Evropští výrobci solárních systémů čelí existenční krizi. Čínské solární panely, které se tu prodávají za poloviční cenu jejich unijního ekvivalentu, způsobují vlnu bankrotů. Pomůže Evropská komise? 

Kvůli levným importům z Číny se na starém kontinentu nahromadila zásoba panelů na téměř roční objem instalací. „V půlce loňského roku se cena panelů pohybovala okolo 0,16 centu za jeden wattpeak, dnes jsme již na hranici 0,10 centu, někdy i pod ní,“ vypočítává Blahoslav Němeček, partner týmu energetických konzultací v EY Česká republika.

„Taková cena představuje historické minimum a je v podstatě na hranici produkčních nákladů, spíše na úrovni cen vstupních materiálů,“ konstatuje. Evropští výrobci pak nemohou vyrábět cenově konkurenceschopné panely.

Na počátku letošního roku se evropská výrobní kapacita pohybovala okolo souhrnného výkonu devíti gigawattů ročně, přesto se podle Evropské rady pro solární výrobu (ESMC) vyrobilo panelů o souhrnném výkonu pouze 1,5 gigawattu. Menší výrobci bankrotují, zatímco ten největší v Evropě s kapacitou jednoho gigawattu ročně zvažuje ukončení výroby a přesun do USA.

Výrobní kapacity největších čínských výrobců se přitom pohybují mezi pětapadesáti a sto gigawatty souhrnného výkonu ročně.

„Zároveň však vidíme indikace, že i v důsledku přebytků na evropském trhu se někteří výrobci v Číně dostávají na blacklist bankovních institucí kvůli obavám o finanční stabilitu daných firem,“ upozorňuje Němeček s tím, že Čína posledních několik let nemůže dodávat velké objemy produkce na některé významné trhy s importními cly, například do USA a Indie.

U nás podle Aleše Hradeckého, předsedy Cechu akumulace a fotovoltaiky, žádná výroba fotovoltaických panelů v současné době neběží – a jeho slova potvrzuje i výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

„Víme o snaze vybudovat zde továrnu na panely, nicméně bude záležet na tom, zda se vláda k záměru postaví proaktivně a bude ho podporovat stejně jako jiné země Unie,“ připomíná Krčmář.

„Itálie například nedávno oznámila přímou investici do takové továrny. Podobný krok by podle nás měla zvážit i česká vláda, protože naše ekonomika je silně průmyslová a bude brzy trpět nedostatkem zelené elektřiny,“ varuje Krčmář.

Evropská unie už dříve dostala od Evropské rady pro solární výrobu výzvu k urgentním opatřením. „Jsme svědky vlny bankrotů v Evropě,“ přidává se s varováním generální tajemník ESMC Johan Lindahl s odkazem na nedávné insolvence nizozemského výrobce Exasun a rakouské společnosti Energetic.

Závislost na dovozu čínských technologií a baterií trvá.

Předseda představenstva Evropské federace obnovitelných zdrojů energie Martin Bursík poukazuje na skutečnost, že ačkoli nám válka na Ukrajině ukázala, jak jsme podcenili energetickou bezpečnost, příliš jsme se nepoučili.

„Ze závislosti na Rusku jsme se vyvázali, ale závislost na dovozu čínských fotovoltaických technologií a baterií do elektromobilů trvá,“ připomíná Bursík.

„Evropská komise se snaží prosadit vnímání technologií výroby z obnovitelných zdrojů energie jako strategických komodit. O jejich nákupu nemá rozhodovat cena, ale energetická bezpečnost. Pokud Čína napadne Tchaj-wan, můžeme očekávat obchodní válku s USA a Evropskou unií, které Tchaj-wan podpoří – a celá transformace na čistou energetiku se zhroutí,“ je přesvědčen.

Podle Bursíka je proto extrémně důležité, aby členské státy Unie vytvořily prostředí pro postupný návrat a výstavbu nových továren na výrobu fotovoltaických panelů a jejich komponent do Evropy. „Tomu by zpočátku pomohly například povinné kvóty podílu technologií Made in EU u veřejných zakázek, jak se o tom diskutuje v Německu,“ nastiňuje. 

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

Evropská rada pro solární výrobu navrhuje několik možných scénářů pomoci, včetně odkupu stávajících přebytků, nebo dokonce uvalení cla na čínský import. Možnost cla je podle Blahoslava Němečka méně vhodné řešení, které by pravděpodobně vedlo k přesunu vyšší ceny na koncové zákazníky a nepomohlo by ochránit lokální výrobce. 

„Zajímavou možností je ale zavedení takzvaných povinných necenových kritérií pro projekty financované z veřejných zdrojů, včetně projektů s částečnou dotací. Tento nástroj by donutil zadavatele instalací zohledňovat ve výběrových řízeních s větší vahou kritéria kvality a udržitelnosti, čímž by znevýhodňoval čínské panely vyráběné pomocí nucených prací či s využitím čpavku ve skle, který je v Unii při výrobě zakázán,“ vysvětluje Němeček.

Opatření by napodobilo americký zákon The Uyghur Forced Labor Prevention Act, který vysloveně zakazuje import panelů z dané oblasti v Číně kvůli obavám ze zneužívání ujgurské menšiny v rámci nucených prací v čínských koncentračních táborech.

Tomáš Kočař z advokátní kanceláře KPMG Legal připomíná, že právo podpořit výrobce panelů už Unie má – Evropská komise v posledních letech přijala takzvané Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky a Dočasný krizový a transformační rámec.

Evropská unie chce mít v roce 2030 výrobní kapacitu solárních panelů o souhrnném výkonu třiceti gigawattů ročně.

„Díky tomu může Evropská unie poskytnout státní podporu například na zrychlené investice do odvětví, která jsou strategická pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství, tedy i do výroby solárních panelů,“ nastiňuje Kočař.

Podporu lze čerpat i přímými granty, kdy jejich maximální výše na podnik a členský stát může za určitých okolností přesáhnout 150 milionů eur. „Unijní právo umožňuje podpořit výrobce solárních panelů i na základě takzvaných blokových výjimek z obecného zákazu poskytování státní podpory,“ říká advokát, ale doplňuje, že jde často o zdlouhavý proces.

Evropská komise nicméně nemá moc na výběr. „Buď bude přihlížet krachu většiny producentů, nebo zasáhne formou podpory evropských výrobců či antidumpingovými mechanismy na úkor skokového zvýšení cen fotovoltaických panelů,“ konstatuje Aleš Hradecký. 

Také Blahoslav Němeček z EY očekává, že Evropská unie evropský trh výrobců podpoří. „Unie chce mít v roce 2030 výrobní kapacitu solárních panelů o souhrnném výkonu třiceti gigawattů ročně, což je za současných tržních podmínek nepředstavitelné,“ upozorňuje expert.

„Kromě ochrany evropských výrobců je unijní zásah žádaný i z důvodů celkové situace na trhu, kdy Čína ovládá téměř monopolně nejen výrobu panelů, ale také klíčových vstupních materiálů z křemíku. Pokud se nepovede evropskou výrobu ochránit, budeme v oblasti solární energie zcela závislí na čínských importech,“ uzavírá Němeček.