Pražané dominují Evropě ve využívání MHD, přesto vlastní abnormálně hodně aut

„Oproti roku 2019 pozorujeme nárůst využití veřejné dopravy ve městech, kde se již využívala hojně předtím, a pokles tam, kde naopak byla využívána málo. V Praze, která se v roce 2019 umístila na prvním místě, došlo od té doby k nárůstu o 13 procent,“ píše se ve Zprávě o kvalitě života v evropských městech 2023.

Praha upraví parkovací zóny. Zruší přenosná povolení i výhody pro elektroauta

Takový trend by měl teoreticky znamenat, že hlavní město naopak bude na chvostu v rámci využívání aut. Například v kyperské Nikósii, kde denně využívá MHD pouhých 16 procent lidí, denně využívá auto 63 procent obyvatel a jen těsně tak zaostává třeba za Reykjavíkem.

V Praze ale denně podle studie jezdí autem jen o něco víc než 40 procent lidí, což je sice mírně pod průměrem evropských metropolí, ale zdaleka ne nejméně.

Znak společenského postavení

Ještě více než tato statistika je ale paradoxní obrovský počet aut, která jsou zde registrovaná. Ke konci roku 2022 jich bylo 1,258 milionu, tedy zhruba o 40 tisíc více než rok předešlý. Číslo skoro dosahuje počtu obyvatel. Český statistický úřad jich ve stejné době napočítal 1,286 milionu.

V Praze je díky tomu dvakrát více aut vzhledem k počtu obyvatel než třeba ve Vídni, a to je rakouské hlavní město ve využívání hromadné dopravy lehce nad průměrem, denně se tak přepravuje asi každý druhý Vídeňan.

„Čísla částečně zkreslují firemní flotily, kdy velké firmy se sídlem v Praze zde registrují auta i pro své regionální pobočky,“ koriguje čísla Michal Kalina z Laboratoře udržitelného urbanismu ve spolku AutoMat.

Pražané se MHD příští rok svezou za stejnou cenu, na dani z nemovitosti si připlatí

„I tak je počet enormní a vysvětlení je možné najít v ‚divokých‘ 90. letech. V rámci odloučení od minulého režimu se z osobního vlastnictví aut stal symbol společenského postavení, který přetrvává dodnes. Přitom to s ohledem na životní prostředí, veřejný prostor a ani ekonomicky nedává smysl,“ dodává.

Své tvrzení opírá o průzkum českých pojišťoven o chování řidičů. Podle jejich propočtů je totiž většina aut v Česku v pohybu čistého času pouze 14 dní v roce. Zbytek roku stojí velká část z nich zaparkovaná v ulicích. Lidé s nimi pak jezdí třeba jen občas na nákupy, výlety nebo na chatu o víkendu.

V tomto ohledu Kalina připomíná, že mnoho parkovacích míst je v Praze na ulici stále zdarma, případně stojí sto korun měsíčně, což je naprosto nepoměrné k jiným nákladům obyvatel, ale i k ceně za cestování v MHD.

Reforma parkování

1,26 milionů aut bylo v Praze registrovaných v roce 2022. 71 % Pražanů jezdí denně MHD.

„Věříme, že právě projednávaná reforma zón placeného stání povede v tomto směru k nápravě. Jen zvýšení ceny a rozšíření zón vytvoří tlak na majitele aut, aby zbytečně nezabírali veřejný prostor a přešli na udržitelné způsoby dopravy, ať už jde o veřejnou a aktivní mobilitu, nebo například carsharing. S možnostmi, jaké Praha nabízí, není až na výjimky vlastní auto potřeba,“ míní Kalina.

Magistrát navíc začal řadu projektů s cílem navýšit kapacity MHD. Mimo jiné jde o rozšiřování tramvajových tratí nebo výstavbu metra D.

Zastupitelé například na svém posledním jednání schválili vypsání tendru na pořízení systému automatického metra pro linky C a D. V případě červené trasy si od automatizace město slibuje zkrácení intervalů mezi jednotlivými spoji, což umožní navýšit její kapacitu, která je už teď ve špičkách hraniční, až o dvacet procent.

Nerezident už v modré zóně nezaparkuje, za větší auta si lidé zřejmě připlatí

To, že Pražané tolik svá auta nevyužívají, však neznamená, že by silnice byly prázdné. „Do Prahy denně přijíždí zhruba 300 tisíc aut, oproti tomu máme kapacitu P+R parkovišť v řádu jednotek tisíc a dlouhodobě se jejich výstavba téměř zastavila, až v posledních letech se zase vracíme k budování nových kapacit,“ říká dopravní expert z Fakulty dopravní ČVUT Zdeněk Lokaj.

„Do Prahy jezdí mnoho lidí každý den za prací, jsou to prodavačky v obchodech, číšníci, kuchaři v restauracích anebo zdravotní sestřičky či úředníci, bez kterých by Praha zkrátka nemohla fungovat. Stejně tak sem míří velké množství lidí, kteří jedou jen něco vyřídit například na úřad Středočeského kraje anebo jedou na ústředí svých firem,“ dodává Lokaj. K tomu všemu je navíc potřeba přičíst tranzitující dopravu, kdy kolony aut hlavním městem pouze projíždějí.