K Měsíci směřuje hvězdářský dalekohled i fotoaparát a na snímcích Měsíce pozná, zda byly pořízené ráno, či večer, a dokonce odkud na světě. „Měsíc znám líp než Brno,“ směje se Gabzdyl.
Jak Měsíc vznikl?
V tomhle je náš Měsíc opravdu jedinečný. Ostatní měsíce v naší Sluneční soustavě vznikly buď společně se svou planetou z jednoho mateřského oblaku, nebo si je velké planety pomocí vlastní přitažlivosti vytvořily z těles, jež prolétala v blízkosti jejich gravitačního působení. Na náš Měsíc ale ani jeden z těchto scénářů nefunguje, což pro astronomy i geology byla dlouho velká záhada. Teprve v polovině 70. let minulého století, když jsme získali vzorky z měsíční mise Apollo, se objevila převratná teorie, jíž se říká Velká srážka. Podle ní zhruba 100 milionů let po vzniku naší planety (tedy asi před 4,46 miliardy let, pozn. red.) do ní narazila jiná planeta (Theia, jež byla menší než Země, pozn. red.). Při srážce se tehdy kolem Země vytvořil žhavý oblak a z něj se postupně stával Měsíc. Někteří geologové se dokonce domnívají, že části trosek planety Theia by se mohly nacházet poblíž zemského jádra (a proto prý obsahuje velké množství železa, pozn. red.).
Proč by se měla plodnost žen řídit podle koloběhu lunárních fází? Mohlo by jít o pozůstatek z dob našich primitivních předků. Zatímco noci během úplňku bezezbytku využívali k lovu, během úplné tmy, kdy Měsíc nesvítil, si naopak krátili dlouhou chvíli spíše oplozovacími aktivitami.
