Článek
Začátky Novy jsou mimo jiné důkazem, za jakých podmínek u nás vznikaly nové televizní stanice a jak bylo snadné je obelstít. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání totiž v roce 1993 „naletěla“ na první pohled kvalitnímu záměru několika renomovaných osobností, mezi nimž nechyběl i úspěšný novinář, moderátor a režisér Vladimír Železný.
Televize pro 21.století
Společně slibovali, že vytvoří moderní televizi pro 21. století, která bude mířit na náročné diváky a že její program budou tvořit hodnotné filmy, dokumenty, hudební a vzdělávací pořady a podobně bohulibé pořady. Radě se koncept tak líbil, že jejich společnosti „CET 21“, dokonce udělila potřebnou licenci zdarma. Nemalou roli přitom hrála skutečnost, že měla přislíbený potřebný kapitál (díky České spořitelně a americké společnosti CME). Ale již tehdy se objevily první varovné signály. Některým politikům vadil americký kapitál, protože by mohl „utlouci“ českou kulturu, jiným, že mezi zakladateli společnosti jsou Slováci a Američané.
Estrády, telenovely a senzace
Je přitom paradoxem, že realizační tým v té době netušil, odkud bude televize vysílat a neměl ani vlastní kanceláře, ani žádný archiv, a dokonce ani název nové stanice (ten vznikl teprve později). Tím spíše je překvapivé, že obratný Vladimír Železný dokázal sofistikovaným lobbingem přesvědčit některé politiky natolik, že se mu podařilo prosadit co potřeboval. Například, že v rozporu se zákonem bude Nova přerušovat pořady reklamou. Nakonec byl tak úspěšný, že byla vyškrtnuta většina podmínek původní licence. A podle toho začal brzy program vypadat. Tvořily ho slavné americké mýdlové opery (Dallas, Dynastie), kriminálky a kultovní seriály pro mladé (Beverly Hills 90210), sitcomy, soutěže, hitparády (Eso) i velkolepé estrádní pořady, v nichž povinně účinkovalo celé osazenstvo Novy, včetně ředitele Železného. A dokonce v něm zpočátku nechyběla ani hodně lechtivá noční erotika. Obrovský úspěch měly „Televizní noviny“, zaměřené na senzacechtivé zpravodajství.
Ta nejlepší?
Nova zahájila 4. února 1994 své vysílání vskutku velkolepě, jak se chlubil sám Železný „hollywoodským přenosem“ z Národního muzea. Tento týden mimochodem TV Nova, právě v rámci oslav svých 30.narozenin, připomněla i slavnou zdravici s řadou celebrit, například legendárním moderátorem Larry Kingem, Ivanou Trumpovou či Jaromírem Jágrem. A Vladimír Železný tehdy připíjel Nově na zdraví s přáním, aby to byla „ta nejlepší televize, jaká tu kdy byla“.
Po třiceti letech se však ukazuje, že není ani nejlepší a často dokonce ani nejsledovanější (jak se jí do dařilo zpočátku) a že ji svými pohádkami a paradoxně i různými zábavnými show drtí veřejnoprávní stanice. A leckdy dokonce i její největší komerční konkurent, televize Prima.
Volný pád
Po obrovském počátečním úspěchu se navíc Nova dostala do značných potíží. Americké společnosti CME se totiž nelíbily některé kroky Vladimíra Železného, pojala podezření, že ji chce vyšachovat ze hry, a tak ho odvolala z funkce generálního ředitele. Jeho nástupcem se stal moderátor Jan Vávra a nastalo naprosto nepřehledné dvojvládí mezi Železného společností CET 21 coby vlastníkem licence a Českou nezávislou televizní společnosti, kterou vlastnila CME. Odvolaný Železný se nehodlal se svou prohrou smířit, a tak se snažil rozjet „novou“ Novu, sehnal miliardový úvěr a z původní Novy začal přetahovat zaměstnance. Získal dokonce i některé původní úspěšné pořady, které jen částečně přejmenoval.
Prohraná arbitráž
Vzájemné tahanice o to, komu Nova vlastně patří, trvaly několik let a vyvrcholily třemi mezinárodními arbitrážemi. Díky té finální společnost CME uspěla a odvolací soud v roce 2003 rozhodl, že jí musí český stát zaplatit za znehodnocení své investice přes deset miliard korun. Po první dekádě tak začala tak nová éra Novy bez Železného, avšak i v těch dalších se v zákulisí odehrával boj o to, kdo vlivnou a komerčně úspěšnou televizi ovládne. Ale to už je jiná historie.
Adéla Hofmanová
