce 1951 to byl teprve druhý mistrovský vavřín v historii klubu, který byl velkým příslibem pro budoucnost. Vždyť v té době A tým českobudějovického Slavoje finančně živořil a hrál jen druhou nejvyšší soutěž. Mladíci, z nichž se hned 12 prosadilo až do A týmu, tehdy předvedli sezonu snů a nastartovali éru, která potvrdila České Budějovice jako jednu z největších líhní hokejových talentů v zemi. V replikách dresů Slavoje České Budějovice z roku 1964 nastoupí Motor 14. února proti Kometě Brno.
Bude to unikátní příležitost! V zelených dresech nehrál (až na jeden vánoční charitativní zápas) Motor už od roku 1965, pamatuje to tedy opravdu málokdo. Historie tohoto dresu je přitom velmi zajímavá. Slavoj České Budějovice měl po vyhoření stadionu v roce 1957 nouzi o dresy.Zbyla mu vlastně jen světle modrá sada s nápisem Slavoj. A tak se postupně hráči s vedením zamýšleli nad tím, jaké nové dresy nechat vyrobit. Když tu si vzpomněli na přátelské zápasy se švédskými soupeři z Leksandu a Boforsu. Ti zaujali diváky motivy s hvězdičkami a pro hokej v té době poměrně nezvyklou zelenou barvou. A bylo rozhodnuto...
V roce 1955 hostoval na jihu Čech švédský celek IFK Bofors a fanoušky i domácí zaujal výstředními dresy s hvezdičkam | Foto: hcmotor.cz
Slavoj České Budějovice tak mezi lety 1960 a 1965 nosil zcela mimo klubové barvy zeleno - bílo - červenou kombinaci. Něco, co nemělo předtím ani potom v historii klubu obdoby. A zrovna do této éry se trefil první titul českobudějovických mladíků.
Ti v sezoně 1963-64 nejprve odládli jednu ze čtyř základních skupin, když skončili na 1. místě před Spartou, Plzní či Kladnem. To znamenalo postup do finálové skupiny, kde je čekali vítězové zbylých tří skupin soutěže. Nehrálo se, jak by se čekalo, systémem každý s každým doma a venku, mladíci cestovali po celé republice. S Jihlavou hráli v Brně, s Popradem v Praze atd. V Českých Budějovicích se představili jen jednou, když zcela rozdrtili nakonec druhý Chomutov 15:2! Před posledním kolem, kdy hráli s Jihlavou v Mladé Boleslavi, jim stačil bod. Po výhře 11:5 nebylo pochyb o tom, kdo si titul zasloužil nejvíc.
Budějovičtí byli nakonec jediným týmem finálové skupiny, který měl pozitivní skóre - 45:19! Lídrem mužstva byl zejména Václav Mařík, který už v 17 letech jasně ukazoval, jak obrovským je talentem. Vždyť v nejvyšší soutěži mužů v období legend jako byli Nedomanský, Jiřík, Hlinka, Holíkové či Martinec dokázal ovládnout v sezoně 1970-71 i kanadské bodování ligy a dvakrát byl nejlepším nahrávačem celé ligy. Nejvyšší soutěž hráli spoustu let i Jiří Helmich, František Vápeník, Stanislav Hlach, Ferdinand Hovora, Luděk Papoušek či Václav Ruprecht (ten hlavně v Plzni).
První mládežnický mistrovský tým tvořili (tučně hráči, kteří nastoupili za A tým): Jaroslav Čejka, Jaroslav Dušek – František Vápeník, Josef Žlunka, Jiří Helmich, Václav Douda, Karel Maxa – Václav Mařík, Otta Horčička, Stanislav Hlach, Vladimír Zeman, Luděk Papoušek, Ferdinand Hovora, Václav Ruprecht, Pavel Bartyzal, Zdeněk Beneš, Stanislav Pícha. Trenér: František Vacovský.
Zeleným barvám i názvu Slavoj dal klub dávno vale, tenhle nadčasový prvek z dresů Slavoje ale používá klub od letošní sezony znovu! | Foto: hcmotor.cz
Share on Facebook
