Záchranné stanice

(18. 1. 2024, ČR) Počet zvířat v nouzi v roce 2023 opět narostl. Národní síť záchranných stanic (NSZS), která sdružuje 34 akreditovaných zařízení, jich přijala přes 32 000. Kromě toho vyřídily stanice tisíce dalších hovorů s nálezci, díky kterým mohly stovky zvířat zůstat ve svém přirozeném prostředí.

Stanice pomáhají bez rozdílu všem volně žijícím živočichům v nouzi. Do své péče přijímají od těch nejmenších, až po ty největší, majestátní dravce i drobné pěvce, mazané šelmy i plaché lasičky, běžné divoké kachny nebo křehké ledňáčky. Většina z nich se do péče záchranných stanic dostala vlivem člověka, jeho činností nebo přímým střetem.

Těmi nejmenšími pacienty bývají většinou netopýři a drobní pěvci, v menší míře pak drobní hlodavci.

Jednoho takového přijali v záchranné stanici Velký Chlumec. Dokonce se jednalo o nejmenšího pacienta v historii této stanice. Myška drobná, která byla omylem spolu se dřevem vhozena do kamen, měla štěstí, že si jí nálezce okamžitě všiml a stihl jí vytáhnout. Do stanice se dostala s popálenými tlapkami a přiotrávená kouřem. Naštěstí se díky kvalitní péči rychle zotavila. „Popálené tlapky jsem mazal Višněvského mastí a následně Sudocremem. Dostávala jablíčko s hroznovým cukrem pro větší příjem energie a mražené cvrčky pro zpestření jídelníčku. Možná si někteří říkáte, že je to jen myš tak proč ji zachraňovat, ale je to neobyčejná myška. Myška drobná je nejmenší hlodavec, který se v České republice vyskytuje. Staví si kulovitá hnízda v obilí, rákosí a vysokých trávách a pochutnává si na mšicích. A taky je to taková moje srdcovka,“ komentuje příjem Petr Procházka ze záchranné stanice Velký Chlumec.

Myška drobná na rozdíl od myši domácí nevyužívá lidská sídla jako spižírnu. Obývá vlhké louky, rákosiny a podobné porosty okolo vodních ploch. Živí se zelenými částmi rostlin, semeny, ale podstatnou část její potravy tvoří hmyz.

Naopak mezi ty větší kousky patří zejména jelenovití, bobři a velcí ptáci (čápi a volavky, dravci, sovy apod.).

Jedním z našich velikánů je výr velký, kterého přijali v záchranné stanici Pasíčka. Výr měl při příjmu vážně poraněné pravé křídlo a byl značně vysílen. Příčinou poranění byl pravděpodobně elektrický ohradník u výběhu, pod kterým byl výr nalezen. Prvních šest týdnů musel být umístěn na intenzivní péči, a to z důvodu ošetřování poraněného křídla a špatného přijímání potravy. „Stav výra poukazoval na delší pobyt v ohradníku, který byl navíc pod proudem. Podobné poškození křídel, ovšem bez popálení, jsme evidovali i u dalších nalezených výrů z drátěných lesnických oplocenek, které se stávají téměř pravidelnou pastí pro volně žijící zvířata. Přes veškerou vynaloženou péči ještě není jisté, zda se opět vrátí na oblohu, protože křídlo se těžce a dlouho hojilo. Momentálně je umístěný ve venkovní léčebné hale, kde mu dělají společnost další poranění výři právě ze zmiňovaných lesnických oplocenek. Pokud se zdravotní stav křídla bude i nadále zlepšovat, přesuneme ho do rozletové haly k rehabilitaci a nabrání kondice před vypuštěním zpět do přírody. To ovšem předbíhám a na závěry je ještě čas,“ dodává Milan Oppa ze záchranné stanice Pasíčka.

Každé zvíře má na uzdravení jiné nároky. Pomozte nám je uzdravit a zrehabilitovat všechna. Bez pomoci veřejnosti to jen těžko zvládneme. Ještě stále se můžete stát Ježíškem pro zvířata a podat jim tak pomocnou ruku. Více informací naleznete zde:
Ježíšek pro zvířata

Aktivity Národní sítě záchranných stanic v roce 2024 podporuje ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství. Tato podpora však pokryje pouze čtvrtinu celkových nákladů na záchranu zvířat.

Fotografie volně k použití: https://www.uschovna.cz/zasilka/NYDAW6HCF2ERG9KU-AJV/RAGMTLFSPV

Kontakt: Petr Stýblo, Český svaz ochránců přírody, , +420 602 395 473