Rok české hudby startuje, Smetana slaví dvě stě let a pokouší se z Brna dobýt svět. Velmi zdařile
Letošní Rok české hudby navázaný na „magické čtyřky“ a opřený o dvousté výročí narození Bedřicha Smetany lze pojímat z různých úhlů pohledu. Klíčový je čistě kulturní, ale pro posilování značky české hudby je důležité i ten kulturně-politický. A ten se rozhodl ministr kultury Martin Baxa pojmout ve velkém.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Hlavním donátorem projektu Rok české hudby je ministerstvo kultury. Proto se mohl z „pouhých“ oslav Bedřicha Smetany rozšířit na rozsáhlou poctu celé české hudbě, konkrétně tedy klasické.
Ministerstvo do něj nalilo 200 milionů korun, z toho 88 milionů na granty. Díky tomu celý program čítá stovky koncertů, oper a dalších akcí, které si můžete podrobně vyfiltrovat na k tomu určeném webu. A současně zde vidět, že je toho opravdu hodně, čím se může česká hudba a kultura chlubit.
Neohýbat Smetanu a nebýt pragocentrický
Projekt je sympatický také tím, že nekádruje, co je dost česká hudba, aby si zasloužila být jeho součástí. Své místo zde má i jihlavský mahlerovský festival Hudba tisíců, český židovský autor Pavel Haas – Pavel Haas Quartet je dokonce jedním z ambasadorů – a další.
Rok české hudby také není pragocentrický. Podporuje projekty vyváženě napříč republikou a jako důkaz toho, že celorepublikový záběr je myšlen vážně, měl dokonce dva začátky.
Jeden s dirigentem Jakubem Hrůšou při novoročním koncertu České filharmonie, druhý 2. února v Brně při premiéře Smetanova Dalibora pod taktovkou dalšího českého světového dirigenta, brněnského rodáka a bývalého uměleckého šéfa zdejší opery Tomáše Hanuse. Tento kus vznikl v režii předního světového režiséra a neúnavného propagátora české hudby Davida Pountneyho.
Brněnské zahájení za účasti premiéra i ministra kultury bylo slavnostní. A přestože politické řeči na zahájení kulturních událostí často bývají otravné, bylo sympatické slyšet českého premiéra, jak zasvěceně mluví o významu Bedřicha Smetany pro českou hudbu.
A také o tom, jak byl Smetana (dez)interpretován dějinami, zejména za dob komunismu. Dnes už Smetanu o a další autory nepoužíváme jako nástroj politické propagandy a neohýbáme jejich dílo ve prospěch vládnoucí ideologie.
Pokud se podíváme za kopec na Slovensko, kde
