Pšt, tady probíhá kulturní válka! Istanbulská úmluva se stala námětem nové divadelní inscenace
Pražská divadelní scéna A Studio Rubín uvedla inscenaci režisérky Barbary Herz s názvem Istanbulská úmluva. Premiéra se konala v týdnu před projednáváním ratifikace úmluvy Senátem. Tedy ještě v době naděje, že v Česku nezvítězí hluboce zakořeněná tendence násilí a dezinformační scéna s pseudokonzervativními názory hájícími starý český pivní svět. Nestalo se. O to je rubínovská novinka tíživější.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Režisérka Barbara Herz své inscenace dává dohromady metodou dokumentárního divadla: předlohami textu, jehož spoluautorkou je Daniela Samsonová, se tentokrát stalo kromě velkého množství rozhovorů i spektrum politických vystoupení, internetových debat a sexistických vtipů z české všednodennosti.
Herz už na malostranské scéně před časem uvedla dvě působivé inscenace s ironickými názvy: jmenovitě Jenom matky vědí, o čem ten život je a O heterosexuálních mužích, kteří jedí maso.
V kontrastu s nimi (přestože tomu název nenapovídá) je Istanbulská úmluva mnohem syrovější, přímější, bezprostřednější. Zaujímá evidentní názorový postoj a v kondenzovaném tvaru se snaží vysvětlit, proč je celá debata kolem Istanbulské úmluvy nesmysl zrozený z patriarchátu a dezinformací.
Zároveň inscenací neškolí: nevysvětluje divákům, co si mají myslet. Jen s ironickým úšklebkem naznačuje, že pokud si myslíme, že Istanbulská úmluva donutí děti měnit nebo zvyšovat počet genderů, zaplní školní osnovy „homosexualismem“ nebo zruší velikonoční pomlázku (prosím), tak si to myslíme špatně a nevíme, co úmluva řeší.
Což je evidentně pravda (nikdo si snad nechce myslet, že
