Praha - Kvůli nastavení plateb z veřejného zdravotního pojištění v loňském a letošním roce hrozí podle sdružení ambulantních specialistů do budoucna nedostatek lékařů těchto oborů, některé specialisty mají podle sdružení pacienti problém sehnat i teď. Velká část specialistů je přitom v důchodovém věku a mladé lékaře práce v některých oborech příliš neláká. Představitelé Sdružení ambulantních specialistů ČR to napsali v otevřeném dopise, který adresovali premiérovi Petrovi Fialovi (ODS) a vicepremiérům. Žádají o schůzku. Vyjádření zástupců vlády ČTK zjišťuje.
O kolik porostou úhrady ze zdravotního pojištění v následujícím roce, může segment zdravotní péče dohodnout přímo se zdravotními pojišťovnami, nebo to určí ministerstvo zdravotnictví (MZd) úhradovou vyhláškou. "Ambulantní specialisté měli již pro rok 2023 úhradovou vyhláškou MZd nastavený deficitní systém financování jimi poskytované péče, což ještě více prohlubuje vyhláška MZd platná pro rok 2024," uvedl jejich předseda Zorjan Jojko v otevřeném dopise.
O úhradách na letošní rok se jednalo loni na jaře, v říjnu pak MZd ve vyhlášce stanovilo podle Jojka pro různé odbornosti nárůst o dvě až šest procent. "Náklady jsou ale vyšší," řekl ČTK. Nastavení úhrad pro ambulantní specialisty kritizovala loni na podzim i Česká lékařská komora (ČLK). "Navržené hodnoty bodu neumožňují plné promítnutí valorizace režie a osobních nákladů ve výši stanovené vyhláškou do úhrad poskytovatelům, což bude mít za následek zcela nedostatečný meziroční nárůst úhrad," uvedl v říjnu na jejím webu prezident ČLK Milan Kubek.
Celkové výdaje na veřejné zdravotní pojištění mají být 508,8 miliardy korun, hospodařit bude se schodkem 53 miliard čerpaným z rezerv z předchozích let. Úhrady rostly mezi roky 2023 a 2024 o 7,8 procenta, v průměru mezi segmenty o šest procent. Například praktičtí lékaři pro děti a dorost podle údajů MZd mají meziroční nárůst o 17,5 procenta, praktičtí lékaři pro dospělé o deset procent.
"V listopadu 2023 proto vedení našeho sdružení vstoupilo v jednání se zdravotními pojišťovnami ve snaze pokusit se alespoň částečně tuto špatnou situaci napravit," uvedl Jojko. Domnívá se, že situaci jejich oborů ještě zhoršila dohoda premiéra, MZd a zdravotních pojišťoven s protestujícími lékaři z nemocnic zastoupenými ČLK a odbory. "Jejím důsledkem nebylo nic jiného, než prostý přesun peněz uvnitř systému všeobecného zdravotního pojištění z jiných segmentů, tedy i z našeho, do nemocnic," píše se v dopise.
U praktických lékařů, zejména dětských, ministerstvo větší podporu zdůvodňuje také jejich vysokým průměrným věkem a velkým podílem pracujících seniorů. "Horší či stejně špatnou věkovou strukturu jako praktičtí lékaři mají mezi ambulantními specialisty chirurgové, internisté, pneumologové, alergologové, RHB lékaři, lékaři ORL, dermatologové, ortopedi, neurologové, gastroenterologové, urologové, oftalmologové, psychiatři, kardiologové, endokrinologové a diabetologové, přičemž ostatní obory na tom nejsou nijak významně lépe," uvedl Jojko.
V důchodovém věku je jich podle něj 43 procent ze zhruba 7000 ambulantních specialistů. "Je zcela běžné, že pacienti nemohou sehnat ambulantního specialistu, respektive čekací doby na vyšetření u ambulantního specialisty jsou nejen mimo velká města tři měsíce a delší," dodal. Zároveň podle něj klesá zájem mladých lékařů o některé obory, například v diabetologii, pneumologii a nefrologii, tedy obory pečující o nemocné s cukrovkou a chorobami plic a ledvin.
