S novými technologiemi některé profese zaniknou, jiné vzniknou. Bude to tak i s umělou inteligencí

O čem bude přednáška onoho 28. února?
Budeme si povídat o tom, jak se napříč historií vyvíjejí různá řemesla a jak s každým novým objevem nebo vynálezem a příchodem nových technologií některé profese zaniknou a jiné zase naopak vzniknou. Je to přirozený proces, který probíhá celá staletí. A je běžné, že když se objeví nová technologie, tak se toho lidé bojí, protože nevědí, co mají očekávat. Bojí se, že jim to sebere práci, ale ve skutečnosti to naopak práci usnadní, zefektivní a mnoho nových profesí tím vzniká.

Petr Mečíř ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Nedivím se, že máme obavy, protože když se podíváme do historie, takový šindelář, kolář, perlař, tkadlec, to jsou všechno řemesla, a našli bychom jich asi mnohem víc, která už prostě nejsou.
Je to tak. Nějaké řemeslo se v rodině vykonávalo po celé generace a najednou se třeba objevilo něco nového a lidé se proti tomu opravdu bouřili. V 18. století opravdu třeba ničili a zapalovali tkalcovské stroje, protože se báli, že jim to sebere práci. Vnímali to jako otázku života a smrti, protože si nedovedli představit, že mohou dělat něco jiného. Ale ve skutečnosti se to vždy jen zjednodušilo a dalo to práci mnohem více lidem.

Dodnes žijeme ve světě, který zformoval Henry Ford. Pracujeme 40 hodin týdně a automatizace změnila to, že se lidé tolik nenadřou.
Petr Mečíř, nakladatel a překladatel

Můžeme ještě další takové příklady jmenovat?
Třeba když se budovala železnice v 19. století, tak zase kočí proti tomu bouřlivě protestovali, protože se báli, že jim to sebere práci. Ale nakonec u železnice našlo práci mnohem více lidí a ta zcela rozšířila dopravu a cestování lidí. Přineslo to zase nové obory a nová zaměstnání.

Čtěte také

Umělá inteligence je takový trošku mimozemšťan, kterého si tady sami vytváříme, říká Ing. Karel Mls

Co se tedy všechno odehrávalo v dobách Henryho Forda? A proč se vaše přednáška jmenuje Bude vaše profese za 10 let existovat? Zeptejte se Henryho Forda.
Protože v průmyslové revoluci Henryho Forda můžeme s dnešní dobou najít spoustu paralel. Když to vezmu od začátku, tak Henry Ford byl ve své době nejbohatším a nejvlivnějším člověkem na světě a také největším zaměstnavatelem. A jelikož díky novým technologiím neustále zvyšoval produktivitu a rozšiřoval firmu, tak potřeboval stále nové a nové zaměstnance a potřeboval vymýšlet nové výhody, jak ty zaměstnance nalákat. Takže třeba snížil pracovní dobu na osm hodin denně. A ostatní výrobci, aby zůstali konkurenceschopní, tak ho museli následovat a v podstatě dorovnat tyto výhody. Nebo když zavedl volné soboty a ustanovil v podstatě pětidenní pracovní týden, tak ho zase ostatní následovali. A vznikl nám volný víkend.

Kniha Henry Ford - Můj život a dílo|foto:archiv Petra Mečíře

Takže Henry Ford může za to, že máme volný víkend?
Je to tak. Dnes žijeme ve světě, který zformoval Henry Ford. Stále pracujeme 40 hodin týdně a doba automatizace vlastně změnila to, že se lidé už nemuseli s ničím ručně dřít, nemuseli nic zvedat a práce jim v podstatě přijela pod ruku. Takže najednou měli práci mnohem jednodušší. Stáli na jednom místě a stihli toho udělat mnohem více. V té době jim to sebralo namáhavou, těžkou dřinu. A v dnešní době, když nastupuje umělá inteligence a roboti, tak to zase lidem usnadní rutinní, těžkou duševní práci. Budou mít čas se věnovat kreativním věcem a záležitostem, které je baví.

Jak vy jste se jako překladatel a nakladatel dostal k myšlenkám Henryho Forda?
Henry Ford je dodnes jedním z nejcitovanějších podnikatelů, který se velmi zaměřoval na vzdělávání. Jeho knihy jsou v podstatě takovým návodem, jak následovat univerzální principy, jak je aplikovat do života nebo do svého podnikání. Třeba jeho knížka Můj život a dílo, která se sice tváří jako životopis, tak je v podstatě taková kuchařka podnikání. V Americe je to jedna z nejslavnějších knížek o byznysu všech dob. Přitom poslední české vydání bylo z roku 1924, 100 let staré. Neexistovalo v novém překladu, tak jsem se toho chopil a knížku v roce 2018 sám přeložil a sám vydal. Vždy si k tomu nastuduji spoustu materiálů a všechny historické souvislosti.

V podstatě by už dnes mohla většina lidí pracovat jen 15 hodin týdně, ale měli by životní standard roku 1930. A to nikdo nechce.
Petr Mečíř, nakladatel a překladatel

Jaké jsou tedy teď z vašeho pohledu největší obavy, co se týče umělé inteligence? Vy se jí nebojíte?
Já ji naopak využívám. Jak k překladu, tak k vydávání knížek, ke grafice. Můžeme najít spoustu oborů, kde nám to opravdu urychlí a zjednoduší práci. Je pravda, že se toho lidé často bojí, protože to vychází z iluze, že je na světě nějaký omezený počet pracovních míst.

Čtěte také

V češtině poprvé vychází slavná kniha, která na začátku 20. století odstartovala turistiku do Afriky

Ale tak to není, právě naopak nové technologie rozšiřují možnosti a stejně jako za Henryho Forda, když došlo ke snížení pracovní doby a zavedení volných sobot, tak dnes něco podobného můžeme očekávat do budoucna. Protože s rostoucí produktivitou se zvyšuje i náš volný čas. Některé firmy už berou plný úvazek 35 hodin týdně, v Německu se začíná experimentovat se čtyřdenním pracovním týdnem. A je možné, že za 20 let, příští generace, už to bude brát jako naprosto normální věc. Víkend bude mít tři dny a pětidenní pracovní týden budou vnímat jako hlubokou minulost.

Ale peněz budeme mít pořád stejně?
No, to se uvidí. Je zajímavé, že někdy už ve 30. letech minulého století nějaký sociolog předpověděl, že do budoucna budou lidé pracovat jen 15 hodin týdně. V podstatě většina lidí by už dnes mohla pracovat pouze 15 hodin, ale měli by životní standard onoho roku 1930. Ukazuje se, že lidé stále chtějí pracovat nějakých ±40 hodin týdně a zlepšovat si životní standard. Protože pracovat pouze 15 hodin za týden by bylo jen na pokrytí holých nákladů na živobití. To znamená maso jednou týdně, žádné cestování, žádná zábava, být jen doma.

Kniha Henry Ford - Mé ideály|foto:archiv Petra Mečíře

Chci se zeptat, jestli nás moderátory vystřídají mluvící automaty? Napíšeme něco do počítače a umělý hlas to vše odvypráví za nás.
Nemusí vás to vystřídat, ale může vám to velmi pomoci ve vaší práci. Když jsem tu byl minule, povídali jsme si o knize Lidožraví lvi ze Tsava autora Johna Henryho Pattersona. A já jsem se ve vysílání přeřekl, řekl jsem 1848 místo 1948. Kdyby se jednalo o podcast, záznam by se tedy musel přetočit, znovu namluvit, ale dnes vám umělá inteligence tu nahrávku převede do textu, v textu opravíte 1948 a umělá inteligence naklonuje váš hlas a v nahrávce to opraví. Takže vám to ušetří práci.

My ale vysíláme živě. Dokázala by umělá inteligence opravit třeba hned to, co říkáme špatně?
Určitě. Třeba když bude nějaký politik hovořit v televizi, tak umělá inteligence to může sledovat a upozorňovat na lži a nepřesnosti v reálném čase. To určitě jde. A je zase pravda, že u spousty profesí onen lidský kontakt nebudou chtít lidé opustit. Ať už se to týká třeba masáží nebo sportovních trenérů. Dnes už jsou stroje, které naskenují celé vaše tělo a připraví masážní program speciálně pro vaši kostru, na míru. Ale ten samotný lidský kontakt se samozřejmě nahradit nedá.

Jakub Schmidt a Petr Mečíř ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Tak nezapomeňte, 28. února přednáška o umělé inteligenci a nových technologiích na Univerzitě Hradec Králové. Moc děkuji, že nás přišel osobně pozvat nakladatel a překladatel Petr Mečíř.