Tento týden bylo v centru pozornosti europoslanců Maďarsko. A jak už je téměř obvyklé, důvodem byl stav právního státu v zemi. V hledáčku členů Evropského parlamentu se ale ocitla i Rada a Evropská komise. Té europoslanci znovu „hrozí“ soudem.
Ve středu europoslanci debatovali, ve čtvrtek hlasovali. S 345 hlasy pro (104 poslanců bylo proti a 29 se zdrželo hlasování) tak 18. ledna prošla zatím nejtvrdší rezoluce namířená proti Maďarsku. Středoevropskou zemi europoslanci opakovaně kritizují za stav právního státu.
„(Evropský parlament) kritizuje záměrné, soustavné a systematické snahy maďarské vlády podkopávat základní hodnoty EU (…) a je hluboce znepokojen tím, že od přijetí usnesení Parlamentu ze dne 15. září 2022 došlo v Maďarsku k dalšímu oslabení demokracie a zhoršení stavu právního státu a základních práv,“ píše se v rezoluci.
Proto by také podle europoslanců, kteří rezoluci podpořili, nemělo Maďarsko získat peníze, které mu Evropská unie kvůli podrývání právního státu dříve zablokovala a které v prosinci odblokovala. Konkrétně část z nich, a to 10,2 miliardy eur.
Kromě toho kritika míří také na postoje vlády v Budapešti vůči podpoře Ukrajiny. „(Evropský parlament) důrazně odsuzuje kroky maďarského premiéra, který se rozhodl (na summitu Evropské rady v prosinci – pozn. red.) zablokovat rozhodnutí o zásadní revizi víceletého finančního rámce, včetně balíčku na pomoc Ukrajině, což je projevem naprostého nerespektování a porušování strategických zájmů EU (…) a domnívá se, že takové kroky jsou v rozporu se zásadou loajální spolupráce zakotvenou ve Smlouvách EU,“ uvádí rezoluce.
Peníze právnímu státu navzdory?
Maďarsko je co se podrývání vlády práva odstrašujícím případem. Dohánělo jej Polsko, kde byla do letošního podzimu u moci konzervativní vláda Práva a spravedlnosti. Obavy v těchto dnech budí i dění na Slovensku, konkrétně kroky nové vlády Roberta Fica, který se stal na podzim po letech opět premiérem.
Maďarsko má „zářezů“ nejvíce. Stejně jako Polsko čelí táhlému a zatím bezvýslednému řízení o porušení unijních hodnot podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii a i v jeho případě došlo na zablokování peněz z fondu obnovy. A přišlo také o část dotací, protože podle Evropské komise porušuje, například politikou vůči právům LGBTQ+, evropskou Listinu základních práv.
Jako jediné zemi mu ale byly v jednu chvíli pozastaveny platby veškerých dotací, které byly pro Maďarsko vyčleněny. Celkem se jednalo o 22 miliard eur z kohezních fondů. Kromě sankce za nedodržování Listiny totiž bylo Maďarsko sankcionováno také skrze mechanismus na ochranu právního státu a evropského rozpočtu. Z oněch 22 miliard eur tato sankce dosahuje 6,3 miliardy.
Viktor Orbán si ale – podle hlasů z diplomatických kruhů a názorů analytiků – na sklonku loňského roku vyjednal uvolnění části zmražených prostředků, když odmítal hlasovat pro unijní podporu směrem k Ukrajině. Někteří, a byli mezi nimi i poslanci během středeční debaty o rezoluci, to nazvali vydíráním. Na prosincovém summitu pak Orbán nebránil prohlasování zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, finanční podporu Ukrajiny ze strany EU ale nakonec vetoval.
Celkem má tak Budapešť obdržet 10,2 miliard eur ze zablokovaných peněz kvůli porušení Listiny. Komise totiž pár dní před prosincovým summitem naznala, že Maďarsko naplnilo podmínky pro odblokování prostředků. „V květnu loňského roku Maďarsko přijalo nový zákon o reformě justice, který se zabývá řadou našich doporučení ze zprávy z roku 2022. Jedná se o zákon, který posiluje nezávislost justice a omezuje možnost politických zásahů do soudnictví,“ odůvodnila uvolnění peněz europoslancům šéfka Komise Ursula von der Leyen.
Europoslanci s ní ovšem nesouhlasí a „domnívají se, že ani po nedávných reformách Maďarsko nesplňuje standard nezávislosti soudnictví stanovený v Listině“.
Mělo-li by se stát, jak Orbán prohlašuje, sázka Komise na uvolnění peněz před hlasováním o Ukrajině by mohla skončit fiaskem. Orbán totiž naposledy v úterý zopakoval, že nechce, aby EU finančně podporovala Ukrajinu ze svého rozpočtu a pohrozil, že to na únorovém mimořádném summitu EU, stejně jako loni v prosinci, zablokuje, informovala ČTK.
„Ne“ podpoře ze společného rozpočtu na plénu při středeční debatě zopakoval i maďarský europoslanec vládní strany Fidesz Balázs Hidvéghi.
„Myslíme si, že členské státy by měly vytvořit fond na pomoc Ukrajině mimo rozpočet EU a že tyto peníze by neměly být založeny na nové společné unijní půjčce. Země by do takového fondu mohly přispívat a Maďarsko je připraveno přispět,“ řekl.
V hledáčku je nejen Maďarsko, ale i Komise
Podle rezoluce se chtějí europoslanci podívat na to, zda Evropská komise, která je politicky odpovědná Parlamentu, mohla Maďarsku peníze z právního hlediska uvolnit. To by mohlo skončit i žalobou na Komisi u Soudního dvora EU.
Europarlamentní výbor přezkoumá, zda mohlo dojít ze strany Komise k porušení práva EU. Pokud výbor k takovému závěru dojde, hlava Evropského parlamentu – v současné době tedy Roberta Metsola (EPP) – na základě doporučení výboru jménem Parlamentu podá žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
Kvůli právnímu státu už Parlament Komisi žaloval v minulosti.
Někteří poslanci z frakce Renew navrhovali, aby rezoluce obsahovala také vyvolání hlasování o nedůvěře Komisi, to však nezískalo dostatečnou podporu.
Europoslanci se ale obracejí i na Radu. Po instituci chtějí, aby pokročila v řízení, které je s Maďarskem vedené kvůli porušení unijních hodnot na základě článku 7 Smlouvy o Evropské unii. Členové europarlamentu mají za to, že by procedura měla pokročit a země hlasovat o tom, zda se Maďarsko dopouští „závažného a trvajícího porušování hodnot EU“. Řízení ve svém důsledku může dospět k sankci v podobě pozastavení hlasovacích práv Maďarska.
Prst směřující k Polsku
Podle Maďara Hidvéghiho má však země nárok na všechny zmražené peníze a měla by je dostat zpět. „Maďarsku by měl být poslán každý cent bez dalších průtahů,“ řekl maďarský člen europarlamentu. Hidvéghi na plénu také vzkázal europoslaneckým kolegům, že pokud chtějí vidět „opravdovou krizi právního státu“, měli by se podívat do dnešního Polska.
Polsko je v hledáčku Bruselu kvůli podrývání principů právního státu již několik let, výtky a řízení se zemí však směřují do minulosti, k éře vlády Práva a spravedlnosti, která po podzimních volbách skončila v opozici.
Brusel se dočkal z Maďarska i obvinění z pokrytectví, a to z úst šéfa kanceláře maďarského premiéra Gergelyho Gulyáse. Podle něj se Evropská unie rozhodla ignorovat konflikty týkající se změn v justici a veřejnoprávních médiích, které po prosincovém nástupu k moci zavádí nová proevropská polská vláda, napsala ČTK.
Kroky nové vlády v čele s Donaldem Tuskem zatím obavy Bruselu nevyvolávají. Naopak se v médiích začínají objevovat zprávy o tom, že se Polsko blíží k odblokování peněz, které má zmražené jako Maďarsko kvůli právními státu.
Polská vláda je však nejen ze strany současné opozice kritizována za to, jak postupovala ve výměně vedení veřejnoprávních médií, a polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že byl její postup neústavní. Nezávislost polského ústavního soudu je nicméně dlouhodobě zpochybňována, jak ze strany právních expertů a Evropské komise, tak ze strany Soudního dvora EU.
Jak o Maďarsku hlasovali Češi?
České europoslance usnesení namířené proti Maďarsku rozdělilo zhruba na půl. Deset z nich hlasovalo pro. Byli to Jiří Pospíšil a Luděk Niedermayer (oba TOP 09, EPP), Stanislav Polčák (STAN, EPP), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP), Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa (všichni tři Piráti, Zelení/ESA), Radka Maxová (S&D) a Dita Charanzová s Martinou Dlabajovou (obě Renew).
Proti rezoluci zvedli ruku Ivan David (SPD), Hynek Blaško (ID), Jan Zahradil (ODS, ECR), Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík (oba za ANO, Renew) a Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL). Zdržela se trojice z ODS – Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra a Evžen Tošenovský. Nehlasovali Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) a Ondřej Knotek (ANO, Renew).
https://twitter.com/ep_prehledne/status/1747970007693156612