Článek
Čtu řádky paní autorky a úplně sám sebe slyším, jak něco podobného říkám své bývalé ženě. Při cestě ze školky potkáváme partu druháčků a slyšíme, jak se nazývají pohlavními údy snad v 10 variantách. Mrkneme po sobě, zakoulíme očima a myslíme si své. Takhle naše děti určitě nedopadnou.
Rodiče míní, děti mění
Vzhledem k tomu, že starší syn má ADHD, jsme museli přečíst mnoho publikací a konzultovat s mnoha odborníky jeho výchovu. Do toho se nám narodil další syn. Také jeho jsme konzultovali. Domnívám se, že do věku cca 6 let byli kluci „vykonzultovaní“ na 100% a tabulkově vychovaní na jedničku. Prostě jsme se snažili, jak to jen šlo. Možná až příliš.
Ty vole, tati
Za pár let jsem šel pro syny do družiny. V šatně se obouvali a najednou slyším: „Ty vole tati, nevíš, kde mám botu?“ Někdo by mohl říci, že jsou nevychovaní. Já ne. Není pravidlem, aby mne oslovoval ty vole. Ujelo mu to. Neovlivním, co se naučí mimo domov. Cca od páté třídy jsem nesnášel, když mi někdo řekl, že jsem nevychovaný. Tehdy i dnes to cítím jako urážku rodičů, kteří se snaží, jak mohou, a přesto jejich dítě řekne PÍP. Asi bydlím ve špatném městě a navštěvoval jsem špatnou školu, protože si nepamatuji na nějakou zvláštní úctu k dospělým lidem. Jako děti jsme dospělého pozdravily a nechaly babku sednout v autobuse. To se děje i dnes. Podle mých instrukcí musí kluci, mimo domov, poslouchat pedagoga, policistu, záchranáře a možná maminku od kamaráda. Nikoho, koho neznají!
Čas letí
S dětmi trávím hodně času. Důležité je to slovo trávím. Nikoliv věnuji se. Přílišné věnování se, řešení výchovy a administrace volného času dětí není dobré. Vše s mírou. Měly by se naučit fungovat samy. Třeba se i nudit. Chvilku. To není volná výchova, ale příprava na život. Mají jasně danou sadu pravidel a povinností. Pokud vše dodržují, mohou třeba kosit záporáky v PC hře.
Šikana
Souhlasím, že šikana a násilí jde za rodinou. Pokud se něco takového děje v rodině, je pravděpodobné, že si dítě bude léčit splín na spolužácích. Znám to já, zná to můj syn. Z pohledu šikanovaných. Já se ubránil. Syn ne!
Hele kámo
Co mi však vadí, a je to malicherné, na dnešní mládeži je „kámování“. Jasně, když jsem byl malý, tak se „volovalo“. Kámo, challenge, gift, fight. No TVL! 7letý syn s monoklem na oku mi povídal: „Kámo, dneska jsme dali fight s Petrem. Dostal jsem challenge a dal to!“ Za mého mládí bych řekl otci, že mne kamarádi vyprovokovali k bitce. I holky se tak oslovují. Bude konec světa. To je to jediné, co bych dnešním dětem vyčítal. Nechme je žít. Budou mít vlastních problémů dost i bez PÍP mezi kamarády.
