DĚTI ZABIJÁCI: ALYSSA BUSTAMANTE (32)

Více jak co jiného platí rčení, které říká: "Děti jsou vizitkou fungování společnosti". Když vyjdeme z této premisy, pak rychle zjistíme, že se stavem lidské společnosti již dlouhou dobu není cosi v pořádku. Stále se množící agresivní a krvavé epizody dětí ve společnosti (především pak ve Spojených státech), jejíž nárůst můžeme v posledním období velmi zřetelně sledovat, by měl být pro nás všechny extrémně silným alarmem. Tento seriál by mohl být vnímán jako velmi smutná, ale zároveň důležitá sonda do nastíněné problematiky. Možná, že si někteří poví, co dělá takové téma by na alternativních stránkách. Osobně si myslím, že rozhodně patří do naší rubriky "SPOLEČNOST", ale je to samozřejmě věc názoru. Do budoucna připravuji ještě několik podobných projektů.

Elizabeth Oltenovou bylo snadné si oblíbit. Devítiletá dívka byla zdvořilá, poněkud plachá a velmi milá. Měla dlouhé, středně hnědé vlasy a krásné, široce posazené oči. Milovala kočky a růžovou barvu. Její rodina ji popisovala jako opravdovou "holčičku". Elizabeth byla také spolehlivá, takže když se 21. října 2009 nevrátila ze schůzky s šestiletou kamarádkou, rodiče byli okamžitě znepokojeni. Po rychlém telefonátu, kterým zjistili, že Elizabeth před časem odešla z domu své kamarádky, zavolali policii. Elizabeth byla doma v St. Martins ve státě Missouri, v malém městečku s přibližně tisícovkou obyvatel, které není místem, kde se běžně pohřešují děti. Proto bylo ihned zahájeno pátrání, do kterého se zapojily stovky dobrovolníků, kteří se v chladném a mokrém počasí statečně snažili pohřešovanou dívku najít.

Zpočátku se pátrání soustředilo na dobře průjezdný úsek dvouproudé silnice, po které Elizabeth jela domů. Pozornost se však změnila, když policie zavolala na Elizabethin mobilní telefon a dostala zpětný signál z nedaleké zalesněné oblasti. To okamžitě zvýšilo míru znepokojení. Elizabeth se bála tmy a obzvlášť se bála lesa. Zdálo se nepravděpodobné, že by tam šla dobrovolně. S rychle se blížící nocí a začínajícím vytrvalým deštěm se do akce zapojily i psí jednotky. Terén byl však náročný, kamenitý, kopcovitý a hustě zalesněný. Husté křoví ztěžovalo pátracím jednotkám jejich úsilí. Nakonec muselo být pátrání z bezpečnostních důvodů přerušeno.

Zatímco Elizabethini rodiče prožívali šílenou, bezesnou noc, detektivové začali pátrat po dalších stopách. Vypadalo to, že holčička byla unesena, nejspíš dospělým mužským predátorem, který ji zahlédl na procházce u silnice. Než však policie stačila tuto možnost prozkoumat, obdržela další informaci, která vyšetřování nasměrovala úplně jiným směrem a odhalila pravdu, která byla příliš šokující na to, aby se nad ní dalo uvažovat. Alyssa Bustamanteová se Elizabeth Oltenové podobala pouze v jednom ohledu - obě byly dívky z malého města. Alyssa žila se svou babičkou a devítiletými dvojčaty v Jefferson City, obci, která bezprostředně sousedila se St. Martins. Byla problémové dítě. Bylo jí pouhých patnáct let a kvůli depresím se střídavě léčila na psychiatrii.

Byl jí předepsán Prozac. Pokusila se o sebevraždu. Byla "pořezaná", měla sklony řezat se do zápěstí a předloktí. Bolest si způsobovala také zapálenými cigaretami a elektřinou. Ještě znepokojivější je, že Bustamanteová projevila zájem ubližovat ostatním. Na své stránce na Facebooku uvedla jako jeden ze svých zájmů "zabíjení lidí". Jednou se svěřila kamarádce, že by ráda poznala, jaké to je vzít někomu život. Jak se Alyssa Bustamanteová dostala do tohoto neklidného stavu, lze možná vysledovat u jejích rodičů. Její matka byla drogově závislá teenagerka s dlouhým trestním rejstříkem a nulovým zájmem o výchovu dětí. Její otec byl ve vězení, kde si odpykával desetiletý trest za napadení. Alyssina babička a faktická opatrovnice se snažila, jak mohla, ale na problémovou teenagerku zjevně nestačila.

Jak se Alyssa dostala na seznam podezřelých ze zmizení Elizabeth Oltenové, není známo, ale pravděpodobně lze předpokládat, že někdo vyšetřovatelům předal její jméno. Koneckonců Alyssiny online aktivity byly mezi mladými lidmi ve městě legendární. Její výlevy na sociálních sítích zahrnovaly video na YouTube, na němž úmyslně pouští elektrický proud svým mladším bratrům; na její facebookové stránce se objevily fotografie s červenou rozmazanou rtěnkou a černým make-upem ve stylu kabuki, s prsty namířenými k hlavě jako zbraň; tweet, zaslaný z jejího twitterového účtu týden před zmizením Elizabeth, zněl: "To je vše, co v životě chci, důvod pro všechnu tu bolest."

Navzdory své bizarní online postavě však byla Alyssa pilnou a bystrou studentkou. Když se den po zmizení nedostavila do školy (bylo to poprvé, co chyběla), rozhodla se ji policie předvést k výslechu. Netrvalo dlouho a vyšla najevo strašlivá pravda. Alyssa Elizabeth zavraždila a zakopala v lese. Podle Alyssy zahlédla Elizabeth, když se dítě vracelo domů od návštěvy u své šestileté kamarádky (ta kamarádka byla mimochodem Alyssina nevlastní sestra). Alyssa Elizabeth dobře znala, a to natolik, že měla v telefonu uložené číslo mobilního telefonu devítileté dívky. Zavolala Elizabeth a požádala ji, aby se zastavila u ní doma. Jakmile tam dorazila, nabídla Elizabeth, že ji doprovodí domů, a navrhla jí, že to vezmou zkratkou přes les. Elizabeth s důvěrou souhlasila. Nemohla vědět, že její společnice má u sebe nůž a hodlá ho na ni použít.

Cesta, po které se dívky vydaly, byla nahodilá a Bustamante ji vybrala záměrně, protože vedla ke dvojici mělkých hrobů, které den předtím předem vykopala. Když se blížily k místu, držela se zpátky a nechala Elizabeth, aby šla před ní. Pak vytáhla nůž, chytila oběť zezadu za vlasy a hluboko jí řízla do krku. Elizabeth byla zcela zaskočena a neměla čas reagovat. Na tom by stejně moc nezáleželo. Alyssa byla větší a silnější. Nakonec, když Elizabeth ležela na zemi a život z ní vyprchával, její vražedkyně se nad ní přikrčila, sevřela jí ruce kolem krku a stiskla. Pak, když už byla Elizabeth mrtvá, odtáhla tělo do mělké díry v zemi, přikryla ho hlínou, listím a křovím a odešla z místa činu.

Hrob byl tak dobře ukrytý, že se ho nepodařilo najít ani při rozsáhlém pátrání předchozího dne. Nyní na něj však vrah detektivy upozornil a po minutě kopání byly žalostné ostatky, které tam byly pohřbeny, vykopány. Když se policisté Alyssy zeptali na druhou vyklizenou jámu, její jediná odpověď zněla: "O tom vám teď nemůžu říct." Alyssa se zasmála. (Spekulovalo se, že původně plánovala zavraždit své mladší bratry-dvojčata, ale změnila plány, když si vyhlédla příležitostnou oběť). Vražedkyně byla nyní ve vazbě. Vzhledem k senzační povaze případu však policie před veřejností tajila podrobnosti, dokud nebylo rozhodnuto, jak bude Bustamanteová souzena. To nebylo tak snadné, jak se zdá. Okresní státní zástupce ji chtěl soudit jako dospělou, což znamenalo, že by měla nárok na trest smrti.

Její obhájce mezitím trval na tom, že by měla být souzena nejen jako mladistvá, ale že existují i důvody duševní nezpůsobilosti. K dispozici byla také třetí možnost. Missourské zákony umožňují, aby byl odsouzený mladistvý pachatel držen ve vězení až do 21 let a poté byl znovu posouzen, aby se určilo, zda byl pachatel napraven, nebo by měl zůstat ve vězení. Nakonec bylo rozhodnuto, že Bustamante bude souzena jako dospělá. Dne 8. prosince 2009 byla v poutechpřivedena do soudní síně v Jefferson City a obviněna z vraždy prvního stupně. O dva roky později, 10. ledna 2012, se soudní proces nakonec rozběhl a Bustamanteová se nepřiznala k vraždě prvního stupně, ale k vraždě druhého stupně. Důvod tohoto manévru byl zřejmý. Odsouzení za vinu druhého stupně by ponechalo otevřenou možnost podmínečného propuštění, možná již za deset let.

A fungovalo to. Alyssa Bustamanteová byla 8. února odsouzena za vraždu druhého stupně na doživotí, přičemž možnost podmínečného propuštění nebyla vyloučena. Bylo to rozhodnutí, které vyvolalo širokou kritiku.

-pokračování-