Sotva 10 % Evropanů věří, že Ukrajina stále může porazit Rusko, ukázal průzkum

21. 2. 2024

 
"Aby vedoucí představitelé EU dokázali přesvědčit Evropu o své trvalé podpoře Ukrajiny, budou muset změnit způsob, jakým o válce hovoří," uvedl spoluautor zprávy Mark Leonard z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR), která průzkum zadala.

Většina Evropanů "zoufale touží zabránit ruskému vítězství", ale nevěří, že Kyjev může vojensky zvítězit, uvedl Leonard, což znamená, že nejpřesvědčivějším argumentem pro stále skeptičtější veřejnost je to, že pokračující pomoc "by mohla vést k udržitelnému, vyjednanému míru, který by byl ve prospěch Kyjeva - spíše než k vítězství Putina".

Lednový průzkum veřejného mínění ve 12 členských státech EU - včetně Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Nizozemska, Polska, Španělska a Švédska - zjistil, že pesimismus ohledně výsledku války podněcuje zastavení ukrajinské protiofenzívy, rostoucí obavy ze změny politiky USA a vyhlídka na druhé prezidentské období Donalda Trumpa.

Průzkum byl proveden před víkendovým ústupem Ukrajiny z východního města Avdijivka, který Rusku přinesl nejvýznamnější vojenské vítězství od dobytí Bachmutu Wagnerovými jednotkami v květnu 2023. Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu 24. února 2022.
 
Ze zprávy  s názvem Války a volby  vyplývá, že pouze jeden z deseti Evropanů ve dvanácti zkoumaných zemích je přesvědčen, že Ukrajina na bojišti zvítězí, zatímco dvakrát více (20 %) jich předpovídá ruské vítězství. Dokonce i v nejoptimističtějších členských státech, které se zúčastnily průzkumu - v Polsku, Švédsku a Portugalsku - věřil méně než jeden z pěti (17 %), že Kyjev může zvítězit.

Průzkum ukázal, že ve všech zemích byl nejčastějším názorem, který sdílelo v průměru 37 % respondentů, názor, že válka skončí kompromisním urovnáním - ačkoli některé země byly tomuto výsledku nakloněny více než jiné.

Ve Švédsku (50 %), Portugalsku (48 %) a Polsku (47 %) respondenti častěji uváděli, že by Evropa měla Ukrajině pomoci v boji, zatímco v Maďarsku (64 %), Řecku (59 %), Itálii (52 %) a Rakousku (49 %) dávali přednost tlaku na Kyjev, aby přijal dohodu. Ve Francii, Německu, Nizozemsku a Španělsku byly názory vyrovnanější.

Průzkum přinesl důkaz, že mnoho Evropanů stále více považuje ruskou válku proti Ukrajině za věc, která se jich přímo dotýká. 33 % z nich uvedlo, že má na jejich zemi - a na Evropu (29 %) - větší dopad než válka na Blízkém východě (oproti 5 %, kteří v obou případech uvedli opak).

Možný návrat Trumpa do Bílého domu byl obecně vnímán jako špatná zpráva, přičemž 56 % respondentů ve 12 dotazovaných zemích uvedlo, že by byli velmi nebo spíše zklamáni, pokud by byl bývalý prezident znovu zvolen.

Jedinou výjimkou bylo Maďarsko, kde 27 % respondentů uvedlo, že by je Trumpův návrat potěšil a 31 % zklamal. Stejně tak příznivci pouze jedné velké politické strany - maďarského Fideszu - doufají v Trumpovo vítězství.

Z dalších krajně pravicových stran, které dříve vyjadřovaly Trumpovi podporu, uvedla, že by jeho návrat uvítala, jen asi třetina voličů německé AfD, rakouské FPÖ nebo italských Bratrů, přičemž pro-trumpovské nálady byly ještě slabší mezi příznivci francouzského Národního sjezdu a polského Práva a spravedlnosti.

Pokud by USA za Trumpova prezidentství zastavily vojenskou pomoc Ukrajině, 41 % Evropanů uvedlo, že by EU měla svou podporu buď zvýšit, nebo zachovat na současné úrovni, zatímco 33 % by upřednostnilo, aby EU následovala příkladu USA.

V den druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu autoři zprávy uvedli, že Evropané nejsou v "hrdinské náladě", nebo dokonce optimističtí ohledně situace. Podle nich se však odhodlání Evropanů zabránit ruskému vítězství nepohnulo.

Výzvou pro západní politiky podle nich bude úspěšně řešit dichotomii mezi klesající důvěrou veřejnosti v to, jak válka skončí, a snahou udržet si podporu, aby se zabránilo ruskému vítězství.