Bitva o most.
Správa železnic platí miliony firmě,
která se za ni na sítích přetahuje s aktivisty

• Správa železnic chce získat podporu veřejnosti pro zbourání historického mostu v Praze pod Vyšehradem a jeho nahrazení novou konstrukcí.​​
• Za 2,3 milionu korun si kvůli tomu najala agenturu Native PR. S agenturou podepsala smlouvu na „krizovou komunikaci“. Proti plánu na bourání totiž vystupuje skupina aktivistů.
• Radiožurnál zjistil, že agentura od července do října připravila dvě tiskové zprávy, zapojila se do přípravy průzkumu veřejného mínění a spravovala profily na sociálních sítích. Na těch má celkem 346 sledujících.
• Šéfka komunikace státní organizace Kateřina Matásková je s její prací i cenou spokojená. „Nám to pomohlo, my na to kapacitu nemáme​​​​​​​," řekla. 

Praha 12. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Ta celá souvislost – Vyšehrad, kubistické domy, železniční most... to je součást historie industriální epochy, kdy vlaky změnily životy všech lidí, kteří tady žili,“ říká architektka Eva Jiřičná ve videu, které loni v listopadu na svém facebooku sdílel spolek Nebourat.

Spolek se postavil proti plánům Správy železnic (SŽ) na odstranění historické konstrukce železničního mostu pod Vyšehradem a její nahrazení moderní variantou. Za zachování historické podoby mostu se ve videu kromě Jiřičné vyslovil třeba ještě kajakář Vavřinec Hradilek nebo světoznámý kardiochirurg Jan Pirk. 

Pod příspěvkem se následně objevilo 189 komentářů. „Úroveň kritického myšlení je v ČR velmi nízká, to se ví. Já jen lituji tolika známých osobností, které naletěly polopravdám a upravené skutečnosti tohoto spolku a jejich politických kamarádů v závětří,“ stojí v jednom z nich.

Autorkou komentáře je zaměstnankyně agentury Native PR, která pracuje pro Správu železnic. Rámcovou smlouvu na „Poskytování strategického poradenství v oblasti PR a služeb krizové komunikace“ za 2,3 milionu korun včetně DPH uzavřela se státní organizací loni ve druhé polovině června.

„Výstupem spolupráce s Native PR je veřejně dostupná komunikace SŽ na téma železničního mostu,“ uvedla Správa železnic.

Radiožurnál získal výkazy práce, kterou agentura odvedla od července do října. Z nich vyplývá, že v uvedeném období spustila a řídila na facebooku a síti X profily věnované novému mostu, vytvořila dvě tiskové zprávy a podílela se na přípravě průzkumu veřejného mínění. Za čtyři měsíce si celkem vyfakturovala 538 tisíc korun.

Správa železnic má přitom svůj vlastní odbor komunikace, včetně několika tiskových mluvčí. Šéfka odboru Kateřina Matásková tvrdí, že potřeba najmout si agenturu vznikla, když Správa železnic začala „odrážet kvantum žádostí o informace a dezinformací“, které se týkaly výtoňského mostu. 

„My jako odbor komunikace jsme začali volat, že na to kapacitu nemáme,“ řekla Radiožurnálu Matásková. „Máme na starosti komunikaci pro celou Českou republiku a tohle je jeden full time případ, na kterém by se dalo zaměstnat několik lidí," dodala.

Pavel Štorch ze spolku Nebourat se ale ohrazuje proti tomu, že by šířili dezinformace. „Nevíme, jestli nás z dezinformací viní SŽ nebo PR agentura, placená daňovými poplatníky. V naší argumentaci používáme fakta odborníků,“ řekl.

Spolek celou dobu usiluje o to, aby Správa železnic most nebourala, ale pořádně opravila. Zatím k tomu spustili petici, která má aktuálně téměř 21 tisíc podpisů. V létě spolek uspořádal demonstraci a na mostu vytvořil lidský řetěz. Zároveň také vloni spolek podal trestní oznámení proti Správě železnic, ve kterém ji obvinil z toho, že péči o památku zanedbala.

Státní organizace se ale dlouhodobě brání, že most dostala do správy v 2008 v už špatném stavu, a ačkoliv ho několikrát opravovala, jeho životnost příliš prodloužit nemůže. Proto ho chce vyměnit za nový.

Boj o dosah

Správa železnic k tomu už před rokem spustila i vlastní web, na kterém průběžně zveřejňuje své argumenty a tiskové zprávy k projektu nového mostu. Na zmíněný web pak často odkazuje i facebookový profil Nový most Výtoň. Ten už ale na rozdíl od webu nemá na starosti státní organizace, ale právě Native PR.

Správě profilu se agentura věnovala desítky hodin. „Zaměřili jsme se více na prokliky na rozhovory a zhlédnutí videí, promovali jsme i náš profil jako takový, což přivedlo více než 200 nových sledovatelů stránky Nový most Výtoň,“ popsala třeba v říjnu firma ve výkazech pro SŽ. 

Na začátku letošního února, tedy šest měsíců po spuštění, měl profil Nový most Výtoň na facebooku 340 sledujících, na síti X sledovalo stejně pojmenovaný profil 6 uživatelů. Pro srovnání, facebooková stránka spolku Nebourat (vznikla v roce 2018, ale aktivněji začala fungovat až na konci roku 2022 – pozn. redakce) má 3,3 tisíce sledujících a na síti X jej sleduje 297 uživatelů.

Podle Matáskové se spolupráce s agenturou Správě železnic vyplácí. „Nám to pomohlo, my na to kapacitu nemáme. Jejich podpora tiskových zpráv, rešerší, monitoringu, tam naplnili naše očekávání. Nebylo to jen o přípravě dvou tiskových zpráv, bylo tam toho víc,“ řekla.

V pořádku je za ni i účtovaná cena. „Vzhledem k tomu, že jsem z oboru, tak znám ty ceny, a výkon byl adekvátní té vynaložené částce. Možná bych řekla, že to bylo cenově i přijatelnější než jiné nabídky,“ tvrdí Matásková.

Podrobnější informace o práci, kterou pro Správu železnic Native PR vykonala, najdete na konci textu.

Z agentury do SŽ

Do Správy železnic Matásková nastoupila v prosinci 2022. V jejím medailonku na webu Správy železnic se píše, že „mezi její stěžejní disciplíny patří řízení rizik, krizová komunikace“ a že v posledních letech „pracovala jako výkonná ředitelka význačné české PR agentury“. Matásková mimo jiné od roku 2017 do února 2022 pracovala právě v Native PR, z toho zhruba tři roky v pozici výkonné ředitelky.

Jen pár měsíců po jejím příchodu do vedení komunikace podepsala s firmou státní organizace současnou smlouvu na krizovou komunikaci. Z registru smluv vyplývá, že je to první zakázka, kterou od Správy železnic dostala. 

„Já jsem nic neprotlačovala,“ reaguje Matásková na to, že zakázku dostal její bývalý zaměstnavatel. Její odbor prý neměl výběrové řízení na starosti. 

Detaily tendru, na základě kterého firma zakázku dostala, ale není možné ve veřejných zdrojích dohledat. Podle mluvčí Správy železnic Nely Eberl Friebové je to proto, že šlo o zakázku malého rozsahu, u které se zadávací dokumenty standardně nezveřejňují. Konkrétně Správa železnic využila poptávkové řízení – tedy oslovila několik vytipovaných společností, které jí následně podaly nabídky. Vejít se musely do limitu dvou milionů korun bez DPH. 

Friebová dodala, že vítěze vybrali na základě jediného kritéria, a to nejnižší nabídkové ceny. To Radiožurnálu napsal i majitel Native PR Václav Pavelka. „Naše spolupráce se Správou železnic vznikla na základě podání nejvýhodnější nabídky ve výběrovém řízení.“

Víc ale spolupráci se SŽ nekomentoval. „K podrobnostem práce pro konkrétní klienty se bohužel vyjadřovat nemůžeme,“ napsal Pavelka. 

Etická hrana

Štorch ze spolku Nebourat říká, že angažmá PR agentury není fér, protože většina majitelů nemovitostí v pražských památkových zónách je nesmí zbourat a v případě rekonstrukce musí respektovat mnoho nároků památkářů. „Jenom stát spolu s největšími investory mají ale šanci si najmout PR agentury, aby vytvořili dojem, že prosazované je jediné možné a správné řešení,“ míní Štorch. 

Na chování agentury si zástupci spolku stěžovali i u Asociace public relations (APRA), která sdružuje několik velkých agentur. Kromě jiného jim vadily i některé komentáře již zmíněné zaměstnankyně Native PR.

Etická komise ale žádné pochybení nenašla. „Uvedená pracovnice agentury na sociálních sítích nijak neskrývala svou identitu nebo skutečnost, že pracuje pro agenturu. Také v tomto smyslu tedy nedošlo k porušení etických zásad. Její příspěvky byly projevem práva na svobodné šíření názorů, které je ústavně zaručeno každému,“ stojí v jejích závěrech.

V rozhodnutí komise agenturám zároveň doporučila, aby své zaměstnance a spolupracovníky „nabádaly ke zdrženlivosti ohledně veřejného vyjadřování k otázkám souvisejícím s prací agentury pro její klienty“.

Matásková ze Správy železnic k tomu říká, že o akci pracovnice agentury nevěděli a „distancovali by se od něj“. Majitel Native PR Pavelka si přesto stojí za tím, že jeho firma funguje eticky. „Naše agentura je na trhu 30 let, za tu dobu jsme pracovali pro stovky klientů a zakládáme si na profesionalitě a etice naší práce,“ napsal.

Co bude dál s mostem?

Samotný osud mostu pod Vyšehradem je zatím stále trochu nejistý. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na konci loňského roku řekl, že současnou konstrukci chce nechat přesunout na jiné místo v Praze, kde by sloužila jako most pro pěší a cyklisty. 

Čeští zástupci podle Kupky také vstoupí do jednání s UNESCO, aby zajistili, že řešení neohrozí status pražské památkové rezervace jako součásti seznamu světového dědictví.

Žádost o stavební povolení by mohla SŽ podle ministra podat na začátku roku 2026, začít stavět v roce 2027 a v polovině roku 2028 mít nový most hotový. „Ale to se bavíme o ideálním stavu,“ řekl na konci loňského roku Kupka. 

Po vydání textu Kupka Radiožurnálu řekl, že se seznámí s tím, jaké práce agentura pro Správu železnic vykonala a jaké má další plány. Stát se podle ministra snaží své kroky a rozhodnutí vysvětlovat.

„V některých případech je ale i s ohledem na množství informací nad síly těch komunikačních týmů to obsáhnout,“ řekl. V najímání PR agentur pro podobné účely pak problém nevidí. „Je potřeba využívat i takových služeb soukromých společností,“ tvrdí Kupka.

Jakub Mikel, Martin Štorkán a s přispěním Laďka Hubáčka

Související témata: správa železnic, Kateřina Matásková, Facebook, Eva Jiřičná, železniční most, Vyšehrad, Česko, Native PR, Vavřinec Hradilek, Železniční doprava, doprava