David Beňák a Jaroslav Miko: Cesta Romů do vysoké politiky vede jedině přes velké zavedené politické strany
Romští političtí lídři z Česka, Maďarska, Rumunska a Slovenska se sešli v Bratislavě, aby diskutovali o strategiích pro zlepšení politické participace a zastoupení Romů v rozhodovacích politických funkcích. Národní demokratický institut střední Evropy (NDI) pozval 35 účastníků, kteří se shodli na tom, že existují dva způsoby, jak dosáhnout relevantních výsledků ve volbách: buď se začlenit do hlavních politických stran a prosazovat romské zájmy zevnitř, nebo se zaměřit na oslovování romských voličů a budování etnické identity. Z České republiky se setkání zúčastnili David Beňák, Jaroslav Miko, Michal Mižigár nebo Michal Miko. Diskutovat přijely i Veronika Hlaváčová a Lea Ďuračová z kanceláře zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové.
“Hovořilo se tam jak o romských stranách jako o cestě, tak i o nutnosti vstupovat do klasických či mainstreamových politických stran. Spíše převažovala zkušenost s velkými politickými stranami,” uvedl pro zpravodajský server Romea.cz David Beňák.
“V České republice nebo na Slovensku je to jednoznačně, podle zkušeností, cesta velkých politických stran,” uvedl Beňák, který v minulosti v několika volbách kandidoval za ČSSD, ale na nevolitelných místech kandidátky.
“Diskutovali jsme o tom, jak je důležité si ujasnit roli v těchto stranách, a to buď model etnického člena, nebo odborníka, který je zároveň příslušníkem menšiny. Většina přítomných získala mandát kandidaturou ve velkých politických stranách. Ovšem příběh každého z přítomných, jak svůj mandát získal, byl velmi individuální,” řekl Beňák.
Jaroslav Miko: Jediná cesta Romů do velké politiky je skrze mainstreamové strany
S cestou Romů do politiky skrze velké zavedené strany souhlasí i další účastník setkání, Jaroslav Miko. “Jediná cesta je být na kandidátkách mainstreamových politických stran, těch demokratických a nejlépe parlamentních. Romská strana, pokud by byla kvalitní, tak leda pro komunální politiku,” uvedl pro Romea.cz Jaroslav Miko, který bude usilovat v následujících volbách o křeslo europoslance a setkání v Bratislavě považuje za velmi přínosné.
“Poznatky ohledně politické kampaně, které jsme věnovali spoustu času, využiji při své vlastní kampani v letošních volbách do Evropského parlamentu. Vnímám je jako přínosné a plodné,” dodal Jaroslav Miko s tím, že stranu nebo hnutí, za které bude kandidovat prozradí oficiálně v nejbližších týdnech.
Podle Davida Beňáka však konkrétní přístupy nejsou přenositelné. “Z mého pohledu to bylo velmi zajímavé setkání s řadou úspěšných politiků na lokální i národní úrovni. Konkrétní přístupy v kampani nejsou přenositelné, neboť jsou postavené na různých místních situacích. Jsou však problémy, které máme společné jako je diskriminace, vyloučení, dostupnost bydlení a jiné. Pokud se budu ucházet někdy o nějaký mandát, tak jsem si odnesl několik inspirací: vytrvat, jít do toho i když výhra je nejistá, srozumitelnost,” řekl David Beňák.
Účastníci setkání se zapojili do panelových diskusí s poslanci zvolenými v nedávných parlamentních volbách na Slovensku, kteří se podělili o své zkušenosti a postupy z volebních kampaní.
Mižigár: Politické strany v Česku Romy ignorují a místa na kandidátkách jim nedávají
Michala Mižigára zaujalo, že i na území malého Slovenska mají Romové v různých částech jiné lokální problémy. “Romové na východním Slovensku čelí problémům jako občané zažívající anticiganismus. Naproti tomu maďarští Romové na jihu Slovenska se potýkají s dvojí překážkou: anticiganismem, který je pro ně ale druhořadý. Jejich prvořadým problémem je maďarský jazyk a s ním spojené potřeby, které se podobají těm slovenských Maďarů. Člověk by si myslel, že Romové z jihu a východu Slovenska by mohli vytvořit silnou voličskou základnu, ale realita je jiná. Na západním Slovensku pak vidíme, že dvě poslankyně romského původu reprezentují Progresivní Slovensko,” uvedl pro Romea.cz Michal Mižigár.
Podle něj je ale situace v Česku úplně jiná. “Jednak zde v České republice máme politické strany, které situaci Romů neberou vůbec v potaz a Romy nepostaví na přední místa svých kandidátek. Na druhou stranu, ale už zde máme pár starostů a zastupitelů měst či obcí romského původu,” uvedl Mižigár.
“Potvrdilo se mi, že vůbec není možné mluvit o Romech jako o jedné homogenní skupině, která volí jednoho člověka. Záleží na mnoha faktorech. Jde o to, za kterou stranu kandiduje, na kterém místě a zda ten člověk má nějaké vzdělání. Jestli jej přijímá většinová společnost a jestli má nějaký sociální kapitál,” vysvětlil Michal Mižigár s tím, že to vše může politikovi či političce romského původu nahrát, ale nejvíce záleží na odvaze představitelů politických stran, jestli jim to umožní.
Mižigár se nechce ještě do politiky zapojovat, zatím vnímá, že je ještě čas, kdy by měl člověk pracovat, studovat a dělat věci kolem sebe. “Z tohoto setkání si odnáším jeden velký poznatek, že v politice by měli být odborníci ve svých oborech,” dodal na závěr pro zpravodajský server Romea.cz Michal Mižigár.
