Nemá mramorové podlahy ani zlaté kohoutky, penzion zaujal osobním přístupem

  6:18
Prý je srdcař, který si okamžitě získá každého návštěvníka osobním přístupem a dobrosrdečností, neustále zkvalitňuje jak ubytovací, tak gastronomické služby. Majitel Penzionu Šaldorf David Olejník byl už podruhé nominovaný na výroční cenu. Tentokrát to „cinklo“ a Olejník má doma ocenění Penzion roku 2023.

Majitel oceněného penzionu David Olejník je člověk, který si okamžitě získá každého návštěvníka svou dobrosrdečností. | foto: archiv Davida Olejníka

Důvody pro nominaci jeho penzionu na cenu shrnul stálý zákazník Milan Nemrava. „Nenajdete zde mramorové podlahy, pozlacené kohoutky, ale ve své kategorii funkční, dobře udržovaný inventář. Avšak především vřelé přijetí a kvalitní služby,“ odůvodnil Nemrava.

Na nominaci se přitom Olejník zprvu příliš netvářil. „Už kdysi jsme v jedné soutěži byli, docela jsme zabojovali, a dokonce jsme tehdy skončili na druhém místě. Ale byla tam špatná komunikace, museli jsme si sami hledat výsledky, ceny bylo potřeba urgovat, ani jsme nedostali žádný certifikát. Té energie, co jsme do toho dali! Už jsem nechtěl nic takového absolvovat,“ hlásí s úsměvem Olejník.

Dostalo se mu ale vysvětlení, že tentokrát vybírá odborná pětičlenná komise pod hlavičkou Asociace hotelů a restaurací, a tak se nechal přemluvit. „Taky jsem si říkal, že když nějaké ocenění dostaneme, mohli by mít zákazníci příliš nadnesené představy. Měl jsem trošku obavy, ale pak jsem si řekl: Ale co, zkusíme to a uvidíme,“ vzpomíná.

Komise vybírá toho nejlepšího skutečně inkognito, jak se sám přesvědčil. „Přišel e-mail, že jsme nominováni, kontroly jezdí během srpna a září, byl jsem v pozoru, ale vůbec jsem je nezaznamenal. Ale prý tady byli,“ směje se.

Při první nominaci přitom dva hodnotitele odhalil. „Velká akce, zákazníci odjeli na kolech, já rychle dělal obědy a že uklidím. Vtom volá pán, že přijel na kontrolu, byl to majitel sítě hotelů. Druhý, co má přes dva tisíce lůžek, zase říkal, ať tohle neřeším, že rád vidí nějaký pohyb, že se u nás něco děje, že jde vidět, že máme kšefty. A byl z toho perfektní pokec s opravdovými odborníky,“ vypráví zaníceně.

Turistů mířících za vínem přibývá, pobyty rezervují často na poslední chvíli

Penzionu Šaldorf se podařilo získat ocenění ze stovek hodnocených objektů napříč Českou republikou a následně sedmi nominovaných. Nachází se ve vinařské obci Nový Šaldorf v areálu Modrých sklepů. Před dvaceti lety tady Olejník jeden z nich koupil. „Svépomocí jsme to za tři roky vybudovali a penzion otevřeli od května 2007,“ líčí.

Objekt má jedenáct dvoulůžkových pokojů a jeden pětilůžkový, k dispozici je i vinárna nebo venkovní posezení pod pergolou, nabízejí tu také degustace vín z vlastního vinařství právě v historickém sklepě hloubeném v pískovci pod zemí. Po vyhlášení ocenění se mírně zvedla poptávka, stálí zákazníci rychle plní atraktivní termíny, jako jsou otevřené sklepy, vinobraní nebo Burčákfest, třeba na letní prázdniny se ale ubytování zatím zajistit dá.

„Prostě chci, aby byli lidé spokojení“

Olejník bere titul hlavně jako zúročení třicetileté praxe. Obor to je prý náročný, ale i po těch letech jej stále baví a dostatečně naplňuje.

„Zní to jako klišé, ale já prostě chci, aby byli lidé spokojení. Vciťuju se do toho, co by jim tak mohlo chybět, nabídnu jim to a kolikrát se trefím. Jsme sedmnáct let na trhu a už máme nějakou stálou klientelu. Lidé se k nám vrací, tak to asi má nějaký důvod. Ale vždycky mi opravdu záleželo na tom, aby si to lidé užili. Dělám to v duchu: Nedělej druhým, co by se ti samotnému nelíbilo,“ odhaluje své krédo.

Překvapivé zjištění z jižní Moravy, zahlcení turisty místní občané vítají

Má přitom rád i samotný „nevděčný“ obor. Například gastro se prý za ty desítky let dost změnilo, ale trend je jinak dost podobný - zákazníci pořád vyžadují osobní přístup a rádi si popovídají.

I on ale vidí změny způsobené současnou ekonomickou krizí. „Lidé si neodepřou někam vyjet, rádi vyrazí a vyčistí si hlavu, nicméně už zkracují pobyty. A opravdu chtějí za zážitkem, jako je třeba ochutnávka vína,“ poukazuje.

V penzionu se nachází i jeho soukromá expozice vývrtek, která skýtá přes 500 kusů historických exponátů. „Je to pro mě takový relax, jsem v kanadském klubu sběratelů vývrtek, sháníme si a vyměňujeme kusy z celého světa, minimálně padesát let staré. Baví mě objevovat, hledat a zjišťovat, co to je za patent,“ povídá.

A občas si najde čas i na dovolenou, kterou si jako zákazník dokáže vychutnat. „Mám to rád, chci vidět, jak to dělají jinde. Jde o inspiraci a odpočinek zároveň,“ uzavírá.

17. ledna 2024