Poznáte sociopata? Jsou to mistři přetvářky a manipulace

Psychická pohoda
Na začátku se jedná o skvělé a sympatické společníky, kteří jsou zajímaví a okouzlující. Jakmile je však lépe poznáte, zjistíte, že jsou to nemilosrdní manipulátoři. Řeč je o sociopatech, kterým je nejlepší se vyhnout. Víte, jak je poznáte?

Pokud jste se někdy setkali se sociopatem, víte, jak nebezpečné může být jejich chování vůči okolí. Tito lidé mají neúctu nejen k ostatním, ale také k jakýmkoliv pravidlům. Často porušují zákony, manipulují s ostatními, jsou bezohlední a také agresivní. Sociopati se s ostatními často a rádi dostávají do konfliktu a nejsou schopni udržovat úzké vztahy.

Definice sociopatie

Sociopatii řadíme mezi poruchy osobnosti; nejedná se o duševní onemocnění. Sociopati si uvědomují své chování a za své činy nesou plnou zodpovědnost. Sociopatie se rozvíjí už během dospívání, kdy počáteční diagnózou je porucha chování. Děti a dospívající vykazují vzorce agresivního chování, ubližují ostatním, mohou lhát, krást a ignorovat pravidla. Varovnými signály je zakládání požárů a týrání zvířat.1


Sociopat vs. psychopat

Většina lidí tyto dva pojmy zaměňuje. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl? Psychopat se se svými problémy již narodí, sociopatie se rozvine až během života. Psychopati nejsou schopni citu ani empatie, ale velmi dobře emoce předstírají. Sociopati jsou o něco schopnější vytvářet společenské vazby. Jednají impulzivněji, nahodileji a jsou snadněji rozrušitelní.2


Charakteristika sociopata

Poznat sociopata je složité. Některé rysy jsou společné sociopatům i narcistům. Často bývají ve společnosti oblíbení a dokáží být středem pozornosti. Jsou šarmantní, vtipní a okouzlující, je lehké se jimi nechat zmanipulovat. Je to ale jen první dojem, pokud je poznáte, zjistíte, že takoví ve skutečnosti nejsou. Pro sociopata jsou pak charakteristické tyto rysy, které by vás měly varovat:2

  • Porušují zákony a společenské normy.
  • Neprojevují lítost a soucit s ostatními.
  • Jsou podráždění až agresivní.
  • Nebojí se podvádění a využívání ostatních ve svůj prospěch.
  • Nestarají se o ostatní, jsou ke svému okolí lhostejní.
  • Jsou nezodpovědní a neplní úkoly.
  • Mají potíže s udržováním dlouhodobých vztahů.
  • K manipulaci s ostatními využívají lhaní a psychologické hry.

sociopat ve vztahu

Jak komunikovat se sociopatem?

Většina z nás dřív nebo později na nějakého sociopata narazí. Podle zahraničních výzkumů1 sociopatie postihne v USA 1 až 4 % lidí, což není úplně málo, přičemž častěji se týká mužů. S takovými lidmi se můžeme setkat snadno: může jít třeba o šéfa v práci, rodinného příbuzného, nebo dokonce partnera. Podle psychologa Michala Bači je nejlepší se sociopatům vyhýbat. „Pokud je to aspoň trochu možné, tak do takového vztahu neinvestujeme a vyhýbáme se mu,“ říká.

Podle Bači je důležité si nenechat ubližovat a zraňovat se. „Otevřené a velkorysé osobní sdílení se sociopatem je nebezpečné, může být zneužité a člověku to ublíží. Komunikaci se sociopatem bych omezil na věcnou pragmatickou rovinu,“ radí. Zároveň je vhodné minimalizovat emoční projevy, protože sociopati jim nerozumí, považují je za slabost a provokují je. „Sociopat není schopen empatie a slabá místa druhé strany ve vhodné příležitosti zneužije ve svůj prospěch,“ uzavírá psycholog.

Příčiny vzniku sociopatie

Proč se u někoho sociopatie rozvine? Největší roli při vzniku tvoří faktory z okolí. Zvýšenému riziku jsou vystaveni lidé, kteří zažili traumatické dětství, jako je zanedbávání či zneužívání.3 Roli hraje také genetika, podle vědců4 jsou „antisociální“ osobnostní rysy dědičné. Sociopati například méně reagují na stres a jsou méně úzkostní než průměrní lidé. Vědci také objevili změny v oblasti struktur mozku, které ovládají násilné chování. Sociopati rovněž mohou mít změny v oblasti čelního laloku – části mozku, která řídí úsudek a plánování.

Diagnostika sociopatie

Sociopati si většinou nemyslí, že potřebují pomoc. Chyby často svalují na své okolí a nepřipouštějí si, že by měli nějaký problém. Mohou ale vyhledat pomoc odborníka kvůli tlaku nejbližších nebo kvůli jiným příznakům, jako jsou deprese, úzkosti nebo výbuchy vzteku. Někdy také mohou trpět závislostmi na alkoholu či drogách.5

Diagnóza je stanovena po psychologickém nebo psychiatrickém vyšetření. Při diagnostice je klíčové, jaký má osoba vztah k ostatním. Je důležité, aby člověk dokázal mluvit o svých zážitcích z dětství, myšlenkách, pocitech a chování. Sociopatie obvykle není diagnostikována před dospělostí, ale některé příznaky se vyskytují už v dětství a dospívání.

Možnosti léčby sociopatie

Léčba sociopatie je velmi náročná, neboť tito lidé odmítají spolupracovat. Sociopati se častěji než běžná populace dostávají za zdi věznice, například za týrání partnera nebo dětí, ublížení na zdraví či pokusy o vraždu.5 Kromě potíží ve škole či v práci mají často problémy s alkoholem, drogami a trpí duševními poruchami, jako jsou deprese a úzkosti. Léčbu tedy mnohdy nařídí až soud.

Léčba probíhá formou terapie, u mladších lidí může pomoci změnit destruktivní vzorce chování. Díky psychoterapii se lidé mohou naučit citlivosti vůči druhým. Využívá se nejčastěji kognitivně-behaviorální terapie, která se pokouší změnit způsob myšlení a pracuje s principem odměn a trestů k podpoře dobrého chování.4

Žádný specifický lék bohužel neexistuje, využívají se antidepresiva k potlačení agrese a podrážděnosti nebo léky snižující úzkost. Pomoci mohou také thymoprofylaktika, tzv. stabilizátory nálady, což jsou léky primárně určené k léčbě mánie a rychlého střídání nálad, např. u bipolární poruchy.

Mgr. Michal Bača

Vystudoval psychologii na Trnavské univerzitě. První zkušenosti s psychoterapií získal v resocializačním centru Retest v Bratislavě, které se zaměřovalo na léčbu drogových závislostí. Působil v několika společnostech a organizacích, kde vedl týmy rozvoje zaměstnanců. Kromě standardního vzdělávání se věnoval především rozvoji firemní kultury, leadershipu a talentu. Po 20 letech zkušeností v korporátu se opět vrátil k individuální psychologické praxi. Absolvoval výcvikový kurz v logoterapii a vzdělává se v kognitivně-behaviorální psychoterapii.

Zdroje:

  1. Antisocial Personality Disorder (ASPD). Cleveland Clinic. Dostupné z: https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/9657-antisocial-personality-disorder
  2. Antisocial Personality Disorder. WebMD. Dostupné z: https://www.webmd.com/mental-health/antisocial-personality-disorder-overview
  3. Antisocial Personality Disorder. Substance Abuse and Mental Health Services Administration. Dostupné z: https://www.samhsa.gov/mental-health/antisocial-personality-disorder
  4. Antisocial Personality Disorder. Harvard Health Publishing. Dostupné z: https://www.health.harvard.edu/a_to_z/antisocial-personality-disorder-a-to-z
  5. Antisocial Personality Disorder. Mayo Health Library. Dostupné z: https://nchmd.org/health-library/diseases-and-conditions/con-20194209/

Foto: Shutterstock

Prémiový článek

Čtěte dál ZDARMA!

Stačí jednoduchá bezplatná registrace vaší
e-mailové adresy a získáte přístup ke kompletnímu obsahu webu. Po přihlášení budete získávat body a za ně čerpat další výhody – slevy na pojištění UNIQA a služby a zboží našich partnerů.
Registrovat se zdarma