Firma ‚podnikatele roku‘ odsouzena. Za dotační podvod soud uložil podmínky a peněžité tresty

Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě vynesla verdikt v případu litovelské firmy Hopax. Ta se už dříve přiznala evropskému žalobci ke zneužití dotace ve výši 45 milionů korun na nákup strojů, které firma záměrně ve fakturách předražovala. Od soudu si všichni obžalovaní odnášejí podmínky a peněžité tresty, obžalovaná trojice firem má pak navíc zákaz v následujících letech žádat o dotace. Rozsudek zatím není pravomocný.

Původní zpráva Olomouc/Litovel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova litovelské haly firmy Hopax fotografii úřadu evropského žalobce odpovídá

Hala litovelské firmy Hopax | Foto: Tomáš Pika | Zdroj: iROZHLAS.cz

V případu dotačního podvodu litovelské firmy Hopax figurovalo celkem šest osob – tři firmy a jejich jednatelé. Ústřední postavou byl jednatel zmiňované litovelské společnosti Roman Pavlík, kterého podle evropského žalobce Pavla Pukovce soud trestal nejpřísněji. Ale v souladu s dohodou o vině a trestu, kterou už dříve Pavlík s evropským žalobcem uzavřel.

Podmínky a peněžité tresty. Firma ‚podnikatele roku’ se přiznala k dotačnímu podvodu za 45 milionů

Číst článek

„Hlavní obviněný si odnáší trest v trvání tří let se zkušební dobou na dobu pěti let. Současně mu byl uložen peněžitý trest ve výši jeden milion korun a dále zákaz účastnit se dotačních řízení a jednat s dotačními orgány na dobu osmi let,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu žalobce Pukovec s tím, že firma pak musí uhradit pětimilionový trest a má zákaz 10 let žádat o dotace.

Pavlík měl podle obžaloby pro svůj Hopax požádat o dvě dotace na nákup nových strojů, jejich cenu ale záměrně ve fakturách navyšoval tak, aby dotační částka byla co nejvyšší. K tomu mu měly pomáhat další dvě firmy a jejich jednatelé tím, že mu vystavovali na tyto stroje upravené faktury.

Podnikatel roku

Jozef Pavlík z firmy Hopax byl v roce 2009 zvolen podnikatelem roku Olomouckého kraje. Tato soutěž má za cíl „představit širší veřejnosti ty firmy Olomouckého kraje, které se dynamicky rozvíjí, věnují se inovacím nebo úspěšně konkurují na zahraničních trzích“.

„První osoba dostala jednoletý podmíněný trest vězení a peněžitý trest ve výši 100 tisíc korun. Jeho firmě byl uložen peněžitý trest půl milionu korun. Druhá fyzická osoba dostala také jednoletý podmíněný trest odnětí svobody se zkušební dobou na dva roky a peněžitý trest 100 tisíc korun a její firma musí zaplatit 300 tisíc korun,“ vypočítává Pukovec.

Proč se jejich tresty liší? „Pomáhali totiž hlavnímu obviněnému v různém rozsahu,“ vysvětluje žalobce s tím, že škoda způsobená druhou firmou je asi o polovinu nižší.

Nepravomocný rozsudek

Rozsudek ale ještě není pravomocný. Jak už dříve Pukovec vysvětlil serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu, evropský žalobce musí jakýkoliv verdikt nechat schválit stálou komorou evropské prokuratury v Lucemburku, až poté se může vzdát práva na odvolání.

Proti rozsudku se ale navíc v jeho jedné části odvolalo také ministerstvo financí, které před soudem zastupovalo Českou republiku – ta v případu figuruje jako poškozená.

„Nechala si lhůtu, protože jí soud nepřiznal úroky z prodlení ve výši 1,4 milionu korun. Proto je rozsudek zatím nepravomocný,“ vysvětluje Pukovec s tím, že jemu samotnému stanovil soud třítýdenní lhůtu na rozhodnutí a on sám komoře doporučil, aby se práva na odvolání vzdala.

Dohoda o vině a trestu

Dohoda o vině a trestu je způsob ukončení trestního řízení na základě domluvy mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný předem slíbí, že se přizná k trestnému činu, a státní zástupce ho na oplátku obžaluje z méně závažného činu anebo navrhne citelně mírnější trest, protože se ušetří náklady na řízení. Dohodu pak musí schválit ještě soud.

Jozef Pavlík, majitel firmy Hopax a zároveň otec nepravomocně odsouzeného Romana Pavlíka, už přesto pro server iROZHLAS.cz a Radiožurnálu uvedl, že považuje věc za uzavřenou.

„My jsme se dohodli na vině a trestu, všechno už jsme uhradili, vyrovnali, nemáme žádné dluhy vůči nim. Včera jsme to nechali schválit soud, podepsali a budeme pokračovat tak, abychom to nějak přežili,“ řekl.

Firma z Litovle

Případ firmy Hopax z Litovle sleduje server iROZHLAS.cz a Radiožurnál už téměř rok. Na konci loňského února evropský žalobce Pavel Pukovec firmu i jejího tehdejšího jednatele Romana Pavlíka obžaloval.

V roce 2020 měla firma žádat na ministerstvu průmyslu a obchodu o proplacení dvou dotací ve výši 1,8 milionu eur. Ty chtěla využít na vybudování nového technologického centra.

Obviněná firma ‚podnikatele roku‘ vrátila dotaci 46 milionů. Žalobce rozšířil stíhání na další společnosti

Číst článek

Jenže úředníci odhalili v žádosti nesrovnalosti, ceny pořizovaných strojů jim připadaly podezřelé. „Nesrovnalosti mezi nabídkami a skutečnými cenami byly objeveny při kontrole,“ popsal na jaře loňského roku mluvčí resortu David Hluštík. Následné policejní vyšetřování podezření ministerstva potvrdilo.

„Podle důkazů byly ceny strojů, které deklarovala společnost obžalovaného, ​​uměle zvýšeny a obžalovaný předkládal falešné a nesprávné doklady, aby získal více peněz,“ konstatoval Úřad evropského žalobce.

Firma a její majitel nakonec začala s žalobcem Pavlem Pukovcem spolupracovat, problémovou dotaci během loňského léta vrátila a dostala tak možnost vyjednat dohodu o vině a trestu. Díky dohodě se rozšířilo stíhání i na další dvě zmiňované firmy a jejich jednatele.

„V podstatě pomohly původnímu obviněnému zajistit účetní doklady, faktury o dodání zboží, a ne vše se dělo tak, jak bylo na dokladech,“ popsal serveru iROZHLAS.cz dříve evropský žalobce Pukovec.

Úřad evropského veřejného žalobce byl zřízen v roce 2017, teprve v roce 2021 se ale o něm začalo mluvit také v Česku. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál tehdy upozornily na to, že si převezme kauzu střetu zájmů bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

A podobně v červnu 2021 skončilo dalších 60 případů týkajících se závažné hospodářské kriminality s dopadem na evropský rozpočet. Některé z nich jsme popsali i v posledních dvou letech – například případ jesenické firmy Kolimax či aktuální případ litovelské firmy Hopax.

Před zahájením činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce mohly vyšetřování trestných činů, které souvisely třeba s poškozením finančních zájmů Evropské unie, vést pouze vnitrostátní orgány. Ty ale měly pouze omezené možnosti, protože jejich pravomoci omezovaly hranice států.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme