Vinařství se u nás předávají z otce na syny. Musela jsem tátu přesvědčit, říká vinařka

Vinařky z velkopavlovické oblasti

Vinařky z velkopavlovické oblasti Zdroj: Vladimír Kiva

Vybíraví obyvatelé Prahy a dalších měst čím dál více pronikají do světa naturálních vín, jejichž popularita stoupá po celém světě. To dává šanci nové generaci moravských vinařů, kteří na svých několika málo hektarech pěstují a vyrábějí autentické víno. V oboru se stále častěji prosazují ženy, které do vín přinášejí svou vlastní energii, intuici i cit pro byznys.

Svéhlavá dcera vinařova

Zuzana Bukovská má vinný byznys v krvi. Její rodina vlastní vinohrad v moravských Bořeticích, kde její otec léta pěstoval víno pro vlastní spotřebu, tedy pro svou rodinu a blízké. „U nás na vesnici, a nejenom u nás, je zvykem předávat vinařství z otce na syna nebo na jiného muže. Čistě z praktického důvodu, není to totiž jednoduchá práce. Musíte umět manipulovat s technikou, traktorem a vším,“ říká Bukovská. Je to krásná práce, ale těžká, vysvětluje.

„Když jsem tenkrát tátovi říkala, že se chci naučit dělat víno, tak mi nevěřil. Bylo těžké ho přesvědčit, dokázat mu, že to myslím vážně,“ vzpomíná s úsměvem vinařka, která nakonec uspěla, rodinnou vinici převzala a vyrobená vína začala prodávat. „Táta dělal víno pro sebe a rodinu. Jméno, formu a celý byznys jsem tomu dala já v roce 2016, když jsem se do toho pustila. Převzala jsem od táty know-how a základní filozofii a pak jsem si to dotvořila podle sebe,“ vypráví.

Zuzana BukovskáZuzana Bukovská|Vladimír Kiva

Jejím prvním vínem byla Frankovka 2016, kterou nechala ležet šest měsíců na slupkách. Takhle dlouhou maceraci znala jen z teorie a od otce se setkala s větší podporou, než čekala. „Myslela jsem si, že mi řekne: Tady máš padesát litrů a dělej si s tím, co chceš. A on říká: Tak jo, tady máš frankovku,“ směje se Bukovská. „A já odpovídám: Cože? Celou šarži? A co když se to nepovede?“ Otec na to své dceři jen odvětil, že pak budou řešit, co dál. A ono se to povedlo.

Bukovská nazvala rodinné vinařství Tři čtvrtě neboli ¾. Tři jsou lidé, kteří jsou základem vinařství, ona sama, její otec a její partner, případně všichni ti, kteří přijdou třeba pomoci na vinobraní. A kde se vzaly čtvrtě? „Naše nejoblíbe nější, nejsložitější a nejcennější viniční trať se jmenuje Čtvrtě,“ vysvětluje vinařka.

Své víno charakterizuje jako osobité a svéhlavé. „Někdo mi říkal, že moje vína jsou holčičí. Že jsou jemná, elegantní, ženská,“ přemýšlí vinařka. Teď má v nabídce vína z roku 2022, začátkem roku dá na trh první vína z roku 2023. Tento ročník si naturální vinaři pochvalují. „Ročník 2023 byl specifický tím, že bylo studené jaro, takže všechno později kvetlo. Všichni jsme si říkali, že máme spoustu času na vinobraní. A pak najednou přišel teplý podzim, který nám všem ukázal, že tolik času nemáme, a museli jsme spěchat. Bylo to zkrátka rychlé. Jak to víno bude vypadat v lahvi, vám neřeknu, ale zatím to vypadá velmi dobře. Je to lichý ročník, bude to mít krásnou kyselinu, jsem z toho zatím nadšená,“ říká Bukovská.

Pokračujte ve čtení vytvořením bezplatného účtu nebo přihlášením

Pokračovat