Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Tanečky kolem AfD, zakázaní íránští režiséři i spor o Izrael a Palestinu budí kontroverze na festivalu Berlinale

Scéna z íránského filmu Můj oblíbený dort, jehož režiséři nesměli na Berlinale dorazit. Foto: Berlinale
Scéna z íránského filmu Můj oblíbený dort, jehož režiséři nesměli na Berlinale dorazit. Foto: Berlinale

Filmový festival v Berlíně je letos bezkonkurenčně nejpolitičtější ve své nedávné historii. Už od čtvrtečního zahájení se tu tematizuje ruská válka na Ukrajině, izraelsko-palestinský konflikt i nenávistné projevy přímo v Německu. Které filmy hýbou první důležitou filmovou událostí roku?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Berlinale, známé právě svým často politickým akcentem, ještě před samotným zahájením čelilo několika kauzám. Íránské úřady zakázaly vycestovat do Berlína dvěma íránským režisérům, jejichž film Můj oblíbený dort se promítá v hlavní soutěži.

Festival se také dostal do soukolí různých názorů kvůli zamítnutému pozvání pro členy krajní německé strany AfD. Někteří filmaři dále Berlinale kritizují, že se dost jasně nepostavilo na podporu lidí v Gaze a příliš akceptuje kroky Izraele.

Jak ale uvedl německý režisér Christian Petzold, jeden z členů mezinárodní poroty, jiskřivá debata už na první tiskové konferenci mu coby otevření diskuze nevadila. Ale rád by ji v následujících dnech proměnil v jiskřivou debatu o filmech, o které jde na festivalu především.

Festivalový skandál kolem AfD

Berlinale je státem podporovaný festival a obvykle zve sto členů berlínského parlamentu na slavnostní zahájení. Je to parlament, kdo vybírá hosty, a je na něm, aby zohlednil členy ze všech zvolených stran. Od roku 2017 tak byli na Berlinale zváni i členové krajně pravicové strany AfD.

Ale nedávná radikalizace strany vyhnala do ulic i širokou německou veřejnost poté, co vyšlo najevo, že strana plánovala masové deportace nerodilých Němců. Jak v Berlíně připomněla americká novinářka a zpravodajka agentury AFP Deborah Cole, v minulosti se na festivalu o AfD mluvilo už v roce 2009, kdy bývalý ředitel festivalu Dieter Kosslick cíleně pozval členy této strany na dokument o životě ve varšavském ghettu a toto gesto mu přineslo velký aplaus.

„Ale od té doby se německá politika změnila,“ poznamenala Cole a dodala, že v době, kdy každý pátý Němec volí AfD a 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Film

Německo

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější