Bolek Polívka se nijak netají tím, že kolektivnímu sportu se naposledy věnoval na základní škole. Jeho syn Jan to ale má jinak a pohybu všeho druhu se věnuje již od dětství.
Nejprve hrával fotbal, později ale začal nápadně vytahovat do výšky, a tak se přeorientoval na basketbal. V tom natolik vynikal, že svého času dokonce do utkání nastupoval s o rok staršími chlapci.
“Vždycky je krásné, když se baví on i my. A o tom v dětském sportu jde především,” sdělil pro web Deník.cz Bolek Polívka, který rád syna na utkání přijde podpořit do hlediště.
Od basketbalu na jeviště
V jejich rodině ale sport příliš velkým tématem k rozhovoru nebývá. “Doma se moc nechválíme. Hlavně, že ho sport baví,” vysvětlil Bolek Polívka s úsměvem.
Sám Jan Polívka si dlouho myslel, že se v životě bude věnovat právě basketbalu. V poslední době si ale začal podle svých slov uvědomovat, že ho to možná přece jen táhne trochu jinam.
“Hrál jsem basket hlavně kvůli tomu, abych nějakým způsobem oddaloval tu rodinnou záležitost, kterou je herectví,” překvapivě přiznal mladík v rozhovoru pro titul Aha! před časem.
“Ale teď, čím jsem starší, se tím víc nějak rozvažuji. Zjišťuju, že tomu neuteču. Podávám přihlášku na DAMU a JAMU, tak třeba dopadnu stejně jako brácha Vladimír,” prozradil Jan Polívka své plány s úsměvem.
Jan si našel krásnou přítelkyni
Druhý nejmladší syn populárního umělce již rodině představil také svou lásku. Tou je půvabná dívka Alex, která si již s rodinou párkrát vyrazila také do společnosti. Co se dam týče, nemá toho ale Jan s tatínkem prý příliš společného.
“Poznali jsme se s Alex přes kamarády, nejsem v tomhle ohledu po tátovi, ten se se ženami seznamuje lehce. Já se v tomto ohledu nepotatil, ale mám po něm nos,” sdělil Jan Polívka se smíchem.
Dobré vztahy má Bolek Polívka nejen s Janem, ale také zbývajícími syny Františkem Antonínem a také Vladimírem, který se po jeho vzoru věnuje již roky herectví, ve kterém je velmi úspěšný.
Vladimír Polívka se s tatínkem o práci radí
Vladimír Polívka, který se sám nedávno stal poprvé otcem, přiznal, že mu otec často v kariéře radí a sleduje, jak se mu na prknech, která znamenají svět, případně před kamerou, daří.
“Hrajeme spolu divadlo, kde vládne určitě, protože je i režisérem té věci, takže když za mnou přijde a dá mi nějakou připomínku, hodně ho poslouchám. Ale co se týká filmu, tak kdybych to dělal blbě, řekne mi to. Jsem o tom přesvědčený… Troufnu říct, že o mně nepochybuje. Snad,” uvedl nedávno pro web Zítřek.cz.
