Samo ministerstvo přitom uvádí, že potřebujeme odolné lesy, které budou setrvale zadržovat uhlík, a nedostanou nás tak opět do problémů s jeho rychlým uvolněním. Únik uhlíku při nedávném rozpadu nestabilních smrkových monokultur může Českou republiku stát desítky miliard korun za nenaplňování závazků na snižování emisí.

Na přirozené obnově i umělém zalesňování nadále hraje zcela klíčovou roli smrk. Informuje o tom Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství, jejíž závěry mohly snadno zapadnout. V roce 2022 dle ní bylo vysazeno 12 676 hektarů smrku, přirozeně se obnovil na dalších 3 931 hektarech, a je tak s velkým odstupem stále nejčastěji obnovovanou dřevinou.

Ministerstvo jeho výsadby dotovalo v obdobném podílu jako v minulých letech i přestože Evropská unie jeho výsadby z ekologických důvodů nepodporuje, a evropské peníze tak šly výhradně na obnovu listnáčů a jedlí. V rámci Národního plánu obnovy se Česká republika zavázala ke "každoroční obnově plochy 12 000 ha druhově pestrou skladbou klimaticky odolných dřevin". Z dřívějších výkazů ministerstva přitom vyplývá, že 5,8 tisíce hektarů zalesnění cílovými dřevinami, které za klimaticky odolné považovat nelze, nebyla Evropská unie ochotná financovat, a platilo je tak ministerstvo ze státního rozpočtu. Směrování státní finanční podpory tím pádem vedlo například k zalesnění 4 434 hektarů smrkem ztepilým nad 5. lesním vegetačním stupněm, což ovšem dle právního názoru Hnutí DUHA porušuje "Pokyny pro státní podporu v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech".

Výsadby smrků se totiž dějí v situaci, kdy zpráva sama uvádí, že se podíl smrků starších 59 let se středně vážnou ztrátou či poškozením jehlic zvýšil ze 62,8 % v roce 2021 na 65,2 % v roce 2022, a v souvislosti s tím ubylo stromů s mírnějším poškozením. Právě ztráta jehlic je přitom hlavním znakem dlouhodobého zhoršování zdravotního stavu smrků.

Ministerstvo zemědělství ve své zprávě zároveň upozorňuje, že s ohledem na rozpad smrkových monokultur "nepříznivá emisní bilance bude pokračovat nejméně několik dalších let, dokud se výše těžby nevrátí k normálu." Skutečnost, že ministerstvo svůj přístup k výsadbám nemění ani s využitím evropských peněz, které měly pomoci sektor strategicky proměnit, pravděpodobně ublíží České republice při jednáních o našich dlouhodobých klimatických závazcích, což nás může stát až desítky miliard korun.

Hnutí DUHA předložilo Plán pro zdravé lesy, spolu s vědci komplexně zpracovaný a 85 tisíci lidmi podporovaný soubor návrhů změn legislativy, dotací a zadání pro s.p. Lesy ČR, které výše uvedené problémy řeší. Tyto návrhy již v říjnu minulého roku předalo ministru zemědělství Markovi Výbornému, který je nyní má možnost včlenit do novely zákona o lesích. Dosavadní jednání ministerstva zemědělství ale naopak naznačují, že ministr dokonce chce ze zákona vypustit stávající povinnost vysazovat v nestátních lesích část porostů listnáči a jedlemi. Předložení zákona do mezirezortního připomínkového řízení již dle vyjádření Ministerstva zemědělství téměř nic nebrání.

"Není asi lepší ilustrace nekorektního způsobu argumentace nazývaného cherry picking, než vykazování třešní v jinak smrkových výsadbách a jejich prezentace jako druhově pestré skladby klimaticky odolných dřevin," říká Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy a dodává, "V kampani Zachraňme lesy dlouhodobě kritizujeme ministerstvo za to, že nevyužívá příležitost, jak zajistit dlouhodobé pohlcování uhlíku obnovou odolných lesů. Přes miliardové částky, které si z Evropské unie ministerstvo na podporu výsadeb vyjednalo, je smrk nadále zdaleka nejčastěji vysazovanou dřevinou. Povede to nejspíš k dalším holým kopcům a ztrátě desítek miliard v rámci jednání o klimatu."

"Ministr zemědělství by měl v měněném zákoně o lesích posílit povinnost vysazovat meliorační a zpevňující dřeviny. Podle dosavadních jednání to ale vypadá, že ministerstvo naopak vede k tomu, aby stávající povinnost v nestátních lesích vysazovat listnáče a jedle ze zákona zcela vypadla," uzavírá Jan Skalík.