Před 40 lety proběhla první transplantace srdce v Československu. Dnes jich IKEM provádí 50 za rok

Přesně před 40 lety lékaři v Československu poprvé úspěšně transplantovali srdce. Operace byla přelomová v celé východní Evropě. Udělal ji tým expertů z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny 31. ledna roku 1984. Od té doby nové srdce získaly už stovky lidí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lékaři ve FNO operují pacienta

Lékaři ve FNO operují pacienta | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

„Mé srdce, které nebylo schopno vůbec pracovat, bylo vyměněno za nové srdce. Byl mi darován nový život,“ řekl po transplantaci srdce pro Československý rozhlas před 40 lety technik Josef Divina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Karolíny Burdové.

Byl to první pacient ve východní Evropě, kterému lékaři úspěšně voperovali darované srdce. Už v létě stejného roku se Divina vrátil do zaměstnání a s novým orgánem žil dalších 13 let, do svých 57. 

Transplantaci tehdy dělali čtyři chirurgové. „V prvních dnech jsme se scházeli skutečně dvakrát denně, byli přítomní všichni odborníci. Takových dvacet lidí a každý musel referovat, například nefrolog o ledvinách,“ vzpomíná kardiolog Ivan Málek.

Dodává také, že toto je dnes už standardní, ale tehdy setkání lékařů chvílemi připomínalo bojovou poradu.

Od té doby lékaři v IKEM transplantovali téměř 1400 srdcí. „Pohybujeme se kolem 50 transplantací za rok, což nás řadí mezi deset největších transplantačních center na světě,“ říká emeritní přednosta kardiocentra Jan Pirk.

Připomíná, že dnes už můžou lékaři pacientům v pokročilém stadiu, kteří na dárcovské srdce čekají nebo pro ně transplantace není vhodná, zavést takzvanou mechanickou srdeční podporu.

‚Počet srdečních selhání vzroste‘

„Na čekací listině byl problém, že se zhruba třetina pacientů nedočkala. Na čekací listinu na transplantaci srdce se zařazují lidé, kteří mají medián dožití šest měsíců, z toho důvodu jsme zavedli mechanické srdeční podpory, takže dneska se nedočká transplantace srdce méně než deset procent lidí na čekací listině," vysvětluje Pirk.

Srdce bijící mimo jakékoliv lidské tělo. Lékaři v IKEM díky unikátnímu přístroji zvládnou více transplantací

Číst článek

Nejčastějším důvodem, proč lidé potřebují transplantaci srdce, je srdeční selhání. Onemocnění, při kterém srdce postupně přestává dostatečně čerpat krev. Podle vedoucího oddělení srdečního selhávání IKEM Vojtěcha Melenovského jím trpí asi 3,5 procenta dospělých.

„Srdeční selhání v současné době postihuje víc než 300 tisíc obyvatel ČR, nejčastější příčinou je ischemická choroba srdeční, neléčená hypertenze, diabetes nebo obezita. To onemocnění narůstá, protože velmi výraznou roli hraje věk, jak populace stárne, tak přibývá těchto pacientů. Můžeme čekat nárůst o 40-50 procent za deset let,“ předpovídá Melenovský.

Ne všichni se ale dostanou do tak pokročilého stavu nemoci, že potřebují transplantaci srdce. U většiny pacientů je možné toto onemocnění léčit pomocí léků.

„Můžou efektivně prodloužit život pacienta a pak přichází v úvahu řada dalších postupů, pacienti můžou mít defibrilátor. Pokud je známá vyvolávací příčina, může pomoct operace a pro nejvíce pokročilé připadá v úvahu transplantace nebo dlouhodobá mechanická podpora,“ popisuje Melenovský.

Aktuálně je na čekací listině 57 nemocných s nejpokročilejším srdečním selháním. Průměrná čekací doba na nové srdce je pak přibližně jeden rok.

Karolína Burdová, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme