Holešov 1918 - poslední židovský pogrom na Moravě

20.2.2024 > Středověk > České země

V předhůří Hostýnských vrchů necelých dvacet kilometrů od krajského města Zlína leží Holešov, jenž je takovou pomyslnou hranicí mezi Hanou a Valašskem. Za sebou má dlouhé dějiny, které sahají až do doby mladší doby kamenné. Vliv na ně mělo jeho strategické umístění na křižovatce Jantarové cesty, kdy jedna část cesty vedla do Uher a druhá do Slezska. Holešov v minulosti patřil mezi největší moravská poddanská města.

Slovanské osídlení

Trvale osídlen byl Holešov už v době bronzové, o čemž svědčí archeologické vykopávky. Název města odkazuje na osobní jméno Goleš, což byl pravděpodobně vůdce slovanských osadníků, kteří sem přišli před tisíci lety. Zdejší rovina, přecházející v nízké kopce, kde se střídaly porosty trávy a lesů, slibovala pro tehdejší lidi lov i dobrou půdu pro pěstování zemědělských plodin.

Původně se městu říkalo Golesouici, pak se název změnil na Holešovici, což mělo význam jako ves lidí Holešových. Už v roce 1275 se v písemných památkách ale uvádí název Holesow.

Židovské město v Holešově

Se životem ve městě Holešov je spojena početná židovská komunita. Starší literatura datuje její vznik do poloviny 15. století. Židé sem měli přijít z Uherského Hradiště, odkud byli vypovězeni na příkaz krále Ludvíka Jagellonského. Jisté je, že už v 16. století existují písemné zmínky o existenci Židů v Holešově. O století později patřilo město ke středně velkým židovským obcím na Moravě.

Zajímavé byly císařské výnosy z roku 1726, jež stanovovaly, v jaké vzdálenosti měly být židovské budovy od křesťanských kostelů, hřbitovů nebo cest. Tyto vzdálenosti se přesně vyměřovaly. Židé, kteří žili na holešovském náměstí, byli vystěhováni do prostoru mezi Šachovu synagogu a židovský hřbitov, čímž vznikl základ pro vznik zdejšího židovského ghetta. Od křesťanského světa bylo židovské město odděleno Přerovskou neboli Židovskou bránou, která byla zbořena v roce 1906.

Z poddanství plynula povinnost Židů odvádět holešovské vrchnosti poddanské dávky. V oblasti politické a duchovní správy dosahovala židovská obec poměrně velké autonomie, tvořila vlastně samostatné město. V čele její duchovní správy stál rabín, jenž se věnoval výkonu náboženských úkonů a byl znalcem náboženského a rodinného práva.

Rabín Šach a Šachova synagoga

V Holešově jsou rabíni písemně doloženi od 17. století. K těm nejvýznamnějším patřil Šabtaj ben Meir ha-Kohen (1621-1662), kterému se podle prvního písmene jeho stěžejního díla Siftej kohen (Rty kohenovy) říkalo rabín Šach. Ve své literární tvorbě se nevěnoval pouze náboženským a právním textům, ale také komentování událostí, které se děly v jeho době. Jeho knihy jsou proto cenným zdrojem informací a v židovském světě patří mezi nejvýznamnější učence.

Mimo jiné popsal i pogromy v letech 1648-1949, které vznikly v důsledku kozácké povstání Bohdana Chmelnického. Rabín Šach totiž pocházel z Litvy, odkud odešel před pronásledováním. Nejprve se dostal do moravské Strážnice, odtud pak do Holešova.

Rabín Šach je pochovaný na židovském hřbitově v Holešově. Jeho náhrobek je tvořen šesti kamennými deskami ve stylu tumby. Když hrob navštívíte, překvapí vás nejspíš množství papírků, které na něm leží. Je tomu tak proto, že se sem sjíždějí Židé z celého světa, aby se zde poklonili a poprosili o přímluvu.



Za zmínku stojí, že Šachovy texty jezdí i v současnosti do židovské studovny v Šachově synagoze studovat židé nejen z Izraele. Synagoga, postavená už v roce 1560, dostala jméno podle rabína Šacha, jenž v ní působil v rabínském úřadě tři roky až do své smrti v roce 1662. Šachova synagoga je nestarší na Moravě a do dnešních dnů se zachovala prakticky v původním stavu.



Jedná se o synagogu tzv. polského typu. V přízemí synagogy je hlavní sál s krásně kovaným řečništěm z 18. století, na stěnách se nacházejí dřevěné desky s hebrejskými a aramejskými nápisy. V prvním patře je ženská galerie, v níž se nyní nachází expozice, jež představuje život Židů na Moravě. Ve druhém patře je umístěna mužská studovna zvaná dům učení (bejt midraš). Místnost zdobí dřevěný strop s malbami z 18. století.

Poslední moravský židovský pogrom

Soužití křesťanských a židovských obyvatel nebyl vždy bez mráčku. Celou historií se táhnout pogromy na židy. Ten poslední na moravském území se před druhou světovou válkou odehrál v prosinci v roce 1918 právě v Holešově. Během něho bylo vyrabováno na 51 židovských domů, 26 obchodů a 4 hostince, zabiti byli 2 židovští vojáci, kteří se vrátili z první světové války.

Po této tragédii zůstalo v Holešově již jen několik málo židovských rodin. Důsledek pogromu pak bylo připojení židovského města k Holešovu a ztráta jeho samostatnosti. Stala se z něho jen městská část. Dílo zkázy židovské obce v Holešově bylo pak dokonáno během holocaustu za druhé světové války.

Zdroj: Holešov - město ve spirále času, ISBN 978-80-7275-106-8
Štítky: #16. stoleti #zide

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #nabozenstvi (25)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   Zobrazit všechny štítky