Za miliony z eurodotací stavěli bydlení pro seniory. Kvůli podvodu ale dostali od soudu podmínky
Žádali o více než šest milionů korun na sociální bydlení pro seniory z evropských dotací. A získali je. Porušili ale dotační podmínky a věc se snažili „zachránit“ tím, že upravovali faktury a stavební dokumentaci. Manželé Plánští si nakonec před Krajským soudem v Brně vyslechli podmíněné tresty vězení – a to i díky tomu, že s evropským žalobcem od začátku spolupracovali a dotaci vrátili. Jejich spolek má sedm let zákaz žádat o dotace.
Že s dotací na rekonstrukci domu, ze kterého mělo vzniknout sociální bydlení pro seniory, není něco v pořádku, objevila kontrola ministerstva pro místní rozvoj. To dotaci schvalovalo.
‚Budu mít možnost mnoho ovlivnit.’ Náměstkem evropské šéfžalobkyně bude český žalobce Klement
Číst článek
„Prvním důvodem bylo podezření na porušení postupů pro zadávání veřejných zakázek, konkrétně personální propojení mezi autorem projektové dokumentace stavby a vítězem výběrového řízení na dodavatele stavby,“ vysvětluje mluvčí resortu Veronika Hešíková, podle které se následně navíc ukázalo, že doložená fotodokumentace z průběhu stavby neodpovídá skutečnosti.
„To vedlo k podezření, že stavební práce probíhaly ještě před provedením výběrového řízení na zhotovitele stavby. Orgány činné v trestním řízením to následně potvrdily,“ podotýká mluvčí.
Podle evropského žalobce, který má případ na starosti, se manželé Kateřina a Jaroslav Plánští ze spolku Hobyd, pro který dotaci žádali, od začátku snažili dosáhnout dohody o vině a trestu. „Od zahájení trestního stíhání projevili o dohodu zájem a spolupracovali,“ řekl žalobce Pavel Pukovec a dodal, že oba manželé splnili veškeré podmínky, které dohodu podmiňovaly.
„Uhradili celou výši poskytnuté dotace – 5,5 milionu korun, a to ministerstvu financí a ministerstvu pro místní rozvoj, které se na dotaci podílelo částkou 653 tisíc korun. Jediné, co zůstalo ke dni vyhlášení rozsudku neuhrazeno, byly úroky z prodlení ve výši 250 tisíc korun, které se zavázali uhradit ve zkušební době,“ doplňuje žalobce.
Soud tak mohl vynést rozsudek, v němž trestal pouze podmínkami. Jeden a půl roku vězení se zkušební dobou na dva roky dostala předsedkyně zájmového spolku Kateřina Plánská. Její manžel Jaroslav Plánský dostal podmíněný trest vězení o půl roku kratší, se zkušební dobou na dva roky. Každý z nich musí navíc uhradit peněžitý trest 150 tisíc korun a mají zákaz pět let žádat o dotace.
Plánská dostala vyšší trest, protože je předsedkyní spolku, který o dotaci žádal. Její manžel jí tedy podle rozsudku, který má server iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici, trestný čin pouze usnadnil. Trestaný byl nakonec i spolek Hobyd, který dotaci čerpal, ten musí za dotační podvod zaplatit 200 tisíc korun a nesmí sedm let přijímat dotace.
Server iROZHLAS.cz oslovil také advokáta manželů Jana Malého. Ten nemohl případ vzhledem k mlčenlivosti blíže komentovat. Pouze přiblížil, že jeho klienti jsou rádi, že se podařilo věc tímto způsobem uzavřít.
„Ve chvíli, když jsme se dozvěděli, že má tento případ evropský pověřený žalobce, tak otázka uzavření dohody vyplynula na povrch. Je to samozřejmě výsledek nějakého kompromisu. Znal jsem ale obsah té dohody, takže jsem doufal v její schválení,“ popisuje advokát.
Upravované faktury
Manželé Plánští chtěli vybudovat z rodinného domu v Náměšti nad Oslavou tři byty, které by pronajímali sociálně vyloučeným osobám, zejména seniorům. Proto si zažádali o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který jim skutečně 6,3 milionu korun na jejich záměr schválil. S předem přiznanou dotací začali dům opravovat, jenže jak se ukázalo, hned v počátku porušili dotační podmínky.
Firma ‚podnikatele roku‘ odsouzena. Za dotační podvod soud uložil podmínky a peněžité tresty
Číst článek
Podle rozsudku začali manželé s opravou ještě před výběrem zhotovitele s využitím svých přátel a dalších firem. „A to s vědomím, že na tuto činnost žádali o dotaci a rekonstrukci domu měl provádět vítěz výběrového řízení,“ vysvětluje soud.
Problém ale nastal až v následujícím kroku. Jak totiž upozorňuje evropský žalobce Pukovec, když si manželé uvědomili, že porušili podmínky dotace, snažili se situaci „napravit“. A to tím, že upravili dokumentaci a faktury k proplacení tak, aby působily, že práce začaly až po výběru zhotovitelské firmy.
„Součástí podmínek je, že předložíte doklady o tom, že jste řádně provedli výběrové řízení na dodavatele, že jste řádně začal stavbu, že jste ji řádně fakturoval. A všechny tyto dokumenty oni předložili nepravdivé,“ vysvětluje Pukovec.
Podle něj šlo o fiktivní faktury, upravenou fotodokumentaci i stavební deník, který Jaroslav Plánský jako stavař, který prováděl na stavbě dozor, psal duplicitně tak, aby to vypadalo, že veškeré stavební práce začaly až po 29. červnu 2018. „Tedy po datu, kdy měla stavební firma vyhrát ve výběrovém řízení a kdy měla své práce provést,“ popisuje žalobce, v čem konkrétně manželé porušili zákon.
„Kdyby všechny práce, které prováděli, doložili tak, jak to ve skutečnosti dělali, tak zřejmě žádný problém nenastane. Znakem skutkové podstaty dotačního podvodu totiž mimo jiné je – kdo předloží nepravdivé doklady a údaje a kdo zatají podstatné informace a údaje. K tomu zde došlo,“ uvádí Pukovec.
Ten si dopředu vyžádal stanovisko stálé komory v Lucemburku, mohl se tak vzdát práva na odvolání, což udělali i všichni odsouzení.
Úřad evropského veřejného žalobce byl zřízen v roce 2017, teprve v roce 2021 se ale o něm začalo mluvit také v Česku. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál tehdy upozornily na to, že si převezme kauzu střetu zájmů bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
A podobně v červnu 2021 skončilo dalších 60 případů týkajících se závažné hospodářské kriminality s dopadem na evropský rozpočet. Některé z nich jsme popsali i v posledních dvou letech – například případ jesenické firmy Kolimax či případ litovelské firmy Hopax.
Před zahájením činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce mohly vyšetřování trestných činů, které souvisely třeba s poškozením finančních zájmů Evropské unie, vést pouze vnitrostátní orgány. Ty ale měly pouze omezené možnosti, protože jejich pravomoci omezovaly hranice států.
Přečtěte si celé znění rozsudku Krajského soudu v Brně:
