Článek
V jisté samoobsluze je těchto strážných několik, aby se vystřídali, neboť obchod je otevřený od rána do pozdního večera, sedm dní v týdnu. Vezmu je jednoho po druhém.
Prvního strážného nazvu panem A. Tento pán A budí dojem člověka, který se rozhodně nějaké té rvačky nebojí. Vysílačka za pasem a vysoké, vojenské boty také vyvolávají potřebný respekt. Navíc jeho sveřepý výraz ve tváři a holá hlava by rozhodně mnohého krádežechtivého občana mohly od jeho plánovaného činu odradit.
Mohly, ovšem jen v případě, kdyby pan A procházel celým obchodem a tento svůj vzhled ke své práci využil. Ale ouha. Většinu pracovní doby totiž tráví u vchodu do obchodu, kde pozoruje zákazníky. Ve chvíli, kdy se v jeho zorném poli objeví pěkná žena ve věku tak od patnácti do padesáti let, ihned k ní zaběhne, pozdraví ji a pohovoří s ní, pomůže jí s ukládáním nákupu do tašky nebo jí vezme nákupní košík a uklidí ho.
Také hodně často postává v prostoru samoobslužných pokladen, a to za zády prodavačky, která na tento prostor dohlíží. Je potřeba pohled této prodavačky jistit, kdyby měla slabý zrak? Nevím. Jindy postává třeba před ostatními pokladnami a pozoruje zákazníky ve frontách. Často také vychází před obchod a dlouhý čas se věnuje displeji svého mobilního telefonu.
A tak to jde většinu dne. Občas mezi regály opravdu projde. Jak je vám asi jasné, zbytek obchodu – zhruba 400 metrů čtverečních - je většinu dne bez dozoru. Pauzu tráví hovorem se svou přítelkyní, kterou hlasitě poučuje, jak má vychovávat svého syna.
Když se mu podaří nějakého zloděje opravdu chytit, tváří se velmi bojechtivě. Chvílemi to vypadá, že mu vlastnoručně vysvětlí, že krást se nemá. Velmi často v takové chvíli dojde k hlasité, emocemi nabité slovní přestřelce, která nakonec končí strkanicí mezi zlodějem a panem A.
Pojďme k panu B. Také se pohybuje převážně ve vstupní části obchodu, ale alespoň někdy postává „až“ v oddělení se zeleninou. Je o něco klidnější než pán A, a tak se při odhalení krádeže s přistiženými nestrká a nekřičí na ně. Ale bez rozdílu jejich věku jim tyká, stejně jako pán A a pán C, o kterém bude později řeč.
Určitou část pracovní doby se také věnuje svému mobilnímu telefonu, a to vyřizováním telefonátů. Pan vedoucí na to jen nevěřícně hledí a oběma říká, že jsou s těmi mobily jak malí kluci… Zbytek pracovního času tráví pan B hovorem se strážnou z vedlejšího obchodu - svojí krajankou - v prostoru před oběma obchody.
Nedávno v supermarketu začal pracovat nový strážný – nazvěme ho panem C. A jednoho dne řešila jistá paní prodavačka – říkejme jí třeba Pavlína – konflikt s mladým mužem, který se při nákupu alkoholu neprokázal občanským průkazem. Stačil by i jiný doklad – řidičský nebo studentský průkaz, dokonce i tramvajenka. Nově také e-doklad. Prostě doklad s fotografií, kterým by dokázal svou plnoletost, a tudíž právo si alkohol koupit. Mladík paní prodavačce tvrdil, že mu již osmnáct let bylo. Ale že žádný průkaz u sebe nemá, může jí prý ukázat jen rodný list. Paní Pavlína dobře věděla, že tento doklad při prodeji alkoholu uznat nesmí, a alkohol z pokladního pásu odebrala.
Mladý muž se velmi rozčílil a začal hlasitě nadávat, ale paní za pokladnou trvala na svém. Zákazník byl stále agresivnější, tloukl pěstí do přepravního pásu, padlo i několik vulgárních výrazů. Paní pokladní v duchu přemýšlela „Tak kde je pan C, vždyť ten kluk křičí na celé nákupní centrum, a on ho neslyší? Za chvíli se na mě kvůli těm dvěma pivům vzteky vrhne a co já budu dělat. No, asi dneska nemohl přijít… Ach jo.“ Mladík to po chvíli naštěstí vzdal a odkráčel z obchodu.
A paní Pavlína netuší, že pan C stál jen několik metrů od ní a celou situaci jen nezúčastněně pozoroval.
K pánům D a E jen toto: s postáváním před obchodem místo jeho procházením to přeháněli tak, že nejspíš vedoucímu došla trpělivost. Už je tam nikdy nikdo neviděl.
Chtěla bych říci, že i přes výše napsané si uvědomuji, že práce strážného nejspíš není lehká. Fyzicky a jistě ani psychicky. Často víc jak dvanáct hodin na nohou a ani plat není nijak velký. A určitě mnoho z nich svoji práci odvádí daleko lépe, než pánové A, B, C, D a E. Vím to. Vídám je v různých, veřejnosti přístupných budovách, jak velmi dobře se například o bezpečnost „svých“ pracovišť starají.
