Wagnerová: Korespondenční volba není ústavně nijak problematická. Valorizace důchodů je těžší otázka
Ústavní soud ve středu oznámí verdikt ohledně loňského snížení valorizace důchodů. Vláda tehdy růst penzí zpomalila s argumentem hrozících „značných hospodářských škod“, skupina poslanců ANO to odmítá a navrhla vše zvrátit. Od minulého týdne navíc Sněmovnou kvůli korespondenční volbě hýbe další vládně-opoziční souboj s ústavním přesahem. Oba spory pro iROZHLAS.cz komentovala bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Opozice o návrhu korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí tvrdí, že jde proti Ústavě. Jedním z hlavních argumentů zástupců ANO a SPD, kteří proti němu ve Sněmovně bojují, je princip tajnosti. Systém se dvěma obálkami, kdy volič svůj hlas vloží do jedné z nich a do druhé poté své identifikační údaje, není dle ní dostatečně bezpečný.
Proto chtějí i tento případ hnát k Ústavnímu soudu. Dle bývalé senátorky za Zelené a v letech 2002–2012 také ústavní soudkyně Elišky Wagnerové jsou ale tyto argumenty účelové.
Kolik hlasů navíc přinese korespondenční volba? Z koalice zní odhady od jednotek až do stovek tisíc
Číst článek
„Korespondenční volba všemožně po Evropě normálně funguje, jde o rozšířený institut, ve kterém rozhodně nevidím problém. Opozice má patrně vysledováno, že u Čechů ze zahraničí ztrácí a že volí spíše vládní strany. I proto se mi její argumenty zdají účelové. Korespondenční volbu naprosto odmítám problematizovat,“ uvedla pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Vládní koalice se při právním sporu o korespondenční volbu opírají například o argumenty vedoucího katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Marka Antoše. „Rovnost v ústavním právu neznamená, že se má se všemi zacházet stejně, ale že se všemi ve stejném postavení se má zacházet stejně,“ zmiňuje.
Opozice naproti tomu argumentuje právními názory ústavních právníků Aleše Gerlocha či Jana Kudrny. „Kdo chce volit, musí se odebrat s hlasovacím lístkem za plentu, kde ho musí vložit do úřední obálky a teprve pak může hlasovat. Všechny volební zákony říkají, že pokud se tam neodebere, tak mu nebude umožněno volit. Když necháme stranou třeba zrakově postižené nebo jinak zdravotně postižené, tak se trvá na tom, aby někde existoval prostor, kde drtivá většina z nás je sama,“ shrnul Kudrna.
Argumenty pro a proti korespondenční volbě
- Vládní koalice je přesvědčená, že volba bude bezpečná. „Korespondenční volbu lze podniknout jenom s využitím písemností dodaných zastupitelským úřadem. Tyto písemnosti se zasílají přímo voliči nebo si je musí sám vyzvednout,“ připomíná ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
- Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci korespondenční volby ale poukazují na to, že je to pro mnohé voliče časově i finančně nákladné. Díky schválení návrhu by si mohli cesty do volebních místností ušetřit.
- Česko je jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde není korespondenční volba ze zahraničí povolena. Kromě něj neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí v EU ve Francii, Chorvatsku a na Maltě.
- Koalice tvrzení, že návrh je protiústavní, odmítá. „Rovnost v ústavním právu neznamená, že se má se všemi zacházet stejně, ale že se všemi ve stejném postavení se má zacházet stejně,“ argumentuje ústavní právník Marek Antoš.
- Opozice tvrdí, že návrh je protiústavní. Varuje před možným ohrožením demokracie a mluví o možné kolizi s pravidlem, že volby jsou tajné. Například ústavnímu právníkovi Janu Kudrnovi vadí, že volič nepůjde za plentu jako ve volební místnosti.
- Šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura v rozhovoru pro iROZHLAS vyjářil obavu, že kvůli korepondenční volbě budou v českých volbách hlasovat i lidé, kteří nikdy v Česku nežili, neplatili daně nebo ani nemluví česky.
- Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše vyvolává korespondenční volba mnoho pochybností. Řekl to ve svém projevu ve Sněmovně a jako příklad uvedl třeba volby v Rakousku. V tamních prezidentských volbách 2016 komise předčasně otevřely obálky s hlasy, volba se tak musela opakovat.
- Návrh podle Okamury porušuje i princip rovnosti. „Občan v ČR má jen jednu možnost volby. Volič v zahraničí má volby dvě na základě tohoto zákona – hlasovat na velvyslanectví či konzulátu nebo korespondenčně. Dochází tak ke zvýhodnění lidí žijící v zahraničí,“ popsal.
Názory ústavních odborníků z obou stran názorového spektra se ovšem s největší pravděpodobností dostanou až před Ústavní soud. Opozice už avizovala, že má v plánu tam zákon poslat.
V korespondenční volbě se hraje o stovky tisíc hlasů navíc. ‚Ve Sněmovně to odbojujeme,‘ říká Rakušan
Číst článek
Jeden z předkladatelů, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už nedávno pro iROZHLAS.cz popsal, že bude jen rád, když si korespondenční volba projde testem ústavnosti. „Vycházíme z právních poznatků našich legislativců i externích a myslíme si, že náš právní názor a postup je silný, že návrh je kvalitně připraven a že testem ústavnosti jednoznačně projde,“ věří.
Snížená valorizace důchodů
Již tento týden přitom Ústavní soud vynese verdikt v dalším případu, který znamenal dlouhé sněmovní obstrukce a lítý politický boj mezi vládou a opozicí – loňské snížení červnové valorizace důchodů z původní výše 1770 korun na 760.
Podle bývalé ústavní soudkyně a senátorky Wagnerové jde o složitější problém než korespondenční volba. Spojuje v sobě totiž politicko-sociální otázky související s výší penzí, otázku ústavní relevance související s retroaktivitou práva a i parlamentní právo, jelikož koalice změny prohlašovala ve stavu legislativní nouze.
Ve sporu dává částečně za pravdu vládě, částečně ale i opozičním poslancům ANO, kteří podali návrh na zrušení zkrácené valorizace.
„Vládní argument je obtížné hodnotit. Pokud jsou naplněny zákonné valorizace, je třeba k valorizaci sáhnout a vláda to nemůže odůvodňovat odkazem na hospodářskou situaci. Je to sice závažný fakt, ale zákon platí bez ohledu na to,“ popsala svůj pohled na postoj vlády.
Opoziční poslanci argumentují tím, že došlo k porušení legitimního očekávání důchodců na valorizaci v plné výši.
Prohra poslanců ANO u Ústavního soudu by rozvázala ruce budoucím vládám, myslí si ústavní právník
Číst článek
„Legitimní očekávání je velmi svízelný termín. Jsem v tomto poměrně při zemi, a dokud vláda nerozhodne a není výše valorizace dána rozhodnutím, tak bych o legitimních očekáváních raději moc nemluvila,“ uvedla k jednomu z opozičních argumentů.
Ústavní právník Jan Kudrna, který se spolupodílel na opoziční žádosti o zrušení, ale pro Radiožurnál řekl, že nárok na valorizaci vyplývá přímo ze zákona a vládní nařízení je jen „technická, prováděcí a sjednocující záležitost“.
Zmínil také, že pokud by dal soud za pravdu vládě, mohlo by to mít do budoucna velmi závažné důsledky. „Jakékoliv budoucí vládě by to naprosto rozvázalo ruce. Pokud by vám ze zákona vznikl nějaký nárok, tak by vládní moc mohla změnit nárok a upřít vám jej,“ popsal.
Očekávané rozhodnutí
Soudcem zpravodajem k případu zkrácené valorizace byl původně určen Jan Svatoň, kterého do funkce jako svého posledního nominanta uvedl v únoru 2023 končící prezident Miloš Zeman. Až k vynesení verdiktu ale případ nedotáhne, navrhoval totiž řešení, které nepodpořila dostatečně silná většina ústavních soudců.
Výměna soudců
V minulém roce se Ústavní soud z poloviny obměnil. Prezident Petr Pavel vybral a se souhlasem Senátu jmenoval sedm nových soudců: Josefa Baxu, Danielu Zemanovou, Jana Wintra, Veroniku Křesťanovou, Kateřinu Ronovskou, Lucii Dolanskou Bányaiovou a Zdeňka Kühna.
„To musela být pro soudce Svatoně jistě dosti nepříjemná situace. Celý rok se složení Ústavního soudu postupně obměňovalo. Zákony by ale měly být psány tak, aby nedávaly prostor pro různé výklady, takže i když tam nastoupí nová generace soudců, nemělo by to mít vážné důsledky,“ popsala Eliška Wagnerová.
Soudcem zpravodajem tohoto případu se tak stal Vojtěch Šimíček, jehož řešení sporu získalo potřebných devět hlasů z patnácti. „Jde o celkem běžnou situaci, kdy původní soudce zpravodaj předložil návrh nálezu, který nebyl akceptován většinou soudců, takže muselo dojít k výměně,“ vysvětlila Wagnerová.
Názor ať Svatoně, tak Šimíčka zatím znám není. Ústavní soud svůj verdikt oznámí ve středu. Dle Wagnerové se dá někdy na základě názorů jednotlivých soudců odhadovat, jaké rozhodnutí nakonec Ústavní soud přijme, v tomto případě spekulovat nechtěla.
Advokát Tomáš Nahodil ale na síti X uvedl, že změna zpravodaje nejspíš znamená, že dojde k zamítnutí návrhu poslanců ANO.
„Přesvědčit nejméně devět ústavních soudců celkem z 15 pro zrušení důchodové ‚valorizační novely‘ mohlo být pro Jana Svatoně obtížné. A dost možná letos obtížnější právě proto, že někteří teprve loni jmenovaní noví soudci chtějí být aspoň zpočátku svého desetiletého mandátu spíše zdrženlivější,“ popsal Nahodil.
„S vysokou mírou pravděpodobnosti dojde k zamítnutí návrhu,“ řekl ČTK například brněnský advokát Zdeněk Joukl.
Veřejné slyšení
Předseda soudu Josef Baxa České televizi řekl, že se plénum o nálezu radilo nejméně na deseti uzavřených jednáních, což naznačuje bohatou diskusi uvnitř pléna.
Obstojí snížení valorizace penzí u Ústavního soudu? Vláda zákon změnila v průběhu hry, míní Wagnerová
Číst článek
Před dvěma týdny se v Brně uskutečnilo veřejné ústní jednání Ústavního soudu. Za poslance ANO se jednání zúčastnila bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Za vládu vystupoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), kterého soud vyslechl také jako svědka, stejně jako ministra financi Zbyňka Stanjuru (ODS) a několik ekonomů, statistiků a státních úředníků.
Kdyby vláda nechala proběhnout valorizaci podle standardního mechanismu, celkové rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly podle obou ministrů dosáhnout až 400 miliard korun.
„Veřejná slyšení jsou dobrý nástroj, protože dávají oběma stranám možnost ovlivnit v dobrém slova smyslu rozhodnutí soudu i tím, že jejich přednes může být působivější než písemný projev,“ dodala k tomu bývalá ústavní soudkyně Wagnerová.
