Ve Žďáře vře spor o logo města, proti novému podepsaly petici stovky lidí

  6:46
Někomu připomíná logo kapek proti kašli, jiní o něm mluví jako o zeleném „cosi“. Sedm stovek lidí už podepsalo petici namířenou proti novému žďárskému logu spojenému s novou vizuální identitou města. To se v odpovědi omluvilo za nedostatečnou komunikaci, dál však pokračuje v zavádění novinky.

Původní loga a ta nynější. Jedním z důvodů nového loga má být sjednocení vizuální identity města se svými organizacemi. | foto: Archiv Městského úřadu Žďár nad Sázavou

Kritici vyjádřili nespokojenost jednak s návrhem nového loga symbolizovaného zelenou hvězdičkou, jež loni v říjnu nahradilo zjednodušenou siluetu poutního kostela na Zelené hoře, ale také se způsobem jeho výběru.

Odpověď kritici dostali nikoliv od radních města, kteří o vizuální identitě rozhodovali, ale od vedoucího odboru školství, kultury, sportu a marketingu Petra Sedláka, jehož odpovědí na petici pověřili.

Podle Sedláka o potřebě změny celého systému vizuální identity města (nikoliv pouze loga) rozhodla rada města kvůli vzniku nového navigačního systému ve městě a také potřebě společného základu vizuální identity pro městské příspěvkové organizace. „Staré logo ani velmi odlišné vizuální styly jednotlivých organizací, které postrádaly jednotící prvky, toto neumožňovaly,“ vysvětluje Petr Sedlák.

Petici inicioval aktivista Joshua Janů, nakonec se spojil se zastupiteli opozičního hnutí Změna 2018, jehož členové byli v petičním výboru.

„Očekával jsem jistou míru sebereflexe a návrh dalšího postupu, který by počítal s vypořádáním připomínek občanů města a jejich zapojením do finální etapy tohoto projektu,“ reagoval Janů.

„Pokud byla provedena nějaká analýza, která poukázala na to, že stávající stav je nevyhovující a vedení příspěvkových organizací toužilo po jednotném vizuálním stylu, pak bych to celé ještě pochopil, kdyby tento vizuální styl měl nějakou úroveň,“ zmiňuje aktivista Janů a dává za příklad dobré praxe Českou Lípu symbolizovanou lipovým listem.

Odkazuje na památku i průmysl

Podle Sedláka nový vizuální styl ukazuje obyvatelům i turistům, že jednotlivé značky patří do jedné „rodiny“. „Důvod k ‚redesignu‘ vizuálního stylu města byl především ten, že tu prakticky žádný vizuální styl neexistoval. Město nemělo k dispozici ucelený systém, který by nastavoval jednotná pravidla vizuální komunikace,“ píše Sedlák.

Zmiňuje také, že staré logo fungovalo spíše jako turistická známka a vytvářelo rovnici mezi městem a kostelem svatého Jana Nepomuckého, který patří na prestižní seznam památek UNESCO. „Jako by nic dalšího ve městě už nemělo význam. Jedním z důvodů a zároveň podmínek bylo se z tohoto omezení vymanit, a i když Santiniho památka hraje v novém logu silnou roli, tak ta role není prvoplánová,“ uvedl Petr Sedlák.

Líbí se vám více původní logo Žďáru nad Sázavou, nebo logo nové?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00pondělí 5. února 2024. Anketa je uzavřena.

Původní logo517
Nové logo114

Podle města autoři vytvořili čisté a moderní logo se stylizovanou zelenou hvězdičkou, která odkazuje na pěticípý půdorys Santiniho kostela, ale i na průmyslovou historii města symbolizovanou ozubeným kolem.

Kritici se v petici ohradili také proti tomu, jak vedení města potřebu nového loga diskutovalo se zastupiteli a občany. Jan Havlík (Změna 2018) se coby opoziční zastupitel podle svých slov dozvěděl o chystané změně až loni na podzim.

„Netušil jsem, že je někdo schopný jednat o vizuální identitě města a nezeptat se zastupitelů. Já šel loni v září na seminář, na němž nám starosta oznámil, že rada už novou vizuální identitu schválila. Já předpokládal, že se tam budeme bavit o tom, jestli, jak, zdali vůbec a proč jinak,“ poukazuje Havlík.

Omluva za nedostatečnou komunikaci

Podle Sedláka dostali zastupitelé informaci o vzniku nové vizuální identity města na semináři už o dva roky dříve. „Občané města byli o nové vizuální identitě města informováni až po schválení finálního návrhu radou města 25. září 2023. Nový koncept vizuální identity města vznikal postupným procesem od roku 2021,“ popsal Sedlák.

Zároveň uznal pochybení v komunikaci. „Přestože podle nás otázka vizuálního stylu patří do rukou odborníků, veřejnost měla být průběžně informována o přípravě a průběhu celého procesu. Za tuto chybu se omlouváme,“ napsal Petr Sedlák.

Starosta Martin Mrkos (Žďár - živé město) se za nedostatečné informování následně omluvil ve svém pravidelném příspěvku na Facebooku.

Jan Havlík coby zástupce petičního výboru do víkendu oficiální odpověď na petici neobdržel. Město ale odpověď zveřejnilo na svém webu či sociálních sítích. Podle Havlíka však jedna odpověď chybí.

„V petici je i otázka, v čem se liší nové logo z hlediska grafické a vizuální využitelnosti od toho starého. To je podstata věci. Jestli někdo chtěl sjednotit vizuál a udělal to tak, že vznikly různobarevné hvězdičky s různými nápisy od názvu města po příspěvkové organizace, tak stejně tak mohla fungovat různobarevná loga se Zelenou horou a k tomu příslušné nápisy,“ míní.

Podceňuje vedení města lidi?

Podle Havlíka vedení města podceňuje občany v tom, že tvrdošíjně trvá na tom, že lidem něco vnutí. „Logo by mělo reprezentovat nejen radnici, ale měli by k němu mít vztah i obyvatelé města. V petici jim to lidé i zdůvodnili, proč se jim logo nelíbí,“ poukazuje kritik.

Žďárský starosta už dříve zmínil, že bezprostřední vlnu negativních emocí po změně loga na radnici čekali. „Můj osobní odhad je, i po konzultaci z jiných měst, že to chce prostě těch pár měsíců, než si celá věc sedne,“ reagoval Martin Mrkos po dvou měsících od představení vizuální identity.

Město zadalo zakázku napřímo Lukáši Jochovi. Ten si ke spolupráci přizval Jana Janečka z jihlavského studia Dizen design, který má zkušenosti i s grafikou pro veřejné subjekty. Město se v tomto případě rozhodlo nejít cestou vyhlášení soutěže s organizací Czechdesign, která poskytuje know-how a personál pro výběr a hodnocení nabídek a návrhů.

„Cena této soutěže se obvykle pohybuje v řádu statisíců. S vědomím toho, že Lukáš Joch je kvalitním odborníkem s praxí v oblasti vizuální identity, navíc s vazbou na Žďár nad Sázavou, byl osloven v souladu se směrnicí ‚napřímo‘ právě tento grafik. Město tak ušetřilo náklady, které by musely být vynaloženy na veřejnou soutěž,“ popisuje Sedlák.

Podle něj radní zvažovali, zda využijí peníze na architektonickou soutěž na prostor okolo Domu kultury, nebo soutěž o vizuální identitu města. Vyhrála první varianta.

Mnozí kritici se pozastavovali také nad cenou návrhu ve výši 250 tisíc korun. Odměnu pro dodavatele návrhu stanovilo město na základě rešerše trhu. „Z ní vyplynula cena obvyklá okolo 300 tisíc korun,“ porovnává Sedlák.

Autor: