Velký problém se sháněním personálu měla například Martina Matějková, ředitelka nového Sociálního centra Kraje Vysočina, které vzniklo v areálu jihlavské nemocnice. Nové pobytové zařízení pro seniory, jehož zřizovatelem je Kraj Vysočina, se otevřelo loni v březnu. Domov potřeboval k zajištění péče čtyřicet pečovatelek.

„Ve druhém pololetí loňského roku jsme měli opravdu velký problém. Trh s pracovními příležitostmi byl už zřejmě vyčerpaný. Pečovatelky na trhu nebyly. Museli jsme kvůli tomu o tři měsíce posunout otevírání nových oddělení,“ přiznala Matějková.

Zařízení má kapacitu 153 lůžek a poslední oddělení, které disponuje 26 lůžky, má zahájit provoz v únoru. Stejně tak se teprve spustí provoz odlehčovací služby a denního stacionáře.

O problému na trhu práce ví i krajský radní Jan Tourek, který má na starosti oblast sociálních věcí a do jeho působnosti spadají též krajská zařízení. „Nedostatek pracovníků v sociálních službách je bolest, která nás trápí už delší dobu. A bohužel čím větší je město, tím větší je problém sehnat schopného a slušného zaměstnance,“ potvrdil.

Pomoci by mohla osvěta

Jak také radní Tourek připomněl, v menších městech či obcích, jako je třeba Proseč u Pošné nebo Mitrov, kde jsou také domovy zřizované krajem, problémy s personálem nejsou. Naopak nejproblematičtější je situace v krajském městě.

„Pokud jde o zdravotnický personál či ošetřovatelky, konkurují nám nemocnice i jiní zaměstnavatelé,“ dodal Tourek.

Podle něj by pomohla lepší osvěta. „Je to smysluplná práce, která už podle mého není špatně placená. Samozřejmě se pracuje o víkendech, peníze to nejsou zadarmo, ale určitě výplata není podhodnocená jako v minulosti,“ domnívá se Tourek.

Podle oslovených ředitelů jednotlivých zařízení bývá nástupní plat pro pečovatele v nepřetržitém provozu od 26 do 29 tisíc korun hrubého. K tomu jsou ještě příplatky za směny.

Sociální ústavy si stěžují i na vysokou fluktuaci v těchto profesích. „Zhruba tři čtvrtiny těch, co přišli, zase odešli,“ posteskla si Martina Matějková. „Z deseti uchazečů ve výběrovém řízení na pozici pečovatele nastoupí dva. Z toho jeden skončí ještě ve zkušební době,“ podotkla.

Mnohdy je nucena přijímat i nekvalifikované zájemce, které se pak musí zaučit a následně dodělat kurz.

Šestihodinová směna nanečisto

Jak také Martina Matějková řekla, část uchazečů má o práci zkreslené představy a nikdy předtím ji nedělala. Jsou to ženy i muži, kteří předtím pracovali například v továrnách, jako prodavači v obchodních domech nebo na čerpacích stanicích. Sociální centrum Kraje Vysočina jim proto nabízí možnost vyzkoušet si tuto práci nanečisto v rámci jedné šestihodinové směny. „Moc se nám to osvědčilo. Získají tak představu o dané práci,“ dodala Matějková.

Nedostatek personálu řeší i další organizace v Jihlavě, které pečují o seniory či lidi se zdravotním postižením. „Chybí nám zdravotní sestry i pečovatelky. Velmi obtížně se shání i personál do kuchyně. Aktuálně bychom potřebovali tři až čtyři všeobecné zdravotní sestry do nepřetržitého provozu. Nějaké pečovatelky nám teď nastupovaly, ale ještě alespoň tři až čtyři bychom klidně zaměstnali, abychom odlehčili našim zaměstnancům. Obdobný problém máme i v terénní pečovatelské službě,“ popsala aktuální stav Alena Řehořová, ředitelka Integrovaného centra sociálních služeb, které zajišťuje chod Domova pro seniory Lesnov i terénní pečovatelskou službu, denní stacionář a odlehčovací službu.

Příčinu vidí především ve vysoké koncentraci obdobných zařízení - ať již sociálních, či zdravotnických - v krajském městě. „Máme tu velkou nemocnici, pak psychiatrickou nemocnici, k tomu další krajské či soukromé poskytovatele pobytových sociálních služeb. To vše znamená tlak na jednu kategorii zaměstnanců,“ zamyslela se.

Užitečná databáze uchazečů

Fakt, že je v krajském městě problém sehnat kvalitní personál do sociálních služeb, potvrzuje i Silvie Tomšíková, ředitelka Domova Kamélie. Zařízení poskytuje od dubna loňského roku ve dvou rodinných domech chráněné bydlení pro lidi se zdravotním postižením formou komunitní péče.

„V Jihlavě je opravdu velmi obtížné sehnat kvalitní personál. Máme i vysokou fluktuaci. Někteří z těch, které jsme přijali, se neosvědčili, jiní odešli. Řada má i zkreslené představy o práci. Aktuálně zaměstnáváme na pozici pečovatelů tři ženy z Ukrajiny. Zatím jsme s jejich prací spokojení,“ potvrdila Tomšíková s tím, že velkým problémem je sehnat i všeobecnou zdravotní sestru.

V jiných městech kraje, kde Domov Kamélie služby také nabízí, takový problém s hledáním personálu nepociťují. Mimo krajské město domovy sociální péče, které MF DNES oslovila, problém nemají. To potvrzuje například ředitelka Domova pro seniory Pelhřimov Petra Bruknerová.

„Máme dokonce databázi uchazečů o zaměstnání. Není problém najít nového pracovníka. Je to dáno asi tím, že jsme menší město a není tady taková pracovní konkurence,“ vysvětluje si Bruknerová.

Bez výrazných personálních problémů je i Vladimír Frič, ředitel domovů ve Věži a v Nových Syrovicích, kde se starají o chronicky duševně nemocné a osoby se závislostmi. „Nemáme nedostatek ani středního zdravotnického personálu. Filozofie domova je taková, že zaměstnanec musí chodit do práce s čistou hlavou a musí si v ní zpívat. Důležité je podle mě, aby zaměstnanec věděl, že mu umožním postarat se o rodinu. Třeba tak, že má zajištěné hlídání pro děti,“ líčí ředitel.

Podpora terénních programů

Práce v ústavech sociální péče není podle Vladimíra Friče pro každého. „Bez personálu se srdcem na správném místě tato práce dělat nejde. Nesrdíčkář obvykle nevydrží,“ přiznává.

Jak také krajský radní Jan Tourek řekl, společnost se musí připravit na to, že počet seniorů bude u nás v následujících letech narůstat a s tím i otázka, jak se o nemohoucí lidi postarat.

„Chceme, aby se o osoby pečovalo pokud možno co nejdéle v domácím prostředí. Proto podporujeme různé terénní pečovatelské programy,“ vysvětluje.

Pokud jde o zdravotní sestry pracující pro domovy seniorů, podle Tourka je na zvážení, zda nepřehodnotit systém jejich vzdělávání. „Myslím, že by bylo dostačující, aby už ze střední školy vycházely plnohodnotné zdravotní sestry, tak jak tomu bylo v minulosti. Dnes jsou z nich po maturitě praktické sestry, které musí pracovat pod dohledem. Aby měly plnohodnotnou kvalifikaci, musí dále studovat na vysokých nebo vyšších odborných školách,“ zamýšlí se.

Počtem pracovníků v sociálních službách se ve své studii zabývala i Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Dotazníkovým šetřením z podzimu, jehož se na Vysočině zúčastnilo 44 organizací, se zjistilo, že v té době chybělo 140 pracovníků.