Řada muškátů se využívá ve své domovině také jako užitkové rostliny. Mají léčivé účinky, jsou zdrojem vonné silice používané v parfumérii a kosmetice, slouží jako potrava.
Pelargonie v aromaterapii i v kuchyni
Zejména v Anglii a zemích západní Evropy jsou velice populární vonné pelargonie. Jsou to botanické druhy i vyšlechtěné odrůdy, kterým je společný obsah vonných látek dodávající rostlinám zvláštní půvab. Vysazují se do zahrad na exponovaná místa okrajů záhonů nebo do nádob na terasách a balkonech, kde si můžeme užít bezprostřední kontakt s rostlinou.
Pestrou skupinu vonných muškátů můžeme rozdělit na další podskupiny dle typu vůně. Patří sem muškáty s citronovou, kořenitou, růžovou a mátovou vůní, vůní po ovoci či s dřevitou vůní. Zkuste si do své zahrady pořídit některý z nich. Při výběru se řiďte vlastním vnímáním vůní, jedině tak si můžete být jisti, že vám bude rostlina vonět příjemně. Někdy se totiž pod stejným jménem prodávají různé odrůdy.
Mnoho vonných kultivarů lze využít pro přípravu nápojů či dezertů
Vonné muškáty můžete využít také v kuchyni při přípravě nealkoholických nápojů nebo dezertů. Velmi příjemnou citrusovou vůní vynikají pestrolisté kultivary Pelargonium 'Galway Star' nebo Pelargonium 'Cy's Sunburst'. Po pomerančích voní kultivar 'Orange Fizz'. Intenzivní mátovou vůní vyniká botanický druh Pelargonium tomentosum. Kromě tohoto benefitu vás potěší i dotek po hebce chlupatých listech. Tento druh pochází z jižní Afriky, kde roste na dobře propustných půdách v blízkosti vodotečí, přistíněný vyšší vegetací. Podobně po mátě voní i kultivary 'Chocolate Peppermint' nebo 'Islington Peppermint'. Tato odrůda navíc vyniká i atraktivními bílo-červenými květy.
Po růžích vonící muškáty jako Pelargonium radens nebo Pelargoium capitatum, jsou zdrojem takzvané geraniové silice. Dříve se používala jako náhražka dražší růžové silice, dnes má i sama o sobě své pevné místo v aromaterapii, kde se používá jako plnohodnotný éterický olej zejména proti křečím a zánětům. Pozitivně ovlivňuje naši psychiku, zevně v ředěném stavu podporuje hojení drobných ran. Na výrobu půl až jednoho litru geraniové silice je třeba sebrat asi 250 kg čerstvých listů. Silice se dnes vyrábí zejména v Egyptě a Číně. Unikátní složení a vynikající kvalitu má silice označená Geranium Bourbon, která se získá z rostlin vypěstovaných na ostrově Réunion, zejména z hybridního druhu Pelargonium ×asperum.
V tradiční medicíně jižní Afriky se používá celá řada botanických druhů k léčbě rozmanitých neduhů od horečky a průjmových onemocnění po léčbu zažívacích obtíží. Příkladem léčivé rostliny, která si našla cestu i do našich lékáren, je Pelargonium sidoides. Je původní v Jihoafrické republice a Lesothu. Nádherně kvete rozvolněnými květenstvími temně purpurových květů. Z podzemní části se vyrábí extrakt, který je účinný pří léčbě onemocnění horních cest dýchacích. Prodává se pod označením Kaloba.
Z pelargonií se mimo jiné vyrábí i lék na dýchací cesty
Jak je pěstovat?
Pokud pěstujete na zahradě, balkoně či okně své oblíbené odrůdy nebo druhy nebo si chcete třeba poprvé muškáty pořídit a přejete si, aby u vás prospívaly po mnoho let, měli byste se držet několika zásad. Před příchodem prvních mrazů je třeba uschovat nejen vonné muškáty, ale i venku sezonně pěstované páskaté a břečťanolisté pelargonie. Zimu by měly trávit v mrazuprostých světlých prostorách, nejlépe v chodbě s okny, zimní zahradě nebo studeném skleníku.
Naprosto nevhodné jsou tmavé a teplé prostory, kde mají rostliny i přes zimu tendenci růst a vytahovat se za světlem. Vytváří tak tenké, řídce olistěné a špatně vybarvené výhony a celá rostlina se tím značně vyčerpává.
O autorce
Autorka Jarmila Skružná je etnobotanička. Pracuje jako vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky v Botanické zahradě hlavního města Prahy. Je spoluautorkou nově vydané knihy Ďáblova zahrádka a knihy Pelargonie. Více na botanicka.cz.
Rostliny očistěte, zbavte suchých listů a odkvetlých květenství. Zkontrolujte kořenový systém a kořeny částečně zakraťte, rostliny přesaďte do propustného a živinami bohatého substrátu a sestřihněte. Hloubku řezu provádějte s ohledem na stáří i požadovanou velikost rostliny pro další sezonu – u břečťanolistých a páskatých pelargonií je to většinou nad třetím až pátým listem, ideálně směřujícím ven od středu rostliny. Odstraňte také všechny křižující se výhony, aby rostlina zůstala vzdušná. Pokud jste tak neučinili na podzim, rostliny můžete přesadit a zastřihnout v předjaří.
Zejména u moderních odrůd je výhodné přezimování rostlin pouze v podobě zakořenělých řízků. Pelargonie je třeba zimovat v teplotách kolem (6 –) 10–12°C. Zálivku přizpůsobte jak druhu, tak reálným teplotám. Rostliny nepřelévejte.
Související články
Lednové číslo časopisu Receptář je právě v prodeji.
Zdroj: časopis Receptář, botanicka.cz