Investice do bytu se nemusí vyplatit. V zahraničí jejich ceny klesaly i na polovinu, upozorňuje sociolog Lux

Podle sociologa Martina Luxe není dostupnost bydlení specificky českým problémem, Česko ale patří k zemím, kde klesá nejrazantněji. Během pandemie covidu místo očekávaného zlevnění došlo k prudkému nárůstu poptávky ze strany investorů – ať už velkých, kteří dosud o rezidenční nemovitosti moc nestáli, nebo u nás zejména těch drobných.

Čtěte také

Má stát podporovat vlastnické bydlení? Ne, potřebujeme nájmy, soudí analytik Klusáček. Je to správná investice, tvrdí Hána z Deloitte

Z nedávno zveřejněné prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vyplývá, že stát sice na bydlení vynakládá miliardy, ale efekt to má minimální. „Podobné studie vznikaly i v západních zemích. Všichni se diví, proč je dostupnost bydlení i přes investované prostředky stále horší. Teď ta otázka zazněla ve Velké Británii, že jediné, co se zvyšuje, jsou zisky developerů,“ uvádí.

Lux připouští, že trh s bydlením patří k těm nejméně efektivním, pokud jde o vyrovnávání nabídky a poptávky. „Nemyslím jen povolování stavby, ale i samotná výstavba bytového domu trvá třeba dva roky, takže uspokojení poptávky trvá mnoho let. Jsme omezeni i krajinou, nechceme všude mít zastavěnou plochu,“ poznamenává s tím, že cenu bydlení zvyšují i různé regulace.

Největší vliv na ceny bydlení má ovšem vysoká poptávka a často iracionální představa, že investice do nemovitostí se nemůže nevyplatit. „Lidé zapomínají, že dochází i k velmi razantním propadům. Během poslední krize třeba v Irsku nebo ve Španělsku klesly ceny bytů na polovinu,“ upozorňuje akademik, který se věnuje socioekonomii bydlení.

V zajetí ideologických manter

„Trh je v pořádku, ale je důležité, aby v něm relevantní roli hrály i stát a obce. Aby mohly vyjednávat o tom, co se staví, případně do toho samy investovat,“ podotýká novinářka Apolena Rychlíková s tím, že jde například o stanovení podílu dostupného bydlení v nové výstavbě či o to, aby developeři investovali také do občanské vybavenosti.

Zatímco chudších vrstev se krize bydlení dotýká dlouhodobě, mluvit se o ní podle Rychlíkové začalo až ve chvíli, kdy zasáhla i střední a vyšší třídy. Zároveň je v Česku velmi silná poptávka po vlastnickém bydlení, které ale často znamená závazek na desítky let v podobě hypotéky a na rozdíl od nájemního bydlení omezuje pracovní mobilitu.

„Nájmy jsou drahé a je s nimi spojena řada problémů. Typicky smlouvy jen na rok. Ale zaměřit se na nájemní bydlení je jedna z cest, jak překonat ty klasické ideologické mantry, které nás uvězňují v tom, že bydlení má jen jedno řešení. Naopak je třeba nějaký souběh,“ zdůrazňuje novinářka.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Problém nedostupného bydlení v Česku trvá. Výstavba zaostává, ale jen bezhlavé stavění bytů tuto krizi nevyřeší

Klimeš poznamenává, že oproti vlastnickému se nájemní bydlení vyplatí jen ve dvou unijních zemích. Zároveň ale převládají zažité představy o tom, že v nájmu jsou odsouzeni žít chudší lidé. „Překvapuje mě, že i mladí to berou tak, že nájem je taková dočasná nehoda, než se dostanou k vlastnickému bydlení,“ přitakává.

Státu podle něj chybí data, aby mohl lépe zacílit podporu i dotace, ale například i stanovit vhodnou výši daně z nemovitosti.

Klimeš zároveň vyzdvihuje význam zákona o podpoře bydlení, který se podle Luxe zaměřuje na přibližně 150 tisíc lidí ohrožených bytovou nouzí. Cílem je snížit jejich počet do deseti let o třetinu, což by snížilo zatížení státu, protože problémy s bydlením se negativně promítají do vzdělanosti dětí, zaměstnanosti či zdravotní péče.

„Myslím, že vejde v platnost později než v roce 2025, ale je to možná důležitější než ten slavný konsolidační balíček. Je důležité, aby ho příští vláda začala naplňovat ve vlastním politickém zájmu, protože jinak nejsme schopni občanům vysvětlit, že s krizí bydlení něco děláme,“ soudí Klimeš.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 27. ledna po 11. hodině a v neděli 28. ledna po 18. hodině.