Zástupci zemědělců šesti zemí EU včetně Česka se domluvili na společných protestech. Drobní čeští farmáři sice se současnou situací spokojeni nejsou, do ulic však vyrazit nechtějí.
Zatímco v jiných zemích EU rachot traktorů ve městech začal postupně utichat, v zemích střední a východní Evropy – včetně Česka – zemědělci do ulic vyrazit teprve plánují. A to na společném protestu ve čtvrtek 22. února. V úterý to ohlásily sdružené zemědělské organizace Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Litvy a Lotyšska po jednání s evropským komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowskim.
„Organizace sdružující zemědělce, které se účastní dnešního jednání, vyslyšely naši výzvu, aby se sjednotily k řešení existenčních problémů, kterým čelíme všichni,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal v tiskové zprávě.
Jedině koordinací svých požadavků a společným postupem mají podle Doležala zemědělci šanci upozornit na zoufalou situaci, v níž se evropské zemědělství momentálně nachází, a vytvořit tlak na evropské i české politiky, aby „už konečně“ podnikli kroky, které zemědělcům skutečně pomohou.
Menší zemědělci se protestů účastnit nehodlají
Ne všichni zemědělci ale pohled členů Agrární komory sdílí. K těm, kteří s pořádáním protestů nesouhlasí, patří například členové Asociace soukromého zemědělství. Podle jejího předsedy Jaroslava Šebka ani malí zemědělci nejsou spokojeni se současným stavem, do ulic ale vyrážet nehodlají.
I když Agrární komora argumentuje řadou témat, která zemědělce podle ní trápí, podle Šebka její jednání míří výhradně za jedním účelem.
„Agrární komora a Zemědělský svaz si myslí, že to (současné protesty v Evropě) je vhodný okamžik k tomu, aby zahájily protesty i v České republice. Ty ale ve své podstatě směřují k tomu, aby se přenastavilo dotační schéma a aby se snížila nebo zrušila redistributivní platba,“ uvedl pro redakci.
Ta je v současné době nastavena tak, aby zvýhodňovala menší zemědělce před těmi většími. Česko se přitom může „pyšnit“ jedněmi z největších lánů v Evropě. Podle dat Eurostatu obhospodařuje naprostou většinu české půdy jen relativně malý počet zemědělských podniků. Přestože pouze 19 procent podniků má výměru vyšší než 100 ha, tvoří tyto podniky neuvěřitelných 89 procent celkové výměry české zemědělské půdy.
Přestože zemědělci vyjedou do ulic z různorodých důvodů, ať už kvůli přebytku byrokracie nebo odporu k nařízením vycházejícím z Green Dealu, Agrární komoře to ve výsledku bude dávat prostor interpretovat situaci podle libosti. A vyložit ji tak například jako odpor vůči současnému způsobu rozdělování dotací, myslí si Šebek.
„Vyzývají k demonstracím kvůli všemu, ale cílem je dostat lidi do ulic,“ uvedl Šebek.
„My se toho určitě nezúčastníme. Ale to v žádném případě neznamená, že bychom byli spokojeni s vládou a s tím, jak realizuje svůj program,“ uvedl na dotaz redakce. Vláda se totiž ve svém programovém prohlášení zavázala k tomu, že bude účinněji podporovat rodinné farmy a malé, střední, začínající a ekologické zemědělce, včetně pronájmu státní půdy.
„Kromě redistributivní platby vláda neudělala nic – nebo velmi, velmi málo,“ dodal Šebek s tím, že po dvou letech vládnutí by očekával větší pokrok v plnění svých slibů.
I když je zemědělství celoevropským tématem a z velké části se řeší právě na unijní úrovni, diskuze v současné době denně probíhají i na té národní, mezi zástupci zemědělských organizací a českou vládou. Ta aktuálně podle mluvčího ministerstva zemědělství probíhají takřka na denní bázi. Další ze schůzek se má za účasti premiéra Petra Fialy uskutečnit ve čtvrtek (15. února).
Agrární komora sice již dříve odložila svolání protestů výhradně českých zemědělců na 1. března, aby byl prostor pro vedení jednání. Její zapojení do mezinárodních protestů plánovaných na 22. února ale podle mluvčího ministerstva překvapivé není. Požadavky, které zemědělci mají, jsou stále ty samé, uvedl mluvčí.
Požadavky zemědělců budou tématem mimořádného jednání Rady ministrů zemědělství v Bruselu čtyři dny po plánovaných protestech, tedy 26. února.
Problém číslo jedna: byrokracie
Hlavním důvodem, který zemědělce napříč státy do ulic přivádí, je především administrativní zátěž. „Každá reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie slibuje zjednodušení a motivační podmínky pro zemědělské hospodaření, nicméně ve finále se s každou revizí zvyšuje byrokratická zátěž a zemědělce to odrazuje od pokračování ve výrobě potravin,“ kritizuje současné nastavení Agrární komora.
V tomto MZe se zemědělci souhlasí. „To (byrokracie) trápí opravdu všechny evropské zemědělce,“ uvedl v rozhovoru pro Euractiv.cz náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek. „Půlka naší práce zůstává v kanceláři při evidenci a vyplňování a až zbytečné byrokracii, která zatěžuje evropský zemědělský sektor.“
Jedním příkladem za všechny v tomto ohledu může být zavedení tzv. systému AMS (Area Monitoring System), který byl zaveden ve všech zemích sedmadvacítky. Ten, přestože měl zemědělcům usnadnit práci a snížit počet kontrol ze strany státu, výsledně jejich počet v Česku mezi lety 2022 a 2023 dokonce zdvojnásobil.
Další jednání na toto téma tak přijde na úrovni EU. „Není to o té debatě, ale už chci vidět konkrétní rozhodnutí Evropské komise, kde se začnou metodiky upravovat tak, aby se to projevilo ještě tuto sezonu. Ve prospěch i českých farmářů a zemědělců,“ uvedl k současnému dění ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL, EPP).
Nastavení cel pro Ukrajinu by mělo být jasné do léta
Druhým společně jmenovaným problémem středoevropských zemědělců je levná produkce, která do Evropy míří z Ukrajiny.
„Ukrajinská produkce nemusí splňovat vysoké evropské standardy, a je tak pro překupníky levnější a výhodnější, i když nemusí být kvalitní. Zemědělci EU jsou solidární s ukrajinskými pěstiteli, ale nemůže to být na úkor českých, potažmo evropských zemědělců,“ odůvodňuje Agrární komora v tiskové zprávě.
Liberalizaci obchodu považuje ministerstvo za důležitou formu pomoci ukrajinské ekonomice. Její dopad na evropský trh ale nejde opomíjet. „Skutečně to má negativní dopad nejen na české zemědělce,“ okomentoval Výborný.
„Klíčové je, abychom ukrajinskou úrodu dokázali dostat tam, kde má skutečně být a kam vždycky směřovala – tedy do zemí severní Afriky a zemí Blízkého Východu“ popsal. „Pokud je Ukrajina součástí společného trhu, tak si myslím, že je namístě, aby pro ukrajinskou produkci platila stejná pravidla jako pro tu českou, německou, polskou nebo slovenskou,“ uvedl ministr.
Pro Česko je podle mluvčího zásadní, aby Evropská komise vyhodnotila dopad na evropský trh a ceny na burzách obchodovaných komodit. Zohlednit je nutné zejména aktuální dopady dovozu cukru, kuřecího masa nebo obilí z Ukrajiny do EU.
„Další nastavení této otázky je nutné dojednat do léta letošního roku,“ uvedlo ministerstvo
Vyškrtnutí zemědělců z klimatických cílů pro rok 2040
Třetím tématem je již zmíněná environmentální a klimatická politika EU a její dopad na zemědělce. Evropská unie se dlouhodobě pyšní tím, že je světovým advokátem ochrany klimatu. Ve svých ambiciózních cílech ale nedávno udělala před zemědělci váhavý krok zpět.
Evropská komise začátkem února doporučila nový cíl v podobě snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Návrh se sice měl týkat všech sektorů, oblast zemědělství ale nakonec opomenul.
Vypadla z něj například původně závazná pasáž o novém klimatickém cíli pro zemědělce, ve výši 30procentního snížení emisí do roku 2040. Předložený 29stránkový dokument tak sice popisuje zemědělství jako oblast, která hraje pro dosažení celkového cíle klimatické neutrality klíčovou roli, oproti původnímu draftu z pera Komise v něm ale chybí konkrétní čísla.
Komise pak vypustila i odkaz na „zdravější stravu založenou na diverzifikovaném zdroji bílkovin“, který nahradila formulkou o „dostupnosti pro spotřebitele a cenové přijatelnosti“.
Komisař pro zemědělství Wojciechowski dříve pro televizi CNBC uvedl, že je „rád“ za obrat v návrhu Komise, protože dřívější úvahy nebyly „zcela spravedlivé“. Podle Wojciechowského by EU neměla zemědělce k opatřením nutit, ale motivovat, například prostřednictvím většího objemu dotací.
