Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Biľak fungoval v roce 1968 jako sovětská spojka. Opravdu předal zvací dopis na pánském WC?

Člen vedení KSČ Vasil Biľak (za ním předseda československé vlády Lubomír Štrougal), československý prezident Ludvík Svoboda, generální tajemník ÚV KSSS a vůdce Sovětského svazu a celého sovětského bloku Leonid Brežněv a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák při prohlídce památníku na pražském vrchu Vítkov během oslav 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou 7. května 1970. Foto: Oldřich Pícha, ČTK
Člen vedení KSČ Vasil Biľak (za ním předseda československé vlády Lubomír Štrougal), československý prezident Ludvík Svoboda, generální tajemník ÚV KSSS a vůdce Sovětského svazu a celého sovětského bloku Leonid Brežněv a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák při prohlídce památníku na pražském vrchu Vítkov během oslav 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou 7. května 1970. Foto: Oldřich Pícha, ČTK

Jak se propracoval k moci v totalitním Československu vyučený krejčí Vasil Biľak? Jak to, že politicky bez problémů přežil divoká 50. léta, komunistický reformismus i sovětskou okupaci z 60. let až do tuhé normalizace? A jaká přesně byla jeho role v roce 1968, zvlášť v souvislosti s takzvaným zvacím dopisem? Připomínáme život a kariéru stalinisty, bývalého tajemníka ÚV KSČ, který zemřel právě před deseti lety.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V pražském Sjezdovém paláci se mezi 25. a 29. květnem 1971 sešlo téměř 1200 delegátů Komunistické strany Československa, aby na 14. sjezdu potvrdili normalizační kurz, který totalitní strana pod opětovným přísným dohledem z Moskvy znovu nastolila.

Paradoxní je, že to byl už druhý „14. sjezd“ československých komunistů. Toto číselné označení měl totiž i mimořádný sjezd, který se konal bezprostředně po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Ale protože na tomto sjezdu delegáti okupaci odsoudili a vyzvali k odchodu invazních vojsk, byl v důsledku dalšího vývoje anulován.

Na 14. sjezdu, který se uskutečnil o necelé tři roky později, vystoupil s projevem i slovenský komunistický politik Vasil Biľak, dodnes považovaný za jednu z hlavních tváří kolaborace se Sověty. K událostem z roku 1968 se v proslovu vrátil.

„Heslo ‚socialismus s lidskou tváří‘ bylo ve skutečnosti maskou, která měla zakrýt pravou tvář kontrarevoluce u nás,“ řečnil stranický tajemník. „Díky marxisticko-leninským silám v naší straně i bratrské internacionální pomoci byly všechny jejich plány a naděje zmařeny.“

Biľak použil také metaforu k tomu, co se v létě 1968 událo. „Představme si, soudružky a soudruzi, takový obraz,“ obrátil se na spolustraníky.

„Začíná hořet dům, ale hospodář je natolik omámený alkoholem nebo hašišem, že požár nehasí a ani nevolá nikoho na pomoc. O pomoc nakonec požádají synové. Pomoc přijde a po uhašení požáru hospodář a jeho pochybní přátelé křičí do světa, že při hašení jim postříkali peřinu.“

Až by se mohlo zdát, že se na tomto místě – jako věrný syn – přiznává k tomu, co považuje za přivolání pomoci k uhašení požáru. Tedy k výzvě pro Sovětský svaz, aby reformní proces v Československu ukončil invazí. Ale tak jednoduché to nebylo.

Biľak zemřel 6. února 2014, tedy před deseti lety, a svůj podpis pod „zvacím dopisem“ zapíral.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Profil

Slovensko

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější