Platforma proti hlubinnému úložišti: Jak dopadne zákon o úložišti? Rozhodnou poslanci
23.1.2024
Na ilustračním snímku finské Onkalo, trvalé úložiště jaderných odpadů.
Dlouhodobou bezpečnost hlubinného úložiště musí garantovat robustní výzkum a vědecké postupy, jejichž kvalita je standardně prověřována odbornou oponenturou. Jak zaznívá ze Správy úložišť radioaktivních odpadů, je možné, že z dnešních čtyřech lokalit jich po provedení geologických prací hned několik může obstát na obdobné úrovni. Pak musí přijít na řadu další důležitá hlediska jako socio-ekonomická či technicko-ekonomická.
V takovém okamžiku bude mít rozhodování o výběru ve vládě i svůj silný politický aspekt. Proto je důležité zákonem definovaným postupem v Parlamentu prověřit, zda k výběru došlo transparentně, byly zohledněny všechny podstatné souvislosti a negativní dopady také dostatečným způsobem kompenzovány. Jestliže je pro české odborníky nejbližším partnerem Finsko, které plánuje uvést do provozu první hlubinné úložiště vyhořelého paliva na světě, pak je dobré vědět, že i zde konečné rozhodnutí o úložišti učinil finský Parlament.
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „Doufáme, že poslanci vezmou na vědomí rozhodnutí Senátu, který do zákona vrátil alespoň nutný souhlas Parlamentu. Takto významná stavba s obrovským dopadem na vybraný region, jakou hlubinné úložiště jaderného odpadu bezesporu je, musí být odsouhlasena společností napříč celým politickým spektrem a také s ohledem na všechna související sociální, technická, environmentální a ekonomická hlediska. V tomto je nezaměnitelná a velmi důležitá role Parlamentu. Pokud Sněmovna rozhodnutí o výběru lokality v zákoně ponechá jen na vládě, nebudeme to považovat za dostatečně transparentní a budeme to brát jako zbavování se poslanecké odpovědnosti.“
reklama
Další informace |
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 55 členů (38 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Český projekt Jedna příroda se loni umístil v top ten evropských LIFE projektů. I díky dokumentárnímu filmu Hodnoty přírody
Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoříOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
RV
Richard Vacek
23.1.2024 17:23Hlubinné úložiště potřebujeme, protože EU schválila nesmysl, že ho musí mít každá země i když by stačilo jedno pro celou Evropu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.1.2024 20:20 Reaguje na Richard VacekEU nepřikazuje vybudovat úložiště! Musí se o tom vypracovat plán. Nikde ale není požadováno, že ten plán musí být zrealizován.
A hlavně nehrozí jakékoliv nebezpečí z prodlení. Vyhořelé jaderné palivo může zůstat v povrchových meziskladech klidně o 100 let déle a až pak by se mohlo rozhodnout, jak s ním naložit. To budou úplně jiné technologie k dispozici. Zjevně tu má někdo eminentní zájem brzy uvalit cca 200 miliard Kč.
Je s podivem, že platforma tento trumf není ochotna vytáhnout. Jakoby její zástupci stáli o vybudování úložiště a občany podvádí.
Odpovědět
A hlavně nehrozí jakékoliv nebezpečí z prodlení. Vyhořelé jaderné palivo může zůstat v povrchových meziskladech klidně o 100 let déle a až pak by se mohlo rozhodnout, jak s ním naložit. To budou úplně jiné technologie k dispozici. Zjevně tu má někdo eminentní zájem brzy uvalit cca 200 miliard Kč.
Je s podivem, že platforma tento trumf není ochotna vytáhnout. Jakoby její zástupci stáli o vybudování úložiště a občany podvádí.
EN
Emil Novák
23.1.2024 21:05 Reaguje na Jiří SvobodaEU sice nepřikazuje vybudovat úložiště, ale stanovila jeho vybudování jako jednu z podmínek pro zařazení jaderné energetiky do taxonomie, naopak nezařazení může mít pro investory dost zásadní důsledky, ač to vybudování zpravidla ani nemohou nijak ovlivnit.
Postavit úložiště určitě nestojí 200 miliard Kč, finské stálo necelou miliardu Eur, u českého se počítá s podobnou částkou, samozřejmě navýšenou o inflaci. Co je na úložišti nejdražší je jeho provoz, který bude stát v případě Finů 40 milionů Eur ročně, tj. cca miliarda. Takže konečná cena úložiště závisí na hlavně tom, jak dlouho bude v provozu.
Odpovědět
Postavit úložiště určitě nestojí 200 miliard Kč, finské stálo necelou miliardu Eur, u českého se počítá s podobnou částkou, samozřejmě navýšenou o inflaci. Co je na úložišti nejdražší je jeho provoz, který bude stát v případě Finů 40 milionů Eur ročně, tj. cca miliarda. Takže konečná cena úložiště závisí na hlavně tom, jak dlouho bude v provozu.
JS
Jiří Svoboda
24.1.2024 08:44 Reaguje na Emil NovákRozpočet před kovidem byl asi 110 miliard Kč. Zjevně jiný kraj, jiný mrav.
Každopádně by měl v Česku existovat někdo, kdo tu evropskou jadernou legislativu pořádně zanalyzuje a položí na stůl všechna pro a proti ohnedně budování hlubinného úložiště. Ale možná, že je i v legisletivě EU chaos.
Copak se Slováci či Maďaři jakkoliv zalamují budováním hlubinného úložiště? Francouzi jednají o budování dalších povrchových meziskladů pro meziskladování na 160 let. Myslím, že se blbne pouze v ČR, aby se peníze na jaderném účtu mohly rozfofrovat.
Odpovědět
Každopádně by měl v Česku existovat někdo, kdo tu evropskou jadernou legislativu pořádně zanalyzuje a položí na stůl všechna pro a proti ohnedně budování hlubinného úložiště. Ale možná, že je i v legisletivě EU chaos.
Copak se Slováci či Maďaři jakkoliv zalamují budováním hlubinného úložiště? Francouzi jednají o budování dalších povrchových meziskladů pro meziskladování na 160 let. Myslím, že se blbne pouze v ČR, aby se peníze na jaderném účtu mohly rozfofrovat.
EN
Emil Novák
24.1.2024 09:10 Reaguje na Jiří SvobodaAle ten "rozpočet před kovidem" zahrnuje právě i stoletý provoz úložiště, samotný rozpočet na výstavbu před kovidem počítal právě s těmi cca 30 miliardami Kč, takže to není jiný kraj, jiný mrav, ale naopak to celkem přesně odpovídá cenám v tom jiném kraji (Finsku).
Analyzovat si tady legislativu můžeme jak chceme, ale současná taxonomie je těžce vyjednaný kompromis mezi naprosto protichůdnými zájmy ohledně jádra v EU, který žádná analýza ani jiné racionální argumenty momentálně nemohou změnit. Můžeme sice spekulovat nad tím, že se pohled EU na jádro časem změní a s tím i podmínky pro úložiště, ale to není důvod se na přípravu úložiště vykašlat. Zvlášť když prostředky na něj na jaderném účtu už jsou právě přímo na tento účel a těžko by šly využít nějak jinak. A těch 55 Kč/MWh, které ČEZ platí, je relativně celkem zanedbatelná částka.
Francie je v budování hlubinného úložiště dokonce dál než ČR, má už vybranou i lokalitu (viz Cigéo), Slovensko zúžilo výběr pro hlubinné úložiště na dvě lokality a s jeho vybudováním rovněž počítá, Maďarsko vybralo jednu lokalitu (Boda) a zkoumá její vhodnost pro vybudování úložiště. Řeší to tedy víceméně všechny státy.
Odpovědět
Analyzovat si tady legislativu můžeme jak chceme, ale současná taxonomie je těžce vyjednaný kompromis mezi naprosto protichůdnými zájmy ohledně jádra v EU, který žádná analýza ani jiné racionální argumenty momentálně nemohou změnit. Můžeme sice spekulovat nad tím, že se pohled EU na jádro časem změní a s tím i podmínky pro úložiště, ale to není důvod se na přípravu úložiště vykašlat. Zvlášť když prostředky na něj na jaderném účtu už jsou právě přímo na tento účel a těžko by šly využít nějak jinak. A těch 55 Kč/MWh, které ČEZ platí, je relativně celkem zanedbatelná částka.
Francie je v budování hlubinného úložiště dokonce dál než ČR, má už vybranou i lokalitu (viz Cigéo), Slovensko zúžilo výběr pro hlubinné úložiště na dvě lokality a s jeho vybudováním rovněž počítá, Maďarsko vybralo jednu lokalitu (Boda) a zkoumá její vhodnost pro vybudování úložiště. Řeší to tedy víceméně všechny státy.
JS
Jiří Svoboda
24.1.2024 09:57 Reaguje na Emil NovákDíky za obsáhlou a jasnou odpověď! Já se tím zabýval jen okrajově z velmi neúplných zdrojů. Ještě jednou díky!
Odpovědět
ig
24.1.2024 00:28 Reaguje na Richard Vacek
A opravdu musí být hlubinné? Podle mě by hala u dálnice stačila. A jeden CASTOR si vezmu na zahradu, chtěl bych vyhřívaný skleník.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
24.1.2024 12:18Kdykoliv někde čtu o potřebě úložiště pro radioaktivní odpad, vždycky se pozastavím především nad tím, proč se o něm mluví vždycky jen a pouze v souvislosti s jadernou energetikou.
Vidím v tom důkaz, že je bláhové hledat v těchto věcech logiku a racionalitu. Spíš jen pozakrytou formu záměrného strašení lidí. Které bohužel funguje...
On si totiž málokdo dá tu práci zjistit si, jak je to s radioaktivními odpady DOOPRAVDY. Kdo si tu práci dá, ten ví, že:
a) Ve srovnání s některými jinými odpady vyhořelé jaderné palivo nezáří až tak silně, aby musela být právě jemu věnována PRVOŘADÁ pozornost.
b) Z celkového množství produkovaných radioaktivních odpadů představuje odpad z JE jen zhruba PĚTINU !!!
c) JE jsou schopny svůj odpad bez významných rizik skladovat po velmi dlouhou dobu samy - přímo v elektrárně. S nesrovnatelně nižšími náklady.
d) Na rozdíl od jiných radioaktivních odpadů právě u odpadu z JE je nepochybné, že bude možné jej využívat OPAKOVANĚ. Už se to ostatně děje, i když zatím jen v malém rozsahu.
Závěr.
Cokoliv vypadne z úřadoven v Bruselu, musí myslící člověk přijímat kriticky a s oprávněnou nedůvěrou. Pravděpodobnost, že je to směs hysterie a nějakých postranních záměrů, se blíží jistotě.
Kriticky a s nedůvěrou by k tomu měl přistupovat především ten, kdo hospodaří s veřejnými financemi, protože plnit ty podezřelé požadavky znamená vydat příliš mnoho peněz.
Odpovědět
Vidím v tom důkaz, že je bláhové hledat v těchto věcech logiku a racionalitu. Spíš jen pozakrytou formu záměrného strašení lidí. Které bohužel funguje...
On si totiž málokdo dá tu práci zjistit si, jak je to s radioaktivními odpady DOOPRAVDY. Kdo si tu práci dá, ten ví, že:
a) Ve srovnání s některými jinými odpady vyhořelé jaderné palivo nezáří až tak silně, aby musela být právě jemu věnována PRVOŘADÁ pozornost.
b) Z celkového množství produkovaných radioaktivních odpadů představuje odpad z JE jen zhruba PĚTINU !!!
c) JE jsou schopny svůj odpad bez významných rizik skladovat po velmi dlouhou dobu samy - přímo v elektrárně. S nesrovnatelně nižšími náklady.
d) Na rozdíl od jiných radioaktivních odpadů právě u odpadu z JE je nepochybné, že bude možné jej využívat OPAKOVANĚ. Už se to ostatně děje, i když zatím jen v malém rozsahu.
Závěr.
Cokoliv vypadne z úřadoven v Bruselu, musí myslící člověk přijímat kriticky a s oprávněnou nedůvěrou. Pravděpodobnost, že je to směs hysterie a nějakých postranních záměrů, se blíží jistotě.
Kriticky a s nedůvěrou by k tomu měl přistupovat především ten, kdo hospodaří s veřejnými financemi, protože plnit ty podezřelé požadavky znamená vydat příliš mnoho peněz.
JS
Jiří Svoboda
24.1.2024 13:28 Reaguje na Karel PloranskýSamá pravda nic než pravda!
Ale toto naši zákonodárci neví! Nebo nechtějí vědět?
Odpovědět
Ale toto naši zákonodárci neví! Nebo nechtějí vědět?
