Paralytické látky, ale i pesticidy. Armádní detektor odhalí nebezpečí, pomoct může i zemědělcům
Za tři minuty odhalí i nepatrné množství novičoku. Nový detektor paralytických látek vyvíjí experti Vojenského výzkumného ústavu pro českou armádu. Jeden prototyp už testují liberečtí vojenští chemici. Podle vědců může v budoucnu posloužit třeba pro ochranu zemědělců před pesticidy.
„Toto je automatický detektor, určený pro detekci bojových chemických látek, které jsou všeobecně známy jako sarin, soman, V látky, případně v poslední době aktuálně látky typu novičok,“ představuje Jiří Kadlčák z Vojenského výzkumného ústavu nový detektor.
Přístroj vědci vyvinuli hlavně pro vojenské účely. „Nejdřív si zapneme detektor. Jednou dírkou nám vzduch vstupuje do detektoru a výstupním otvorem, který je opatřen ochranným filtrem, ten detektor zase opouští,“ popisuje fungování přístroje vedoucí vývoje detektoru Kamila Vymazalová z Vojenského výzkumného ústavu.
Kontaminaci odhalí speciální páska
Po chvíli od zapnutí se objeví na displeji přístroje, zdali je okolí kontaminováno, či nikoliv. V ideálním případě se na displeji objeví nápis „nekontaminováno“. „To je ideální případ, kdy detektor nezaznamenal přítomnost žádných nervově-paralytických látek v okolí. Samotné měření trvá zhruba tři a půl minuty,“ podotýká Vymazalová.
Nadace Neuron ocenila české vědce. Hlavní cenu získal Švec za materiál pro separaci chemických látek
Číst článek
Před spuštěním přístroje se do něj musí vložit speciální páska, která funguje jako indikátor. „Je to páska, na které nám probíhá ta biochemická reakce. Je to speciálně vyrobená páska pro tento detektor a v závislosti na barevné změně na té pásce my dovedeme rozlišit, jestli v té prosávané atmosféře je přítomna nervově-paralytická látka, nebo není,“ popisuje Vymazalová.
Pro kontrolu pásky není nutné přístroj otevírat. „Informace o té barevné změně se nám přenáší na displej, kdy obsluha potom vidí, jestli reakce proběhla s výsledkem, že atmosféra je kontaminována, nebo nekontaminována,“ říká Vymazalová.
Výhoda přístroje je hlavně v jeho rychlosti a schopnosti odhalit i minimální množství nebezpečných látek. „Detekční limit tohoto přístroje je extrémně nízký, pohybuje se řádově v mikrogramech na metr krychlový. My označujeme tyto koncentrace jako subletální koncentrace – a pro představu, tato koncentrace umožňuje pobyt řádově několik desítek minut bez ochranných prostředků,“ vysvětluje dále Jiří Kadlčák.
Připravený k nasazení
O přesné koncentraci anebo typu látky detektor neřekne nic. Je ovšem součástí většího systému přístrojů v armádních vozech chemického průzkumu. Podobné detektory měla armáda už dříve, nebyly ale tak citlivé a neuměly na dálku přenášet naměřená data. U každého z nich proto musela být obsluha. Nový detektor ale data přenášet umí a funguje automaticky.
Liberec má první linku na výrobu čisté nanovlákenné příze. Mohly by se z ní vyrábět chirurgické nitě
Číst článek
„Přenos dat umožňuje rozmístění více jednotek v prostoru, to znamená, že umožňuje potom operátorovi, případně automatickému systému vyhodnocování, navrhovat opatření v případě výskytu té látky,“ říká Kadlčák.
Podle vědců je detektor připravený na nasazení. „Přístroj prošel systémem armádních zkoušek, jeden kus je u chemické jednotky a armáda plánuje nákup v budoucnosti. Zatím ještě není regulérně ve výbavě vojsk,“ dodává Kadlčák.
Podle náčelníka chemického vojska české armády Radka Maliny je v plánu nákup deseti těchto detektorů. Kdo je ale vyrobí, zatím není jasné. Využití by podle vědců ovšem našly i v civilním sektoru. Mohly by třeba chránit zaměstnance v zemědělství před nebezpečnou koncentrací pesticidů v ovzduší.
