ČNB opět chybuje. Vysokými úroky dusí ekonomiku, inflace mohla v Česku klesat už loni, míní ekonom
Inflace v lednu proti loňskému prosinci zpomalila z bezmála sedmi na 2,3 %. Meziměsíčně ceny v lednu vzrostly o 1,5 %. Zpomalení meziroční inflace podle Českého statistického úřadu ovlivnily především ceny elektřiny, plynu a vody a také vyšší srovnávací základna v loňském roce. Podle poradce prezidenta Petra Pavla a hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka je nyní inflace přijatelná, řekl to v rozhovoru pro Radiožurnál.
Dá se říct, proč byl pokles inflace dokonce výraznější, než čekali analytici i Česká národní banka?
Tím hlavním důvodem je to, že se neopakoval loňský šok v cenách energií, tedy elektřiny a zemního plynu. I přes změnu regulované složky cen elektřiny to zdražení nakonec bylo podstatně mírnější než v loňském roce a to pomohlo k tomu, že v meziročním srovnání je tempo růstu cen znatelně pomalejší.
Dalším důvodem jsou změny DPH, které se promítly zejména v cenách potravin, které v lednu víceméně stagnovaly oproti loňskému poměrně vysokému nárůstu.
Tyto dva hlavní faktory vedly k tomu, že se inflace vrátila do normálních hodnot, byť je mírně nad inflačním cílem centrální banky, už je ale na přijatelné hodnotě.
Inflační cíl České národní banky je dvě procenta. Dá se předpokládat, že se na ně dostaneme třeba ještě v tomto kvartálu?
V tomto kvartálu nevím, ale je tam docela velká pravděpodobnost, že v průběhu letošního roku by inflace mohla opravdu dosáhnout 2,0 procenta, což je ten inflační cíl centrální banky.
Koruna dál oslabuje. ‚Vyhlídky české ekonomiky se poněkud zhoršují,‘ přibližuje ekonom Skořepa
Číst článek
Ale nepředjímejme, protože celá řada šoků, nyní například problémy v námořní dopravě kvůli Rudému moři, mohou vést k tomu, že k zdražování opět dojde.
Na druhou stranu je ekonomika nadále velmi slabá, poptávka je utlumena a to by mělo pomoci udržet inflaci nízkou.
Guvernér ČNB Aleš Michl už zveřejnil, že chce držet úrokové sazby výš, než bylo zvykem v posledních letech, a to kvůli deficitu a oslabování koruny. Opravdu je tu stále riziko, že by se inflace mohla zhoupnout a začít zase stoupat?
Především ten pokles inflace je zásluhou Jiřího Rusnoka a jeho bankovní rady, protože ze současné bankovní rady se na zpřísňování měnové politiky podílel jeden jediný člen, a to Tomáš Holub.
Centrální banka mohla přispět k rychlejšímu snižování inflace v průběhu loňského roku. Neučinila tak. Nyní dělá opačnou chybu a drží úrokové sazby zbytečně vysoko, a tím dusí ekonomiku, která se není schopná zotavit z recese způsobené předchozími šoky.
Držet úrokové sazby výše delší dobu není správná strategie. Teď by ekonomika potřebovala nižší úrokové sazby a Česká národní banka opět dělá chybu.
Když jste mluvil o té strategii ČNB, současný guvernér Aleš Michl nastoupil v červnu 2022. Tam se přestala zpřísňovat měnová politika. To znamená, že už v tuto chvíli se podle vás dá říct, že kdyby docházelo k dalšímu zvyšování úrokových sazeb, tak by vysoká inflace netrvala tak dlouho?
Dá se odhadnout, že by skončila s nižším vrcholem, to znamená, že by nedosáhla tak vysokých hodnot, jakých bohužel dosáhla, tedy téměř 20 procent.
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu ze sedmi na 6,75 procenta
Číst článek
Také se dá odhadnout, že by pokles inflace byl pravděpodobně rychlejší už v průběhu loňského roku. Ve druhé polovině loňského roku jsme měli průměrnou inflaci zhruba 8 procent.
Mohlo to být o jeden, o dva procentní body nižší, kdyby pokračovala před rokem a půl centrální banka ve zpřísňování měnové politiky.
ČNB, respektive její guvernér, říká že chce držet i úrokové sazby výš, protože je slabá koruna. Pravda je, že koruna oslabuje, dá se to její oslabování řešit i jinak než držením úrokových sazeb?
Dalo by se, ale otázka je, jestli je to žádoucí, protože nyní je slabá koruna jedním z faktorů, který pomáhá české ekonomice, pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost českých exportů.
V situaci, kdy zahraniční poptávka je relativně utlumená, je tento prvek konkurenceschopnosti zásadní. Slabší koruna je nyní, řekl bych, spíše žádoucí než nežádoucí.
Inflace v Česku klesla na 2,3 procenta. ‚Konec dvouletého zdražování,‘ pochvaluje si Fiala
Číst článek
Podle slov premiéra Petra Fialy (ODS) se nižší inflace projeví ve zlevnění úvěrů pro firmy. Bude to tak ale, pokud bude ČNB držet úrokové sazby výš?
Myslím si, že Česká národní banka bude snižovat úrokové sazby. Otázka je, jak rychle. Teď by bylo žádoucí, aby ten pokles byl poměrně rychlý a razantní.
V takovém okamžiku má pan premiér pravdu, že se dá očekávat i snižování úrokových sazeb pro firemní úvěry.
Když říkáte rychlý a razantní pokles, co si pod tím představit?
Teď na nejbližších zasedáních by bylo žádoucí, aby Česká národní banka snižovala o 50 bazických bodů, tedy polovinu procentního bodu, abychom se na konci roku dostali ke čtyřem, možná pod čtyři procenta u hlavní úrokové sazby České národní banky.
