náhledy
Podívejte se do galerie na ženy, které v minulosti ohromily svět skvělými objevy i svými hrdinskými činy. Patří mezi ně vědkyně jako Marie Curie-Skłodowská, princezna Diana, malířka Frida Kahlo, návrhářka Coco Chanel a další.
Autor: koláž iDNES.cz
Málokdo v dnešní době nezná původem polskou vědkyni Marii Curie-Skłodowskou. Většinu svého života strávila tato pozoruhodná žena ve Francii, kde se zabývala výzkumy v oblasti fyziky a chemie. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev dvou nových chemických prvků – radia a polonia. Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity. Curie-Skłodowská byla také dvakrát vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 obdržela cenu za fyziku za výzkumy radioaktivity spolu se svým manželem Pierrem Curie a objevitelem radioaktivity Henri Becquerelem. Podruhé jí byla udělena v roce 1911 cena za chemii za izolaci čistého radia.
Autor: Profimedia.cz
I původem mexická malířka Frida Kahlo oslnila celý svět. Malovala ve stylu původní mexické kultury, kterou mísila s prvky realismu, symbolismu a surrealismu. A v oblasti umění je tak dodnes velmi váženou osobou. Jako mnozí surrealističtí umělci aktivně podporovala komunismus. Byla ženou mexického malíře Diega Rivery a milenkou komunistického revolucionáře Lva Trockého. Vytvořila 143 maleb, 55 z nich jsou autoportréty. Kvůli nehodě utrpěla vážná zranění a na dlouhou dobu byla upoutána na lůžko. Nad postel si nechala namontovat zrcadlo a často tak malovala právě sebe. „Proč maluji sebe? Protože jsem tak často sama, protože já jsem subjekt, který znám nejlépe,“ sdělila tehdy.
Autor: © Muzeum Fridy Kahlo
Pilotka Amelia Earhartová v roce 1932 jako první žena bez mezipřistání přeletěla Atlantský oceán. Jiný let se jí ale stal osudným. Před 80 lety její letadlo při cestě kolem světa zmizelo nad Tichým oceánem. Jak to se zmizením Earhartové bylo, je dodnes velkou záhadou.
Autor: ČT 2
Rosalind Franklinová byla anglická biofyzička, chemička a bioložka, která se zabývala především rentgenovou krystalografií. Její práce byla klíčová pro pochopení molekulárních struktur DNA, RNA, virů, uhlí a grafitu. Práce na rentgenových difrakčních obrazech DNA na King’s College v Londýně vedla k objevu dvojité šroubovice DNA. Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství v roce 1962 za to získali Francis Crick, James Watson a Maurice Wilkins. Až v roce 2023 vědci na základě nových důkazů dospěli k závěru, že Rosalind Frankliná byla rovnocenným hráčem v procesu objevování DNA. Královská společnost na její počest uděluje ženám cenu Rosalindy Franklinové za výzkum a úsilí o rovnost žen a mužů.
Autor: Profimedia.cz
Rosa Parksová patřila k nejznámějším aktivistkám za práva černochů v USA. V prosinci 1955 byla v alabamském Montgomery zatčena, protože odmítla v autobusu uvolnit místo bělochovi, což vedlo k bojkotu autobusové dopravy v Montgomery. Tento případ vedl k velkým protirasistickým protestům a představoval zásadní krok v rozvoji hnutí za černošská práva v USA. Rosa Parksová se stala jeho symbolem.
Autor: Library of US Congress
Katherine Johnsonová byla americká matematička, jejíž výpočty orbitální mechaniky byly stěžejní pro úspěch amerických letů do vesmíru s lidskou posádkou. Během své pětatřicetileté kariéry u NASA a National Advisory Committee for Aeronautics získala pověst odbornice na komplexní manuální výpočty a byla průkopnicí ve využití počítače k těmto výpočtům. Práce Johnsonové zahrnovala výpočty trajektorií, startovacích oken a nouzových návratových cest pro lety do vesmíru v rámci programu Mercury, včetně výpočtů pro lety Alana Sheparda, prvního Američana ve vesmíru, nebo Johna Glenna, prvního Američana na oběžné dráze, a programu Apollo, včetně výpočtů pro let Lunárního modulu na Měsíc. Na základě jejího životního příběhu byl natočen film Skrytá čísla.
Autor: Reuters
Coco Chanel byla francouzská módní návrhářka, která je považována za klíčovou osobnost v oblasti utváření šatníku moderní ženy. Se svou haute couture udávala od poloviny 20. století tón světovému módnímu průmyslu.
Autor: Profimedia.cz
Jane Goodallová je anglická bioložka zabývající se výzkumem primátů a zejména šimpanzů. Během dlouhé doby udělala mnoho objevů. Zjistila například, že šimpanzi používají nástroje, že dokážou projevovat své emoce a že jsou masožravci, ale také např. to, že se mezi sebou vraždí. Šimpanze v Gombe studovala 45 let a získala si tak světovou pověst jako odborník na chování primátů. Napsala několik knih a v roce 1977 založila The Jane Goodall Institute, jehož cílem je výzkum, vzdělávání a ochrana divoké přírody.
Autor: Profimedia.cz
Princezna Diana byla první manželka pozdějšího britského krále Karla III. a matka jejich dvou synů. Po rozvodu se soustředila na charitativní práci pro Červený kříž a zejména na boj proti AIDS a pozemním minám. Ve své době patřila mezi nejznámější a nejpopulárnější světové osobnosti.
Autor: John Pryke, Reuters
Hedy Lamarrová byla rakousko-americká herečka a vynálezkyně, která byla považována za jednu z nejkrásnějších hereček stříbrného plátna. Vedle své herecké kariéry se věnovala řešení různých technických problémů a je autorkou několika vynálezů. S podporou svého bohatého přítele, majitele letecké továrny Howarda Hughese navrhla lepší konstrukci křídel letadel. Vylepšila světelné semafory, vymyslela rozpustné šumivé tablety, svítící obojky pro psy nebo také krabici, z níž se dají postupně vytahovat papírové kapesníky. Jejím největším a nejznámějším vynálezem byl systém pro tajnou komunikaci, princip tzv. rozprostřeného spektra s přeskakováním kmitočtů.
Autor: Česká televize